Je konec listopadu a na mém seznamu povinné četby k maturitě se na mě směje pouze 6 přečtených titulů. Tento jev bych popsala jako velice zvláštní, neboť tři přečtené bichle v průběhu čtrnácti dnů je mé normální skóre. Neřekla bych, že by knihy, které máme v seznamu, byly nezajímavé, ba dokonce nudné, ale jednoduše mi jejich přečtení někdo ukládá za povinnost. A co musím dělat, v zásadě nedělám :).
Rozhodla jsem se tedy, že Vám doporučím pár knih, které v povinné četbě
k maturitě nemáme, ale rozhodně mi tam chybí.
1. Louisa May Alcottová: Malé ženy
Nevím, jestli mě více okouzlilo nádherné prostředí venkova nebo mi vzaly dech samotné postavy a jejich rozmanité životy. Co Vám ale s jistotou řeknu je fakt, že pokud hledáte pohodový příběh plný lásky a přátelství, román Malé ženy je Vaše jasná volba.
2. John Steinbeck: Pláň Tortilla
Nebojíte se sarkazmu a oplzlých vtipů? Gratuluji, Pláň Tortilla je přesně kniha pro Vás. I mi - královně světa Sarkazmu - však trvalo dvě, tři povídky, něž jsem přišla na to, že řádky, které čtu, se stanou mým záchranným lanem ve světě, kde dva z deseti spolužáků chápou moje vtipy.
Pokud jste tedy stejně ztracené existence jako já a Vaše nejmilejší útočiště je ironie a úšklebky, směle se pusťte do čtení.
3. Arthur Miller: Všichni moji synové
Do třetice všeho dobrého. Posloucháte hudební skupinu Twenty One Pilots? Jestli ano, toto drama je více než povinnost si přečíst.
Vlastně ani nevím, jak Vám mám příběh bez spoileru více přiblížit, proto Vám pouze řeknu, že se vrátíte zpět do prostředí po druhé světové válce a s napětím se stanete svědky osudu rodiny Kellerových.
Vždy, když dostanu za úkol napsat článek do školního časopisu, skončím u doporučování knížek. Pevně tedy doufám, že alespoň jeden tip se setká s odezvou
a knihkupectví se prohnout pod náporem knihomolů hledajících knihy z minulého století.
Lienertová, 4.D
Žádné komentáře:
Okomentovat