Plechovka energie nás nakopne nebo vyčerpá?

Energetické nápoje jsou mezi studenty velmi populární. Mnoho z nás si dá plechovku před testem, před tréninkem nebo když jsme nevyspalí. Dodají rychlou energii a lepší soustředění, jak si myslíme?

Hlavní složkou je kofein, kterého může být v jedné plechovce opravdu hodně, někdy i několik káv dohromady. Na krátkou dobu nás sice povzbudí, ale může způsobit i nervozitu, bušení srdce nebo problémy se spánkem. Další den jsme pak ještě unavenější a sáhneme po dalším nápoji. Vzniká pak závislost, které se nemůžeme zbavit. 

Energetické nápoje také obsahují velké množství cukru. Ten nám sice dodá rychlou energii, ale jen na krátkou dobu. Poté hladina cukru v krvi klesne a my se cítíme ještě unavenější než předtím. Nadměrná konzumace cukru navíc může vést k obezitě, zubního kazu nebo dokonce k cukrovce.

Dalším problémem je, že si mnoho mladých lidí neuvědomuje, kolik těchto nápojů vypijí. Někteří si dávají jednu plechovku denně, jiní i několik. Tělo si na kofein postupně zvykne a potřebujeme stále větší množství, abychom cítili stejný účinek. To může mít i negativní dopad na naše zdraví i psychiku.

místo energetických nápojů bychom měli raději dbát na dostatek spánku, pravidelný pohyb a vyváženou stravu. Přirozená energie je pro naše tělo mnohem zdravější a dlouhodobě účinnější. Energetické nápoje mohou být lákavé, ale měli bychom je pít jen výjimečně a s rozumem.

Nikola Plachá 4.B

Autoškola: na střední, nebo později?

 Pro nás studenty středních škol je řidičský průkaz často symbolem svobody. Možnost sednout do auta a odjet kamkoliv bez nutnosti se spoléhat na rodiče je pro nás velký krok k samostatnosti a dospělosti. Získání řidičského průkazu je tak pro mnoho mladých studentů první skutečnou známkou dospělosti. Nabízí se však otázka, zda je lepší udělat si autoškolu už během studia na střední škole, nebo ji odložit až na pozdější dobu. 

Absolvování autoškoly při studiu na střední škole má hned několik výhod. Studenti jsou ještě "nucený" se učit a vzdělávat se, proto pro ně samotná teoretická část nemusí být tolik náročná. Zároveň mají více volného času než dospělý, kteří už pracují na plný úvazek a je pro ně více těžší si časově nakombinovat své jízdy. Řidičský průkaz se navíc může hodit při různých brigádách, při dojíždění do školy nebo při pomoci rodině. 

Na druhou stranu autoškola na střední není vždy ideální pro každého. Studenti jsou odjakživa pod tlakem a stresem z různých testů, zkoušení a později i maturitní zkoušky. Autoškola pro nás může znamenat stres navíc a při špatném výběru autoškoly i strach z řízení. Řízení auta není jen o svobodě, ale také o velké odpovědnosti vůči sobě a ostatním účastníkům silničního provozu.

Autoškola v pozdějším věku má své výhody. Lidé bývají klidnější, zodpovědnější a lépe si uvědomují rizika, která s řízením auta přichází. Jsou více motivováni, například kvůli svému zaměstnání nebo kvůli své rodině. Velkou nevýhodou však může být nedostatek volného času a stres z práce.

Závěrem, lze říci, že neexistuje jedno správné řešení. Každý člověk je jiný a záleží především na naší volbě, možnostech a přístupu. Není vůbec důležité, kdy si řidičský průkaz uděláme, ale jak se po jeho získání chováme za volantem.

Silvie Štráchalová 4.B

Tlak na výkon: Kdo nám ho vlastně vytváří?

Známky, testy, přijímačky. Tlak na výkon je součástí školního života. Často máme pocit, že musíme pořád stíhat víc a víc, být lepší a hlavně nezklamat.

Jedním ze zdrojů je škola, která nás neustále porovnává podle výsledků. Čísla jsou vidět, ale únava, stres nebo vyčerpání už tolik ne. Musíme vše zvládat.

Další roli hrají rodiče – většinou to myslí dobře, ale i nevinné věty typu „to bys měl/a zvládnout“ můžou vytvořit pocit, že selhání není možnost. 

Velký vliv mají také sociální sítě, kde vidíme hlavně úspěchy ostatních a snadno zapomeneme, že realita vypadá úplně jinak.

A nakonec jsme to často my sami, kdo si dává největší nároky. Chceme být perfektní, bojíme se zpomalit a mít pocit, že nejsme dost.

Trocha tlaku může motivovat. Problém nastává, když zapomeneme, že náš výkon neurčuje naši hodnotu. Někdy je největší výkon prostě to, že to nevzdáme.

CO S TÍM?

Možná není řešením zbavit se všeho tlaku. Nějaký nás může motivovat. Ale měli bychom si umět položit otázku:
Dělám to proto, že chci já, nebo proto, že „bych měl/a“?

Výkon není totéž co hodnota člověka. Známka, výsledek nebo úspěch neurčuje, kdo jsme. A někdy je ten největší výkon prostě zastavit se a přežít další týden.

Nicol Houzarová

Jak přesvědčit více lidí k ježdění v MHD?

V pondělí 3. listopadu vyjelo do ostrého provozu celkem 7 nových tramvají Škoda ForCity Plus 52T, které jsou významnou změnou pro pražskou dopravu, protože přinesou vyšší komfort při cestování Prahou. Jedná se o linku 12 v trase Lehovec - Sídliště Barrandov. Během letošního roku plánuje Dopravní podnik nasadit více tramvají 52T do provozu, a to z celkového množství 20 tramvají.

Než se tramvaj mohla vydat plně do provozu, musela najet 20.000 kilometrů testovacích jízd. Během nich se testovala bezpečnost, spolehlivost a hlavně také chování vozu v ostrých pražských zatáčkách. Právě 7 z nich již jízdy s přehledem splnilo, a proto je už budeme moct častěji vídat v ulicích Prahy. Zbylých 13 vozů se plánuje přidat do provozu už letos v prosinci.

Tramvaje 52T budou pomáhat zlepšit kvalitu cestování po městě. Jejich výhodou je, že jsou tiché a pohodlné. Díky jejich úspornosti a nové technologii budou i šetrnější k životnímu prostředí, protože jsou schopné při brždění vrátit část energie zpět do sítě.

Nová tramvaj je důležitým krokem k modernější a pohodlnější městské dopravě. Možná právě tato tramvaj dokáže přesvědčit více Pražanů k používání MHD místo ježdění autem a tím tak trochu pomoc životnímu prostředí a trochu více uvol
nit přetížené silnice Prahy.

- Eliška Opičková, 4.F

Žloutenka... co to vlastně je a proč je teď tak rozebíraným tématem

Slovo ,,žloutenka” často používáme, když mluvíme o onemocnění jater provázeném žloutnutím kůže či očí. Z lékařského hlediska se většinou jedná o virovou hepatitidu. 

V poslední době se v médiích i mezi lidmi častěji objevují zprávy o nárůstu případů různých typů hepatitidy, a proto je důležité mít základní informace o tom, jak se žloutenka šíří, jak ji rozpoznat, a hlavně - jak jí předcházet. 

Existuje několik typů virové hepatitidy - nejčastější jsou A, B, C, méně časté D a E. 

Jak rozpoznat žloutenku (její příznaky) - ovšem někdy může infekce proběhnout bez výrazných příznaků - zejména u chronických forem B či C 

• únava, malátnost 
  
• ztráta chuti k jídlu 
  
• nevolnost, zvracení, bolesti břicha 
  
• tmavá moč (intenzivní žlutá barva) 
  
• žluté zbarvení kůže a oční bělmo 
  
• svědění pokožky 
  
• horečka nebo náhlý teplotní nárůst  

 

Jak se žloutenka šíří a jak se jí vyhnout? 

• pečlivé mytí rukou - zejména po použití toalety a před jídlem 
• vyhýbat se sdílení osobních věcí, které by mohly být kontaminovány krví nebo jinými tělesnými tekutinami (holící strojky, zubní kartáčky, jehly, testovací nástroje, flašky na pití) 
• při drobných poraněních používat dezinfekci, krytí rány, nepouštět krev do kontaktu s ostatními 

 

Co si zapamatovat a předat dál: 

Žloutenka není jen jedno onemocnění, ale společný název pro různé typy infekcí jater způsobených viry. 

Nejlepší prevencí proti žloutence jsou očkování, dodržování hygieny a vyhýbání se rizikovému chování. 

Rychlá diagnostika a včasná léčba mohou zabránit vážným poškozením jater. Proto je důležité se i o takovýchto tématech bavit. Nikdy totiž nevíte, komu tím můžete zachránit život. 

Martina Vojtová, 4.D

 

Čtou maturanti knížky? aneb když seznam četby zůstane jen v šuplíku

Blíží se maturita, obavy maturantů se začínají stupňovat a všichni se tváří, že „to nějak dopadne“. Ale jedna otázka pořád visí ve vzduchu: čtou maturanti vůbec ty maturitní knížky, nebo to celé jedou jen podle rozborů z internetu? Rozhodl jsem se to zjistit – zeptal jsem se spolužáků i kamarádů z jiných tříd, jak jsou na tom se čtením. A výsledky? Řekněme, že by z toho profesorky nebyli dvakrát nadšené

Podle mé mini ankety, které se zúčastnilo asi třicet maturantů, to dopadlo takto:
 50 % přiznalo, že na to prostě kašlou. „Všechno je na internetu, tak proč se s tím trápit?“ zněla nejčastější odpověď.
 30 % plánuje přečíst jen část knih – ty kratší, zábavnější, nebo ty, o kterých se dá nejvíc mluvit.
 A jen 20 % odvážných (nebo možná přehnaně poctivých) se rozhodlo, že to dá poctivě celé.

Proč to tak je?

Upřímně? Těch důvodů je víc. První a největším důvodem je čas. Poslední ročník je náročný – zkoušky, přijímačky, práce a každý od vás čeká nějaké výsledky A někde mezi tím se má najít prostor na dvacet knížek? Pro spoustu lidí je to prostě nereálné.

Druhý důvod je, že dnešní doba nabízí zkratky na každém rohu. Stačí pět minut na YouTube a víš, o čem byla Bílá nemoc i Kytice, a navíc ti to někdo vysvětlí líp než učebnice. A přiznejme si, že někdy se to prostě fakt hodí.

A třetí důvod? Někteří tvrdí, že čtení je nuda. Tvrdí, že i kdyby si knížky přečetli, neměli by šanci si vše zapamatovat, protože při čtení vlastně ani nevnímají, co vlastně čtou

Vyplatí se to riskovat?

Těžká otázka. Na jednu stranu – maturita z češtiny se dá zvládnout i s dobrými rozbory, pokud má člověk trochu přehled. Na druhou stranu, když tu knížku opravdu přečteš, máš jistotu, že tě u ústní zkoušky nic nepřekvapí

A co z toho plyne?

Možná by bylo fajn, kdyby se maturitní seznam trochu víc přizpůsobil dnešní době – přidal moderní knihy, které lidi fakt čtou. Ale dokud se to nestane, je to na každém z nás. Buď si vybereme pohodlnější cestu a riskneme to, nebo se hecneme a pár těch knih fakt otevřeme.

Protože kdo ví – možná mezi těmi „nudnými povinnými tituly“ najdeš příběh, který tě chytne víc než všechno, co jsi viděl na TikToku.

Adam Forman 4. D

 

Cesta z postele do školy aneb dobrodružství každé ráno

Ranní vstávání je pro většinu studentů jedna z nejtěžších částí dne. Ať jdeme spát kdykoliv, ráno to vždycky dopadne stejně. Budík zazvoní a my přemýšlíme, proč vlastně existuje škola. Někteří lidé dokážou vstát hned, ale pak jsou studenti, kteří bojují se svojí postelí jako s nejsilnějším magnetem na světě. 

První problém nastává už u samotného vstávání. Chvíle mezi „měl bych vstát“ a „pokud hned nevstanu, přijdu pozdě“ se často protáhne. Výsledkem je rychlá akce, kdy během pár minut musíme zvládnout oblékání, hygienu, snídani a ještě najít věci, které jsme měli „připravené už večer“. 

Oblečení je další kapitola. Ráno většinou nikdo nemá energii řešit módu. Často tedy vyhrává to, co je zrovna po ruce. Někteří studenti se ale dokážou upravit i v časové nouzi, a pak vypadají, jako by ráno vstávali 2 hodiny dřív. Většina z nás nechápe, jak je to možné. 

Cesta do školy je také zajímavý moment dne. Na zastávkách a ulicích potkáváme lidi se stejným výrazem-unaveným a tichým. Ve veřejné dopravě je ranní atmosféra vždy stejná, nikdo se nebaví, všichni jen tiše doufají, že se nikdo nepokusí začít konverzaci. 

Když studenti konečně dorazí do školy, vypadají, jako by měli za sebou polovinu dne, ale přitom je teprve ráno a čeká je několik hodin výuky. Přesto to většina z nás zvládá každý den a stává se z toho rutina, která časem ani nezdá tak hrozná, jak se ráno zdá. 

I když se může zdát cesta z postele do školy jako malý boj, je to zkušenost, která nás spojuje. Každý student ji zná a každý ji musí přežít. 

Nikola Plachá 

4.B 

Jak se inflace dotkla školního bufetu?

  Jsme ekonomická škola, takže o inflaci slyšíme skoro pořád - v hodinách ekonomiky, v testech a čtvrťáky to tento rok čeká i u maturitních zkoušek. Člověk si ji ale nejlépe představí v praxi a nám stačí jen sejít do přízemí do našeho školního bufetu. 

 Když jsem nastupovala do prváku, v bufetu se dalo celkem levně najíst. Párek v rohlíku s kečupem a malou plechovkou Pepsi, takzvané "menu" stálo tehdy jen 30 korun. Jenže časy se bohužel mění a s nimi i ceny. Když se dnes zastavím pro stejné meníčko v bufetu u pana školníka, utratím 40 korun. Ale i samotný párek zdražil a to z 20 na 25 Kč. Takhle to vypadá jako nepatrné částky, ale stačí pár návštěv a vaše peněženka to pocítí. 

  Zajímavé ale je, že školní automat se inflací nenechal rozhodit. Ceny zůstávají skoro stejné jako pár let dozadu. Pití stále za 15 Kč a balíček chipsů 25 Kč. Možná má škola dlouhodobou smlouvu s dodavatelem, nebo je prostě jen pracné předělat cenovky, my si ale nestěžujeme. Působí to spíše jako ekonomický zázrak. 

  Když si to vezmeme teoreticky, v bufetu reagují ceny pružně na změny na trhu (nabídka a poptávka, náklady atd), zatímco automat má fixní ceny. Takže vlastně máme živý příklad dvou úplně rozdílných ekonomických přístupů. Jeden reaguje na realitu, druhý zůstává stabilní a studenti to samozřejmě poznají hlavně na peněžence. 

  Chápu, proč to takhle máme. Inflace se dotkla všech, i našeho školního bufetu. Ale rozhodně to studenty finančně zasáhlo. 

Anna Hanke

4.B 

Jak nás ovlivňují sociální sítě a jak s nimi dobře zacházet?

Sociální sítě jsou všude kolem nás a veliká většina naší společnosti je používá. Staly se běžnou součástí našich životů. Každý den na nich trávíme hodiny. Píšeme si s přáteli, sledujeme naše oblíbené tvůrce, sdílíme všechna různá videa i vlastní zážitky. V naší generaci je to pro mnohé místo, které je pro nás odpočinkové, ale zároveň jsme spojeni s ostatními. Ale stejně  jako mají sociální sítě své výhody, mají i jisté nevýhody.

Proč nás sociální sítě baví?

Díky sociálním sítím můžeme zůstat v kontaktu s přáteli, rodinou i známými, i když jsme na druhém konci světa. Můžeme tak i poznávat nové lidi z různých konců světa, ale i z našeho města. Umožňují nám sledovat, co nás baví, co se děje ve světe nebo i rozvíjet naši kreativitu. Mnoho lidí hledají inspirace na sociálních sítích, ať už jde o motivaci ke sportům nebo zlepšování sebe sama.

Nevýhody sociálních sítí

Na druhou stranu všeho moc škodí. Trávit většinu času na sociálních sítí může vést k mnoha problémům. Může to vést k malému sebevědomí, kvůli neustálému porovnání s ostatními a nereálným životním stylům. Časté trávení na sociálních sítích vede i ke snížení pozornosti a chuť k učení. Všechny tyto věci mohou vést k  úzkostem, pocitu, že nejsme dost dobrý, nebo i k vážnějším problémům.

Jak s nimi zacházet lépe?

Nejlepší je mít je v rovnováze a pod kontrolou. Mohou být užitečné, když je používáme vědomě. Je dobré, když si dáme občas odpočinek od nich nebo je úplně přestaneme na nějakou dobu používat. Můžeme si nastavit i limity, ať na nich netrávíme tolik času. Je třeba je používat chytře a s mírou. Nesmíme nechat sociální sítě, ať jsou větší součástí našich životů, protože náš opravdový život je mimo obrazovku a mimo sociální sítě. 

Julie Pánková

Co se bude nosit letos na podzim?

 Podzim pomalu přichází a my se změnou počasí musíme proměnit svůj šatník. Začíná období svetrů, kabátů a dlouhých kalhot. Čím ale zpestřit takový podzimní šatník? Ukážu ti, co bude letos na podzim trendy a jak si vyhrát s různou kombinací oblečení, které už třeba máš doma.

1. Krajka

Stejně jako v létě, se i na podzim můžeme těšit na spoustu kombinací s krajkou. Ať už v podobě saténových či hedvábných košilek, sukní nebo šatů, krajka za mě vždycky působí žensky a dodává outfitu tu správnou eleganci. 

2. Semiš

Kdyby byl podzim textura, tak je to rozhodně semiš a ten se letos vrací víc než kdy jindy - a to nejen na ikonických kotníkových botách nebo bundách, ale i v detailech, jako jsou kabelky, pásky a další doplňky. Semišový hit potvrzují i fast fashion řetězce, které už s předstihem zařadily semišové kousky do svých kolekcí, a tak je můžeme obdivovat ve výlohách obchodů ještě dřív, než začnou padat první listy.

3. Tmavý denim

Tmavá džínovina nás pravděpodobně nemine ani tento rok. Minulý rok značně narostla její popularita a dnes ji uvidíme, ať už v podání "the full denim look", nebo jen v kombinaci s jednoduchými kousky. Tmavý odstín denimu působí elegantněji než klasická světle modrá džínovina, takže outfit vypadá více sofistikovaně, i když je super jednoduchý.

4. Proužky

Z nějakého důvodu si letošní podzim spojuji s proužky a myslím, že to bude tím, že je teď vidíme úplně všude - ať už na instagramovém feedu, pinterestu nebo v obchodech. Stejně jako létu patřily puntíky, tak podzimu budou patřit proužky. Nejčastěji v podobě velkých bavlněných triček nebo jemných svetříků.

5. Šátky

Obsese se šátky nás také neopustí. Zůstanou oblíbeným doplňkem k jednoduchým outfitům - nosit se budou nejen kolem pasu, jako v létě, ale i k volným košilím nebo elegantním sakům. Často je také uvidíme uvázané kolem krku nebo ležérně připevněné na kabelkách. Šátek je totiž nejjednodušší způsob, jak oživit minimalistický outfit a dodat mu osobitost.

Který trend zaujme tebe? Myslím že jedna z těchto věcí tě určitě osloví.
Běla Havlíková 4.E