Hladové hry v Resslovce (krátká povídka)

          

      Byl to ten nejděsivější zvuk, který kdy slyšel. Byl hrubý a hluboký a okolí prořezával skoro půl minuty. Nejděsivější na zvuku byl fakt, že jeho zdroj byl někde v hlubinách Jankova břicha. Neměl na výběr. Musel to udělat. Ze srdce se mu to příčilo, ale zoufalá situace si žádala zoufalé činy a velké oběti. Musel jít do školního bufetu Resslovky. 

         Tamější školní bufet bylo věhlasné místo. Vůně párků v rohlíku se táhla dobrou míli do dáli a vychlazená Pepsi kola již zachránila nejedno žíznivé hrdlo. V bufetu bylo neustále narváno. Fronty se protahovaly klidně na několik kilometrů a široké byly až patnáct sáhů. Vůkol se vždy ozýval šum davu ,hlahol, hlasitý smích a nadávky toho nejhrubšího zrna, za které by se mohl stydět i trestanec odsouzený za prodej drog. V prostorech akademie se to totiž hemžilo individui, které by jiní lidé nazývali svoločí, spodinou nebo studenty ekonomky. 

         Navzdory věhlasu a kvalitnímu pohostinství, kterým bufet oplýval, člověk si vždy dvakrát rozmyslel, než tam šel. Proti člověku vždy stály dvě překážky těch nejobtížnějších rozměrů. První z překážek byla ta nejďábelštější a nejpekelnější záležitost, kterou byla lidská rasa kdy s to vynaleznout - schody. Myriády a myriády schodů se točily do výšin lidské mysli nepředstavitelných a do hlubin, kterých se obávalo samotné peklo. Nikdo se nikdy nedozvěděl, kolik má to schodiště vlastně schodů, žádný zdejší student do tolika totiž počítat neuměl. Pro Janka, který se zrovna nacházel ve čtvrtém patře, znamenala výprava mnoho úsilí a času. Navíc z vlastní zkušenosti věděl, že po pár patrech člověk pomalu začal přemýšlet, jestli to dolů radši nevezme zkratkou. 

         Další velkou překážku znamenal dav. Na davu, který se před bufetem vždy záhadně zjevil, bylo zajímavé, že jeho celková inteligence byla vždy druhou odmocninou počtu lidí v něm. Dostat se skrze takový dav včetně fronty mohlo průměrnému člověku zabrat tři až čtyři dny, což byl problém, poněvadž velká přestávka trvala sotva dvacet minut. 
         Nevzdal to. Janek nebojácně vyrazil na dobrodružnou výpravu za účelem získat něco k snědku. Cíl byl ušlechtilý, ale cesta složitá. Janek se však nedal zastrašit. První zkoušku zvládl až překvapivě snadno. Nejdřív si chvilku myslel, že to nezvládne, protože už po pár schodech pomalu ztrácel dech. Naštěstí ale ve druhém poschodí dostal mini infarkt a do přízemí se skutálel. To bylo dobře, protože takové kutálení se ze schodů bylo rychlejší než běžet, a tak si ušetřil spoustu času. Jak tam ležel pod schodištěm a srdce mu znovu pomalu nabíhalo, bylo mu dáno tomu nejděsivějšímu pohledu v dějinách lidstva. Vývěsní štít na dveřích mluvil jasně: "BUFET UZAVŘEN!" Náhle mu to došlo. Nikde nebyla ani noha. Žádný dav. Žádný člověk. Jen on a kručení jeho břicha přehlušující okolní ticho.
         Věděl, co to pro něj znamená. Tělem mu proběhl mráz, jen na to pomyslel. Musel využít plánu B. Automat. Z posledních sil došel až k automatu, před ním se tak jako vždy touto dobou odehrávala velkolepá bitva. Vyhladovělí studenti zde sváděli boj o jídlo z automatu a nebáli se dojít až za hranici svých možností, jen aby vyhráli. Zdejší bitvy byly slavné. Chodby v okolí byly zaplněny lomozem a řinčením. Miliony a miliony lidí zde válčily. K vidění byla lehká kavalerie stejně jako těžké jezdectvo a do vedení se právě dostával pátý pluk pěší korouhve. Říká se, že z jedné takové bitvy prý jednou někdo vyšel bez újmy, ale to byla jen stará povídačka, které Janek nevěřil. Chtěl jíst. Musel se zapojit. 
         Souboj trval dlouho. Dny, měsíce možná roky. To nikdo nepočítal. V nesčetných haldách těl ležících na chodbách se široko dalek tyčila jedna jediná postava. Poslední přeživší. Poslední, kdo stál. Byl to Janek. V boji přišel o levou ruku, pravou ruku, půlku oka a dva přední zuby, ale vyhrál. Hrdě došel k automatu a vítězoslavně do něj hodil svou jedinou padesátikorunu. Automat byl mimo provoz. 

Konec 
         

Čtu to, co nemám

    Je konec listopadu a na mém seznamu povinné četby k maturitě se na mě směje pouze 6 přečtených titulů. Tento jev bych popsala jako velice zvláštní, neboť tři přečtené bichle v průběhu čtrnácti dnů je mé normální skóre. Neřekla bych, že by knihy, které máme v seznamu, byly nezajímavé, ba dokonce nudné, ale jednoduše mi jejich přečtení někdo ukládá za povinnost. A co musím dělat, v zásadě nedělám :).

    Rozhodla jsem se tedy, že Vám doporučím pár knih, které v povinné četbě
k maturitě nemáme, ale rozhodně mi tam chybí.

        1. Louisa May Alcottová: Malé ženy

    Kniha se mi dostala do rukou vlastně díky filmu, který v té době nově uváděli. Plán byl přečíst si dílo a poté se kochat nádherně zpracovaným filmem. Happy end se však nekonal, film jsem vypla po deseti minutách, zato zážitek z knihy ve mně zůstává doteď. 

    Nevím, jestli mě více okouzlilo nádherné prostředí venkova nebo mi vzaly dech samotné postavy a jejich rozmanité životy. Co Vám ale s jistotou řeknu je fakt, že pokud hledáte pohodový příběh plný lásky a přátelství, román Malé ženy je Vaše jasná volba.

        2. John Steinbeck: Pláň Tortilla 

    Nebojíte se sarkazmu a oplzlých vtipů? Gratuluji, Pláň Tortilla je přesně kniha pro Vás. I mi - královně světa Sarkazmu - však trvalo dvě, tři povídky, něž jsem přišla na to, že řádky, které čtu, se stanou mým záchranným lanem ve světě, kde dva z deseti spolužáků chápou moje vtipy. 

    Pokud jste tedy stejně ztracené existence jako já a Vaše nejmilejší útočiště je ironie a úšklebky, směle se pusťte do čtení.

        3. Arthur Miller: Všichni moji synové

    Do třetice všeho dobrého. Posloucháte hudební skupinu Twenty One Pilots? Jestli ano, toto drama je více než povinnost si přečíst. 

    Vlastně ani nevím, jak Vám mám příběh bez spoileru více přiblížit, proto Vám pouze řeknu, že se vrátíte zpět do prostředí po druhé světové válce a s napětím se stanete svědky osudu rodiny Kellerových. 

    Vždy, když dostanu za úkol napsat článek do školního časopisu, skončím u doporučování knížek. Pevně tedy doufám, že alespoň jeden tip se setká s odezvou
a knihkupectví se prohnout pod náporem knihomolů hledajících knihy z minulého století. 

Lienertová, 4.D

Krásné město Lisabon

 V létě jsem měla možnost studovat měsíc v Lisabonu, a proto bych chtěla napsat pár tipů, co navštívit. Lisabon je hlavní město Portugalska. Je to jak město kultury, tak také různých sportů, atrakcí, výborných restaurací, barů a klubů. 

Určitě stojí za to udělat si výlet do Sintry. Je to oblast na okraji Lisabonu, a proto je lepší udělat si na tento výlet čas většinu dne. Sintra je plná různých památek a muzeí.  Palácio da Pena určitě každého zaujme svých nezvyklým vzhledem, který není pro naši kulturu častý. Dá se jít i dovnitř a zjistit tak něco víc o kultuře Portugalska, protože se  dost liší od té naší. Hned u paláce se dá navštívit obrovská zahrada, ve které se ale také dá lehko ztratit.

Nejvíc historických památek v Lisabonu se nachází ve čtvrti Belem. Je zde například Torre de Belém, klášter sv. Jeronýma, památník objevitelů, který připomíná éru mořeplavců, dále také muzeum moderního umění a mnoho dalšího.V Belemu můžete najít jednu z prvních pekáren, kde prodávají typické Lisabonské Pastel de nata. Jsou to tradiční koláčky, které najdete v Lisabonu opravdu na každém rohu.

Lisabon je celkově dost umělecky založen. Po celém Lisabonu můžete vidět spoustu graffitu a uměleckých míst. Mezi jedno z nejzajímavějších míst patří určitě LX factory. Je to nejnavštěvovanější umělecké místo v Lisabonu. Nachází se tam spoustu restaurací, obchůdků, galerií, knihoven, ateliérů které mají opravdu netradiční vzhled zvenku i zevnitř. Určitě stojí za to se tam podívat a udělat si pár zajímavých fotek.

Jelikož se Lisabon nachází u Atlantského oceánu, je tu také velký výběr míst, kde se nacházejí pláže, různé zátoky a útesy. Do Lisabonu jezdí hodně lidí také kvůli surfování, které je zde dost oblíbené. Nejvíce oblíbené místo pro začátečníky na surfu je Carcavelos, kde je spoustu instruktorů u kterých si můžete zaplatit lekce.

Myslím si, že Lisabon určitě stojí za navštívení, kromě těchto pár míst je jich tam spoustu dalších velice zajímavých. Doufám, že vás tento článek aspoň trochu zaujal a popřemýšlíte o tom Lisabon navštívit.

 Bleyerová 4.B

Advent

Advent

Včera, nedělí 28.11. začalo období Adventu, nebo taky jinak nazývané období, čekání na Vánoce!

Myslím, že ne každý se těší na Vánoce, ale každý se těší na volno od školy a na pohodičku.

                                                                                                                                                                           

Ale Advent má mnohem hlubší význam. Je to důležité období zejména pro křesťany. Advent je totiž začátek křesťanského roku, jinak také liturgického roku. Jsou to 4 adventní neděle před 25. prosincem. Tento den je pak svátek Božího hodu nebo také slavnosti narození páně. Křesťané berou toto období jako radostného očekávání příchodu spasitele a duchovní přípravy na Vánoce.

Takovou typickou věcí pro Advent je adventní věnec. Věnec, obalený chvojím, nějak vánočně vyzdobený, na věnci jsou 4 svíčky a každou neděli se jedna zapálí.

Borský Vojtěch 4.F

Jak probíhá kurz autoškoly?

V mém článku bych vám chtěla představila, jak probíhá takový kurz autoškoly. Protože před pár měsíci jsem tento kurz sama absolvovala ráda bych poradila těm, co buď nad kurzem uvažují nebo se na něj chystají.

Pokud chcete získat řidičský průkaz a řídit automobil musíte absolvovat autoškolu. Jako první si musíte vybrat samotnou autoškolu. Nejlépe je si vybrat takovou pobočku, která je blízko vašeho bydliště nebo vaší školy. Zažádáte si o přihlášku a obstaráte si od lékaře posudek o zdravotní způsobilosti. Vyplněné dokumenty odnesete do autoškoly a zahájíte tak tím kurz. Cena kurzu se pohybuje od 10.000-15.000 korun, délka kurzu je přibližně 3 měsíce.

Jako první vás čekají hodiny teorie, kterých bývá většinou 12. Zde se dozvíte vše o pravidlech silničního provozu a o údržbě vozidla. V některých autoškolách můžete docházet i na hodiny trenažéru, kde si na modelu auta v prostorech autoškoly vyzkoušíte základní manipulaci v autě.

Po teorii přihází 28 hodin výuky samotné jízdy. Je vám přidělen instruktor, se kterým si vy sami domlouváte termíny hodin. Jedna vyučovací hodina probíhá hodinu a půl. V průběhu kurzu by jste se měli naučit ovládat vozidlo, zvládat stresové situace na silnicích, vyzkoušet si jízdu v úzkých uličkách Prahy ale i na dálnici.

Po odježdění 28 hodin v autě vás čeká písemná a praktická zkouška. Příprava na písemnou zkoušku je především na vás. Doporučuji zkoušet si cvičné testy na webových stránkách Ministerstva dopravy, kde jsou připravené testy na různá témata, která se mohou ve zkoušce objevit. Zkouška se skládá z 25 otázek a časový limit je 30 minut. 

Pokud splníte písemnou část čekává vás praktická část. Zkoušku skládáte za přítomnosti komisaře, který hodnotí vaši jízdu. Samotná jízda trvá přibližně 30 minu Po zkoušce vám komisař sdělí váš výsledek. Pokud jste zkoušku splnili, dostanete potřebné dokumenty a můžete si jít rovnou zažádat o vydání řidičského průkazu. Pokud však zkoušku na poprvé nesplníte máte ještě dva pokusy.

Někomu se může samotná zkouška zdát příšerná, někomu však ne. Hlavní je zůstat v klidu a soustředit se na samotnou jízdu. Pokud se rozhodnete kurz absolvovat přeji vám hodně štěstí a mnoho ujetých kilometrů!

                                                                                                                          Kateřina Bohatá 4.C

Nová covidová opatření

     V minulém týdnu Česká republika zaznamenala rekordní počet nově nakažených na nemoc

SARS-CoV-2. Ve čtvrtek 25.11. přibylo 27 929 nakažených za jediný den. Počet nově nakažených se tímto ve srovnání s minulým týdnem zvýšil o  14 517. Ke včerejšímu dni, tedy k neděli 28.11. je v nemocnicích aktuálně 5 804 lidí a z toho 947 ve vážném stavu. 

    Z těchto dat je tedy patrné, že pandemie covidu-19 u nás i nadále sílí, a proto se vláda v demisi, v čele s Andrejem Babišem, rozhodla od páteční půlnoci v česku zavézt tzv. nouzový stav a od 18:00 stejného dne se rozhodla k zavedení přísných restrikcí. 

    Restrikce, která v česku vzbudila největší rozruch je určitě zrušení adventních předvánočních trhů, které jsou už po desetiletí nedílnou součástí českých tradičních Vánoc. Stánkaři díky tomuto nečekanému a rychlému rozhodnutí vlády museli ze dne na den zavřít svoje malé stánky. Přesto jsou tu, ale nějaké výjimky. Ty jsou vztaženy na vánoční prodej stromků a kaprů a zákaz prodeje se také nevztahuje na farmářské trhy. 

                       Vánoční trhy - Praha 2016 

                       Vánoční trhy - Praha 2021       

 Další nečekanou restrikcí je zavedení minimálního počtu osob na hromadných akcích. Restaurace, kluby, herny a diskotéky musí zavírat již ve 22:00, i přesto, že v tomto specifickém odvětví je tržba nejvyšší právě po 22:00 nebo dokonce v tuto hodinu začíná teprve otevírat. 

V tanečních, kulturních, sportovních, či jiných volnočasových aktivitách je od pátku 16.11. možná účast pouze nejvýše 100 lidí. 

Na organizovaných sportovních, kulturních a jiných akcích bude moci být nejvýše 1 000 osob. 

Dále je zakázáno požívat alkohol na veřejných místech. Vyjímaje vnitřní prostory. 

Je také mimo jiné zakázáno se občerstvovat v nákupních centrech, vyjímaje oddělených restaurací. 

    Jednou z hlavních změn je také zavedení celorepublikového plošného testování na základních a středních školách. Každé pondělí (nebo jiný další den, kdy žák poprvé přijde do školy) se žáci a studenti, kteří nejsou plně naočkovaní nebo v posledních 180 dnech neprodělali onemocnění covid-19 musí testovat. Pokud testování odmítnou musí po celou dobu výuku nosit respirátor FFP2.

    Prokazování bezinfekčnosti i nadále zůstává stejné pouze pro děti do 12 let.

                                            

Covidovým certifikátem, tedy dokladem o negativním PCR testu, který mohou bezplatně na pojišťovnu absolovovat 5 krát do měsíce, se stále mohou prokazovat také lidé do 18 let, lidé, kteří nemohou být ze zdravotních důvodů očkováni nebo ti, kteří mají zatím pouze jednu dávku dvoudávkové vakcíny. 

                                                                                                                Iveta Troppová, 4.F

Proč jet na Maltu?

 Malta je menší ostrov v Evropě, který je známý hlavně pro své bary a kluby. To že je Malta spíše ostrov pro mladé a jet tam s kamarády je výborný nápad je pravda, ale na své si přijdou i milovníci kultury a čistých pláží. Za zmínku také stojí, že na Maltě jste plnoletí již od 17. roku života.

Hlavním městem je Valletta, která je od roku 1980 zapsaná do seznamu UNESCO. Dalším městem je St. Julians, kde najdete právě centrum dění a všechny kluby, krásné pláže a zábavu. Asi nejznámějším klubem je zde klub Havana, kde nepotkáte jen malťany, ale především cizince ze všech koutů světa. Na Maltě se mluví maltštinou, která se vyvinula z arabštiny, ale většina populace zde mluví spíše anglicky.

Na Maltu se také hodně jezdí na jazykové pobyty. Hlavním organizátorem je společnost EF neboli Education First. Možná i díky nim se z Malty stala zem mladých a zem co žije hlavně v noci.

Pokud si do googlu napíšete "Malta" tak vám vyskáčou různé obrázky z Blue Lagoon. Nutno, ale podotknout, že toho patří na ostrov Gozo a ne na Maltu i když jsou tyto ostrovy tak propojeny, že se považují za jednu zem. 

Perfektní pláží je pláž Golden Bay, která je čistá a v  moři si můžete sednout i daleko od břehu. U této pláže jsou skály, na které v pohodě vylezete v pantoflích a nahoře je nádherný výhled, který je zvláště dech beroucí při západu slunce.  Ale jelikož je Malta ostrov se spoustou zálivů tak najdete pláže prakticky kdekoli. 

Co rozhodně stojí za zmínku tak je fastfood eeetwell, který najdete pouze na Maltě (pokud nepočítáme jednu pobočku v Belgii). Tento fastfood si zakládá na zdravých jídlech jako jsou saláty, wrapy a tak podobně. Je to trochu podobné Ugově salaterii, ale tak 10x levnější a 100x lepší. Na Maltě se celkově velice konzumuje maso a mořské plody, takže jako vegetarián to budete mít složitější se někde najíst, ale určitě to není nemožné.

Ze své vlastní zkušenosti bych určitě zainvestovala do hotelu, kde není rozbitá klimatizace a každý den vám přijde uklidit pokoj uklízečka. Také pokud má bazén tak je to velice fajn, protože moře je zde velice slané. A na kamenných pláží se vyskytují mořští ježci na kterého rozhodně nechcete šlápnout, protože pokud jste cizinec a musíte na Maltě k doktorovi tak se připravte, že budete čekat na ulici ve velkém vedru se spoustou dalších pacientů než vás vůbec vezmou na kontrolu. Ulice také nejsou na Maltě vůbec čisté, ale to nejsou už skoro nikde na světě. 

Celkově bych Maltu velice doporučila a už se těším až se tam znovu podívám.

                                                             Klára Vostatková

Prodloužení vánočních prázdnin

 Prodloužení vánočních prázdnin

Všichni žáci a studenti rozhodně již zaznamenali, že se uvažuje o prodloužení vánočních prázdnin. Je to ovšem už potvrzené? Od kdy do kdy by popřípadě byly? Kdo s tímto návrhem přišel a z jakého důvodu? Odpovědi na všechny otázky se dozvíte právě v tomto článku. 

Prodloužení vánočních prázdnin ještě není vůbec jisté, jedná se pouze o návrh budoucí vlády - pětikoalice stran ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a STAN. Tato pětikoalice navrhuje prodloužení prázdnin z 23. 12. 2021 - 2.1. 2022  na 20. 12. 2021 - 2. 1. 2022. Jako důvod uvádí pokles nakažení Covidem-19 u dětí a mladistvých. Budoucí premiér Petr Fiala uvedl v jednom z rozhovorů „Nesmíme dopustit, aby Covid odnesl naše děti,“ a také vyslovil, že nechce, aby došlo k plošnému uzavření škol.

Ovšem ne všichni členové vlády s tímto návrhem souhlasí. Proti je např. nynější ministr Robert Plaga, který se proti návrhu postavil a řekl: „Prodloužení vánočních prázdnin nedává smysl, pokud současně nedojde k omezení aktivit i v ostatních sférách. To znamená k omezení provozu podniků, hromadných a volnočasových akcí a aktivit, ke kterým se vážou zvýšené sociální kontakty,“. 

Ministr Plaga ovšem není jediný, který je proti prodloužení prázdnin. Dalším je např. Šéf Asociace krajů ČR Martin Kuba, který vyslovil: „Z mého pohledu je sice sympatická debata o tom, jestli mají být vánoční prázdniny o dva dny delší, nebo o dva dny kratší, ale není to vůbec nic, co by v téhle chvíli vyřešilo, jak budou vypadat moravské nebo jihočeské nemocnice za týden,“.

Dojde tedy k prodloužení vánočních prázdnin? To je otázka, kterou v momentální chvíli nejsme nikdo schopen zodpovědět. I když by si to jistě většina žáků/studentů a pravděpodobně učitelů/profesorů přálo, odpověď je pouze ve hvězdách. Nezbývá nám tedy nic jiného, než čekat na finální vyjádření budoucí vlády. 

Laštovková Kristýna 4.C

Česko opět boří rekordy

 V čem konkrétně naše Česká republika boří rekordy? Ano je to opět koronavirus a to konkrétně počty nakažených. Dostali jsme se opět na stejnou cestu, jako to bylo v předchozí vlně. Nemocnice začínají hlásit stop stavy a začíná se zvyšovat čísla úmrtnosti s koronavirem. Proč tomu ale tak je? Pomohou opatření, která vláda v demisi zavádí?

V posledních týdnech přibývá den co den nový rekord v počtu nově nakažených. Ale proč tomu tak je? Je to opravdu tím, že je jen zhruba 60% naší české populace proočkováno? Je možnost, že tomu tak je, proto nynější vláda v demisi a i budoucí vláda apeluje na lidi, aby se nechali naočkovat. Spoustu známých i neznámých lidí, kteří nebyli očkování, přiznalo, že byla chyba se nenaočkovat. Také spoustu lidí tvrdí, že po očkování je bolela pouze ruka po ani ne necelá dva dny, což se dá přežít.

Jako další důvod, proč se může nákaza šířit je ta, že je ani ne měsíc do Vánoc a lidé chtějí nakupovat vánoční dárky, což se dá pochopit, ale musí se mačkat v obchodech. Proč se ale mačkají v obchodech, když už v dnešní době máme internetové nákupy, kdy je to mnohem jednodušší a také pohodlnější. Ano je pravda, že co se týče oblečení je to složitější, ale skoro u všech obchodů je možné si věc vyzkoušet a když nám nebude věc můžeme vrátit. Každopádně v nákupních centrech se shromažďuje spoustu lidí, kde hodně lidí respirátor nenosí tak jak má, všude se všichni mačkají a hlavně zde neproudí žádný čerstvý vzduch. Proč tedy vláda neomezila nakupování v nákupních centrech, ale zakázala vánoční trhy? Na vánočních trzích se skoro všichni stánkaři snažili dodržovat vládní opatření, nosili po celou dobu respirátory, vybádali své nakupující, aby dodržovali rozestupy, dokonce na zem nalepili pruhy, které znázorňují povinné rozestupy. Ale hlavně zde proudí čerstvý vzduch. 

Musíme se snažit dodržovat vládní opatření, i když to občas někoho opravdu štve. Věřme, ale tomu, že když budeme opatření dodržovat, vysekáme se z této bídy a budeme zase moc normálně žít. Musíme tomu opravdu věřit, protože když budeme opatření porušovat nikdy, ale nikdy se z toho nedostaneme. Nemocnice to nebudou zvládat a bude umírat spoustu lidí a to nikdo nechce

Adéla Pantoflíčková, 4.D

Typy na to, jak se připravit na maturitu

 

Jak vypadá příprava na maturitu?  Co všechno obnáší maturita? 

Tyto otázky si klade každý student, ale jen málokdy na ně dostane odpověď. V tomto článku bych chtěla vše objasnit, protože věřím, že by tento příspěvek mohl někomu pomoci s tím, že maturita není až takový strašák, který by nás měl děsit.

Nejdříve bych chtěla poukázat na to, jak je nespravedlivé, že maturanti minulého roku, tedy roku 2021, měli odlehčenou maturitu. Když si představím, že bychom se znovu objevili v karanténě, tak by mi většina dala studentů za pravdu, že bychom měli konečně čas se nějakým způsobem soustředit na zpracování a učení otázek. Je docela těžké skloubit maturitní otázky s přípravou na další předměty, ze kterých ani nematurujete, ale musíte se na ně učit, abyste nepropadli a vůbec se k té maturitě dostali. Vůči letošním maturantům je to velice nespravedlivé, protože odskáčou úplně všechno. Jak slohovky tak i ústní. Není to tak, že bych si na to jako maturant stěžovala, že budu mít ústní, ale buďme k sobě upřímní, proč jsou vůbec slohovky součástí maturity? Většina maturantů mi dá za pravdu, že by nám všem stačilo, aby se slohovky zrušili. Jen takovou malou spravedlnost. Přece jenom my byli v karanténě déle než předešlý ročník.  

Přece jen s tím nic nenaděláme a musíme se pořádně připravit. Nejdříve bych tady chtěla ale podotknout, ze kterých předmětů se vlastně maturuje, protože si pamatuju, že já sama jsem do druháku nevěděla z čeho se na naší škole vlastně maturuje. Státně všichni maturujeme z českého jazyka a pak máme na výběr, jestli chceme maturovat z angličtiny, druhého jazyka či matiky. Potom k ústním patří ještě jeden předmět, který si zvolíte sami. Dále je praktická, která se skládá z účetního softwaru, účetnictví a ekonomiky. Praktická zkouška je psaná ne ústní.

Teď bych vám dala takové malé typy na to, jak si tímto celým procesem projít s čistou hlavou. Samozřejmě, že maturita je stres, co si budeme, ale jak se říká: „Kdo je připraven, není ohrožen“. Nejdříve začneme maturitou z českého jazyka. Chtěla bych podotknout, že jsem velice ráda, že na češtinu máme paní profesorku Brabcovou, která už od září s nám probírá rozboru formálního a neformálního textu, didaktické testy atd. Důležité je opravdu přečíst všechny knížky, protože alespoň budete mít dobré svědomí, že jste si tu knihu přečetli a nemusíte se stresovat, že něco nebudete vědět. Co jsem také postřehla a také doporučila mnoha spolužákům je instagramový profil Odmaturuj, který nabízí skvělé rozbory. Je sice fajn si to všechno vypracovat sám, ale zrovna si myslím, že u té češtiny je super si to takhle koupit, protože ten čas, který byste tomu věnovaly, můžete věnovat na jiný předmět. Čímž se dostávám k angličtině. U té bych si všechny ty otázky zpracovala sama. Nejen, že budete vědět, o čem mluvíte, ale je to pro vás taky takové plus. Samozřejmě, že co se týče jazyků, je super si rozšířit svou slovní zásobu. Pokud nevíte, jak se otázky třeba na angličtinu učit doporučuju si udělat kartičky. Napište si jeden odstavec a ten si furt dokola čtěte a říkejte nahlas. Ono už to do té hlavičky půjde.

Hlavní je se na maturitu pořádně naučit. A i kdybyste to třeba neudělili na poprvé tak máte pořád dva pokusy s tím, že skládáte zkoušku jen z toho, co jste neudělali, krom praktické, tu opakujete celou. Doufám, že jsem vám tímto příspěvkem nějak pomohla a jsem si stoprocentně jistá, že všichni maturitu zvládneme.

Ilona Poláková, 4.D