Fast fashion vs. Tvůj styl - Jak na šatník, co nezatěžuje planetu

 Máš plnou skříň a stejně každé ráno pocit, že nemáš co na sebe? Často je to taky proto, že většina z nás lehce podlehne různým mikrotrendům ze sociálních sítí a v následku toho si koupí předražený kousek, který nás po pár nošeních omrzí. To potom není vhodné pro naši peněženku, ale zároveň ani životní prostředí - za fast fashion se totiž skrývá stinná stránka. 

Na jedno bavlněné tričko se spotřebuje kolem 2700 litrů vody. A to ještě nemluvím o tom, jaké alternativní materiály jsme ochotní nosit bez ohledu, nebo možná spíše vědomí, na to, co nám a našemu okolí způsobují. Většina levných kousků je totiž ze syntetiky (polyester), tedy v podstatě z plastu. Výroba takového oblečení vyžaduje obrovské množství ropy a při každém praní se z něj uvolňují tisíce mikroplastů, které končí v řekách a oceánech. Z oblečení se tak stal jen další jednorázový plast na pár použití. Když takové kousky ale nosíme a zejména když se v nich potíme, dochází k uvolňování látek zvaných endokrinní disruptory. Ty mohou v těle napodobovat nebo blokovat naše vlastní hormony a narušovat tak přirozenou hormonální rovnováhu.

Proto je fajn hledat kousky v různých sekáčích, jako třeba Genesis nebo Textile House, které mají pár poboček i v okolí naší školy. Tam můžete najít jak plno originálních, tak i jednoduchých kousků za skvělé ceny. Tím pomůžete planetě, díky využití oblečení které by jinak skončilo přinejlepším na skládce a taky svým peněženkám. Odlište se od ostatních, najděte svůj styl, zjednodušte si rána trávená marným hledáním nových kombinací, pomozte planetě a k tomu všemu ušetřete!

 

Linda Dargajová 2.F

Chat gpt jako terapeut: dostupný, ale nefunkční?

V dnešní době můžeme zaznamenat velký vzrůst používání umělé inteligence. Ať už je to v marketingu, školství anebo třeba na psychoterapii. AI se jeví jako levný, rychlý a hlavně dostupný prostředek k vylívání svých myšlenek a emocí, ale je to opravdu dobrá alternativa? 

Dneska sice zažíváme mnohem větší otevřenost k psychickému zdraví než třeba před dvaceti lety, ale spoustu lidí stále cítí strach nebo stud z navštěvování psychologa nebo psychiatra, speciálně dospělí, kteří mají pocit, že pomoc nepotřebují a všechno zvládnou. A pokud jde o děti a adolescenty, ti jsou závislí na své zákonné zástupce. 

A pokud daná osoba se rozhodne začít navštěvovat nějakého odborníka, státní doktoři jsou zaneprázdnění dalšími klienty a na první sezení se muže čekat měsíce, u dětí a adolescentů to bývá i delší. Takže pokud potřebujete nutně dát své dítě na psychoterapii, tak nemá jinou možnost, než jít k soukromému odborníkovi. Jenže soukromí doktoři nejsou finančně dostupní pro běžné lidi. Samozřejmě jsou i akutní telefonní linky jako například linka bezpečí, která nabízí i textové konverzace, pro ty, kteří nemají rádi hovory. Ta ale bohužel není dostupná dvacet čtyři sedm.

Proto se jeví chatbot jako dobrá alternativa. Ale dokáže umělá inteligence nahradit lidská slova a rady?

Odpověď záleží na situaci. Pokud například se potřebujete jen rychle vylít ze svých frustrací, kdy nemyslíte na ublížení sobě či jiným, zdá se to opravdu jako dobrá alternativa. A když jste v stavu kdy potřebujete akutní pomoc, tak vás nedoporučí psychickou léčebnu nebo lázně.

Z mých vlastních zkušeností mi vždy více pomohla lidská slova a doporučení než něco, co mluví jen ze scénáře. I slyšení lidského hlasu a vědomost, že na druhé straně telefonní linky sedí další člověk, který má svůj vlastní život a své problémy, je pro mě utěšující. 

Anna Markupová, II.F

Je mobil ve škole pomocník, nebo nepřítel?

 Mobilní telefony považujeme jako "nejlepší pomocníky každodenního života." Pomáhají nám se spojit s kýmkoli na světě, hledat informace a spoustu dalšího. Můžeme na nich také hrát hry nebo sjíždět sociální sítě, a to může u většiny lidí vybudovat závislost. Takže otázkou je, zda je to opravdu tak skvělá věc, jako si lidé myslí?

Je opravdu složité odpovědět jednoslovně, protože existují různé názory.

Mobilní telefon se nám může velice hodit. Někteří učitelé dokonce od studentů vyžadují jeho využití při hodinách, ale jen na rychlou hru Kahootu nebo k nahlédnutí materiálu k učení, popřípadě i na vyhledání určitých informací. 

Když si ale člověk vezme telefon do ruky, má nutkání otevřít sociální sítě. To snad každý teenager dobře zná. Třeba zadanou práci udělá, ale poté, když má hotovo, otevře Instagram nebo TikTok a projede si pár videí.

A teď se může každý zeptat: „Co je na tom tak špatného, vždyť stejně mám hotovo a nemám co dělat." To je sice pravda, ale spousta lidí neví, co takhle nějaké to scrollování může způsobit. 

Hlavním podmětem je v tomto případě dopamin. Dopamin není přímo hormon štěstí, jak se většina lidí domnívá, ale je to spíše chemický spouštěč očekávání motivace, odměny, nebo touhy. To, když člověk scrolluje, je extrémně náročné pro mozek, protože jsme napjatí, jaké video se objeví jako další. Proto se poté můžeme cítit více unavení a nebaví nás věci jako např. čtení. Využili jsme totiž spoustu dopaminu na sjíždění sociálních sítí.

A jak se na to dívám já? Myslím si, že by se všechno mělo brát s mírou. Třeba si říct, že na sociálních sítích strávím denně jen hodinu - stihnu tak se spojit s přáteli. Mobilní telefon je sice skvělý pomocník, ale zároveň na tom hrozně rychle lze vybudovat závislost.

Poppy Anna May, 2. F

být zajímavý i bez trendů - Jak si najít vlastní cestu ve světě, kde všichni následují trendy

Tlak sociálních sítí

  V dnešní době sociální sítě výrazně ovlivňují, co se nám líbí, co nosíme nebo o co se zajímáme. Stačí, aby se produkt stal virálním na tiktoku a najednou ho chce každý. Většinou se ani nepozastavíme nad tím jestli jej opravdu potřebujeme a padáme do nekonečného kruhu impulzivního nakupování.

  Často pak přebíráme zájmy ostatních, bez toho aniž bychom se zastavili nad tím, jestli nás to doopravdy baví. Influenceři často propagují různé styly života, které při tom ani nežijí. Tím vás často dovedou ke koupi, která vám má dát pocit, že se stanete na chvíli perfektní verzí sami sebe, tak jak to oni sdílí na svých sociálních sítích. 

  Proto se příště pozastavte, až uvidíte někoho propagovat roztomilý set do fitka, jestli vás to skutečně baví nebo to je jen bezhlavé kupování trendů a doma už máte 14 stejných setů.

Vlastní styl a osobnost

  Najít vlastní styl znamená poznat, co se nám opravdu líbí, a nebát se podle toho rozhodovat. To neznamená, že se vám něco trendy nemůže opravdu líbit. Důležité je, abychom nespadli do už zmiňovaného impulzivního nakupování. Nemusíme nosit nejnovější oblečení, poslouchat populární hudbu ani sledovat stejné seriály jako všichni ostatní jen proto, že je zrovna virální. Právě naše odlišnosti nás dělají zajímavými. Inspirace od ostatních může být skvělá, když při tom nezapomeneme na sebe. Vlastní styl se navíc nemusí týkat jen oblečení, ale také názorů, zájmů a způsobu, jakým se vyjadřujeme.

  Na závěr bychom si měli uvědomit, že ne všechno, co je populární, musí být i pro nás. Sociální sítě nám mohou přinášet inspiraci, ale neměly by určovat, kým jsme a co se nám líbí. Důležité je naučit se přemýšlet nad tím, co opravdu chceme, a nenechat se ovlivnit každým novým trendem. Protože skutečný styl není o tom zapadnout mezi ostatní, ale být sám sebou.

Zuzana Olšiaková 2.F

Zdražování pohonných hmot a jeho dopad na studenty

 Současné zdražovaní pohonných hmot, které souvisí s konfliktem na Blízkém východě, má dopady na celou společnost. Nejvíce to pociťují skupiny lidí s omezeným rozpočtem. Mezi to patří právě studenti. Pro ně totiž nejde jen o dražší tankování, ale o zásah do každodenního fungování.

Pro mnoho studentů je doprava klíčovou součástí života. Dojíždění do školy, na brigády nebo za rodinou je běžnou nutností. Jakmile ceny benzínu a nafty vzrostou, okamžitě se to projeví. Ať už přímo nebo nepřímo. Studenti, kteří jezdí autem, musí začít často šetřit jinde. Omezují výdaje za volný čas, jídlo nebo studijní pomůcky aby zvládli pokrýt náklady na dopravu. 

Velkým problémem je také omezení příležitostí. Studenti si často hledají brigády aby se mohli postarat o své výdaje, jenže pokud musí dennodenně dojíždět a doprava je příliš drahá, může se stát, že se jim práce přestane vyplácet. Někteří tak raději brigádu odmítnou nebo hledají méně vhodné možnosti blízko domova. To ale může omezit jejich zkušenosti i budoucí uplatnění.

Celkově lze říci, že konflikt na Blízkém východě a s ním spojené zdražování má na studenty výraznější dopad, než by se mohlo zdát. Nejde jen o cenu paliva, ale i o změnu podmínek, ve kterých studenti pracují, žijí a studují. Právě proto jsou jednou ze skupin, které tuto situaci pociťují nejvíce.

Sára Peterková 4.E

Třikrát nej z Czech Press Photo 2024

 

 

 

 

 

Ústní zkoušení ve škole: Tipy a rady, jak uspět bez stresu

 Pro mnohé studenty to bývá jedna z největších obav školního roku. Na rozdíl od písemných testů, kde máte možnost se rozmyslet a případně chybu vymazat, ústní zkouška vyžaduje okamžité a srozumitelné vyjádření vašich myšlenek. Bývá to nejen test vědomostí, ale i schopnosti komunikovat. Jak se tedy nejlépe připravit, abyste ústní zkoušku zvládli?

1. Příprava je základ

Úspěch začíná důkladnou přípravou. Prostudujte si důležité učivo a zkontrolujte si, zda vám něco nechybí. Sepište si klíčové body a udělejte si v tom přehled. Místo bezmyšlenkového čtení se snažte aktivně vstřebávat informace.

2. Procvičování

Ústní zkoušení není jen o znalostech, ale i o schopnosti jejich prezentace. Nejlépe se to naučíte, když budete trénovat nahlas váš projev. Představte si jako byste stáli před vyučujícím a on vás zkoušel. Díky tomu si budete jistější ve svých odpovědích. Snažte se odpovídat srozumitelně a logicky.

3. Hlavní je být v klidu

Stres a nervozita jsou naprosto normální, ale umět je zvládat je důležité. Pokud se cítíte nervózní, zkuste si udělat pár dechových cvičení, a díky nim se uklidnit. Během zkoušení se soustřeďte na otázky, a ne na pocity. Pokud hned nevíte odpověď na otázku, nezmatkujte, navažte na to, o čem toho víte víc.

Ústní zkoušení je náročné, ale pokud přípravu nepodceníte, můžete ho lehce zvládnout. Klíčem je nejen dobrá znalost učiva, ale i umět ji dobře a sebevědomě předat.  

Sára Peterková 3.E

Vánoční tradice v Česku

Štědrý den se každoročně slaví 24. prosince. Je to den, který je jakožto předvečer slavnosti Narození Ježíše Krista (25. prosince) již považován za součást Vánoc.  Pro lidi s křesťanskou vírou je tento svátek, po Velikonocích, druhým nejdůležitějším svátkem. Samozřejmě si ho oblíbilo i mnoho nevěřících.

S tímto svátkem se pojí mnoho tradic, které bych Vám ráda představila.

Zavěšení jmelí

Podle Keltů měla tato rostlinka kouzelné účinky. Fungovala také jako ochrana proti ohni. Lidé věřili, že po zavěšení jmelí do domácnosti odpudí čarodějnice a zlé duchy.

Vánoční cukroví

Recepty na cukroví by se podle tradice měly dědit z generace na generaci. Správná hospodyňka by měla do Vánoc stihnout nejméně 7 druhů. Lidé pečou cukroví za cílem ochránit dům od zlých sil a neštěstí.

Půst

Na Štědrý den mnoho odvážlivců drží půst. Dělají to za účelem spatřit zlaté prasátko. Také byste se měli, pokud držíte půst, pustit do večeře až když na obloze uvidíte první hvězdu.

Volné místo pro pocestného

Na štědrovečerní tabuli (stůl) se tradičně prostírá o jedno místo navíc. Je to pro pocestného, který by mohl během večera zaklepat na dveře a požádat o pohoštění a střechu nad hlavou.

Zákaz vstávání od stolu

Mezi dávné štědrovečerní zvyky také patří zákaz vstávání od večeře. Všichni po usednutí ke stolu musí počkat na posledního, a až poté se mohou vydat ke stromečku pro dárky. Lidé věřili, že pokud by tato tradice byla porušena, nesešli by se v dalším roce v plném počtu.

 Jandourková, 3. D

Dokážete si představit život bez ChatGPT?

Budou to jen pouhé 2 roky od zpřístupnění a už teď si někteří lidé nedokáží představit život bez tohoto virtuálního asistenta. Konverzační model vyvinutý společností OpenAI dokáže odpovědět na většinu otázek, poradit s kreativními nápady, a dokonce i pomoc s napsáním většiny textů.

Vzpomeňte si na situace, kde jste potřebovali pomoc s jednoduchými úkoly našich každodenních životů, koho jste se zeptali? Ptali jste někoho, hledali to na internetu, anebo jste to jednoduše zadali do chatu a on Vám ušetřil desítky minut práce? Proč si přeci práci neušetřit a neušetřit hlavně čas.

Bohužel to není jen pozitivní, protože v dnešní době je tento fenomén natolik rozšířený, že bez něj většina žáků nedokáže vůbec pracovat. Zaniká potom veškerá snaha učitelů naučit studenty vyhledávat informace a ověřovat zdroje. Dokonce i pointa veškerých kreativních prací zaniká z důvodu, že si je nechá většina napsat chatem a vůbec nerozvíjí svou kreativitu.

To ovšem ztěžuje práci všem učitelům, protože když si žák nechá napsat například i seminární práci umělou inteligencí, učitel nemá šanci zjistit, zda je práce autentická, takže nemá ověření, že se žák opravdu snažil. Nezbývá jen doufat, že si žáci sáhnou do svědomí a dají radši přednost rozvíjením svých vědomostí před ušetřeným časem.

Otázka na závěr je zcela jasná. Dokážete si představ
it život bez ChatGPT?

-Opičková Eliška, 3.F

Slovensko na rozcestí, volby prezidenta provází kontroverze

 

Slovensko bude mít po následujícím víkendu novou hlavu státu. Naši východní sousedé se chystají na druhé kolo přímé volby a jak to tak poslední dobou v politických kuloárech bývá, nechybí bizarnosti, kontroverze a rozdělování společnosti na dvě strany, které tak dobře známe i z tuzemských vod. Kdo ale nakonec bude nástupcem dosluhující prezidentky Čaputové?

Minulý týden se okruh zúžil na dva zbývající kandidáty – bývalého premiéra Petera Pellegriniho a občanského kandidáta Ivana Korčoka. Ti získali v prvním kole nejvíce procentních hlasů, druhý jmenovaný si pak připsal i poměrně překvapivé vítězství, kdy svého protivníka porazil o 5,5% všech platných hlasů. Na třetím místě skončil silně protiukrajinské názory prezentující bývalý předseda Nejvyššího soudu Slovenské republiky Štefan Harabin. A právě hlasy jeho voličů mohou ve druhém kole rozhodnout.

 Ptáte se proč? Odpověď je poměrně jednoduchá – 11% hlasů je nemalý počet, a to i přesto, že se ve druhém kole očekává u volebních uren vyšší účast. Sám Harabin ještě žádného z kandidátů oficiálně nepodpořil, byť má názorově blíž právě k Pellegrinimu. Jaká jsou ale témata obou kandidátů?

 Petera Pellegriniho bychom bez přimhouření oka mohli přiřadit k bývalému premiérovi České republiky, Andreji Babišovi. Stejně jako on, i Pellgerini v bitvě o prezidentský post sází na národně – bezpečnostní témata, zejména pak na současný postoj slovenské vlády, tedy krizi na Ukrajině a její řešení. Za vše v tuto chvíli hovoří fakt, že jej podpořil současný slovenský předseda vlády Robert Fico, s nímž Pellegrini sdílí například názor na absolutní zastavení vojenské pomoci Ruskem napadené zemi. Zvolený narativ nicméně velmi připomíná podobné strašení válkou, jako zkoušel právě Andrej Babiš – tedy opakování toho, že on by jako prezident Slovensko (na rozdíl od svého protikandidáta) nikdy do otevřeného konfliktu neposlal, či místy až nebezpečné návrhy možného vystoupení z koalice NATO – a to i přesto, že podobně jako u nás má prezident spíše reprezentativní, než výkonnou funkci.

 Ivan Korčok naopak může v lecčems připomínat bývalého kandidáta Jiřího Drahoše. Na rozdíl od Pellegriniho se zaměřuje na kritiku současné vlády, která vykazuje spíše provýchodní názory, v boji o voliče se pak spoléhá právě na orientaci na západ a tvrzení, že bude oním potřebným vyvážením názorové misky vah mezi prezidentem a vládou. Bývalý diplomat se tak názorově blíží dosluhující prezidentce Čaputové a podporu slýchá i od některých tuzemských vládních stran. Právě klidnější narativ a obecně diplomatičtější vystupování mu nicméně částečně podkopává nohy v debatách s Pellegrinim – byť jich zatím vinou právě jeho soka a jeho pravidelné neúčasti nebylo mnoho.

 Slovenské prezidentské volby bychom tedy mohli označit jako velmi podobné těm, které se v Česku udály před rokem. I zde vidíme střet dvou zcela odlišných soupeřů, z nichž jeden chce pokračovat v prozápadní rétorice Zuzany Čaputové, druhý se pak názorově přiklání k současné, spíše provýchodní vládě Roberta Fica. Kdo bude novou slovenskou hlavou státu se dozvíme už o následujícím víkendu, tak šťastnou ruku u voleb, bratři!

 

                                                                                                                                      

                                                                                                                                (Chládková, 4.C)

Emoce (nejen) v marketingu

 

V pátek 16. února se třída 2.E zúčastnila přednášky s názvem „Emoce v marketingu", kterou vedl Ing. Dávid Vrtaňa, Ph.D. z portálu Mladý podnikavec. Během tříhodinového setkání nás pan Vrtaňa zavedl do světa emocí, pocitů a myšlenek v marketingu.

První část přednášky byla zaměřena na obecný výklad o využití emocí v marketingu. Dozvěděli jsme se například o 6 základních emocích, se kterými se v něm potkáme nejčastěji. Pan Vrtaňa nám na různých příkladech ukázal, že ne všechny emoce jsou snadno čitelné z obličeje, a že dokonce i jemné mimické gesto, jako je zdvižené obočí, může být klíčové nejen v marketingu, ale např. při vyšetřování kriminálních případů.

Ve druhé části jsme sledovali reklamy a poté reflektovali pocity, které v nás daná reklama vyvolala. Potvrdili jsme si sami na sobě, jak moc jsme ovlivňováni při vnímání světa kolem nás emocemi. Spoustu z nás překvapilo, že rozum „postává“ daleko za našimi emocemi. Ke konci přednášky jsme si také zasoutěžili o 2 knihy, které všem zájemcům oblast marketingu a podnikání přibližují ještě podrobněji.

Celá přednáška probíhala v příjemné atmosféře a pro všechny zúčastněné byla přínosná. Chtěla bych ocenit způsob výkladu přednášejícího, protože i v tak krátkém časovém úseku nám předal mnoho užitečných informací zábavnou a interaktivní formou. Dozvěděli jsme se něco nového o našich vlastních emocích, ale i osobních zkušenostech přednášejícího. Také audiovizuální ukázky byly pečlivě vybrané a aktuální.

Myslím si, že u mnohých z nás přednáška předčila očekávání. Vstříc víkendu jsme odcházeli plni pozitivních emocí a s úsměvem na tváři.

Stella Burdová ze 2. E získala Cenu Jiřího Koláře

 "Fantazii se meze nekladou." Tak znělo téma celostátní literární a výtvarné soutěže s názvem Cena Jiřího Koláře, kterou vyhlásil Klub českých a slovenských spisovatelů. Studentce 2. E se podařilo ocenění získat a převzít z rukou předsedy Klubu českých a slovenských spisovatelů, pana Lubomíra Brožka.

Jak se vám oceněná báseň líbí?😊

Hazard (Stella Burdová)

Kostky byly vrženy,

protože život je jedna velká hra.

I pečlivý hod je pouhou náhodou.

Co bych to byl za blázna?

 

V křeči držím karty,

ruce se mi třesou.

Nepozornost při hře

mne donutí chybovat.

K čemu povede piková sedma?

Kam se dostanu se srdcovým esem?

Všechna rozhodnutí nesou následky.

 

Přihazuji další dvacku,

mince zacinká o misku.

Adrenalin svírá srdce mé.

Jaký by byl život bez risku?

Víte, co je to civilismus?

Některé hodiny LIT se dají pojmout kreativně. Důkazem jsou níže uvedené básně po vzoru S. K. Neumanna, pro jehož tvorbu je typický civilismus. Že toto slovo neznáte? Zkuste si přečíst naše básně a určitě vám jeho význam dojde. A pokud přeci jenom ne, můžete se třeba podívat do nějakého slovníku cizích slov...😉

Mobil

Každý mladý to má rád,

je to blízký kamarád.

Starším se to nelíbí,

nadávají po chvíli.

Zavolá ti přátele,

baví to i dospělé.

Ptají se nás babičky,

jakpak napsat zprávičky.

 

Je to velká zábava,

vždyť i filmy přehrává.

Už víš, co to je?

Co se rychle vybije?

 

Ano, je to mobílek.

Má ho každý debílek.

 

Anna Kotálová, 3.D

 

Převratná doba

Žijeme v převratné době.

Všechno se tu rodí nově.

Vysavač, myčka, pračka.

Úklid je teď pro nás hračka.

 

Cesta ráno tramvají.

Tu elektřina napájí.

A tak tleskám elektronu,

že přinesl tuto změnu.

 

Vojtěch Bečka, 3.D

Auto-hybrid

Auto, to je ale věda,

nohou dnes už není třeba.

Jezdit všude můžeme

a včas tam i budeme.

 

V dnešní době moderní

máme auta hybridní.

Výkon mají vyšší,

náklady jsou nižší.

 

anonym, 3.D

 

Exkurze do Městské knihovny

Ve čtvrtek 2. listopadu 2023 jsme se v rámci předmětu Literatura netradičně vydali do smíchovské pobočky Městské knihovny.

Poté, co jsme dorazili do knihovny, u vchodu na nás čekala slečna knihovnice, která nás zavedla do dětského oddělení a tam nám představila program, který nás bude čekat. Program se jmenoval Kniha jako předmět/materiál.

V první části programu nám pověděla o historii knih a knihtisku. Dozvěděli jsme se například, že knihy byly dříve velmi vzácné a drahé zboží. Psaly se totiž ručně na pergamen, který byl ze zvířecí kůže. Také se ořízka knihy zalévala voskem, aby se do knih nedostal prach a vlhkost. Následně jsme se dozvěděli, že kniha se skládá z desek, hřbetu knihy, kapitálku, ořízky, přední předsádky a bloku knihy.

Další část programu byla kreativní. Na stolech pro nás byly připraveny vyřazené knihy a časopisy. Naším úkolem bylo vystřihnout z knih texty a nalepit je k obrázkům, tak aby vznikla zajímavá a vtipná koláž. Tato část programu se nám líbila nejvíce, protože jsme se mohli všichni aktivně zapojit a použít svou fantazii.

      

                                                  ukázky z žákovských prací

Nejdříve jsme nevědeli, co si pod názvem programu představit, ale velmi mile nás překvapil. Slečna knihovnice byla moc milá a přátelská a program nás bavil. Byli jsme rádi, že jsme si o knihách jen nevyprávěli, ale mohli jsme s nimi i pracovat a dozvěděli jsme se spoustu užitečných a zajímavých věcí.

Za LIN3 Alžběta Langmajerová a Julie Rosenbergová

Víš, kdo přeložil knížku, kterou právě čteš???

     V pátek 20. října jsme měli možnost vyzkoušet si tzv. na vlastní kůži, jak těžká je práce překladatelky umělecké literatury. V 1. E a 2. E jsme přivítali v rámci aktivity Den pro školu překladatelku anglicky psané literatury Silvii Mitlenerovou, která nám o své práci řekla spoustu zajímavostí.

    Dokonce jsme si ve dvojicích zkusili přeložit pár odstavců. Naše překlady jsme pak rozebírali, porovnávali a na závěr jsme mohli naši práci srovnat se samotným překladem paní Mitlenerové.

    Ačkoliv téměř nikdo z nás netouží po práci překladatele/překladatelky, bylo pro nás zajímavé proniknout do "zákulisí" překladu knihy.

                                                                  Silvie Mitlenerová

                                                               2. E překládá

Beseda Kniha jako předmět/materiál pro žáky semináře Literatura netradičně

Dne 21. 6. 2023 navštívili žáci semináře Literatura netradičně besedu Kniha jako předmět/materiál v Městské knihovně v Praze na Smíchově pod vedením sympatické Lenny Zíky, která na tamtéž místě i pracuje.

 V první části besedy se žáci třetích ročníků dozvěděli o počátcích výroby knih a dále o anatomii samotné knihy.  

Všemu předcházelo různé malování po zdech již v době kamenné. Mezi začátky následně také řadíme pergamenové svitky, které byly později nahrazovány kodexem. Kodex je forma knih, jak je v podstatě známe dodnes.  Pro svitky byl nejčastěji používán papyrus a pro kodexy pergamen. V dobách, kdy společnosti nebyl ještě znám knihtisk, se texty musely komplikovaně přepisovat. Takto přepsané svazky si tak mohly dovolit pouze vyšší třídy. Jakmile se knihy začaly tisknout, klesla jejich peněžní cena a tím se i zvýšila poptávka. Lidé se díky tomu začali více vzdělávat a po nějaké době mohl číst téměř úplně každý.

Konstrukční části knihy většině studentům ani nebyly tak známé, tudíž si všichni odnesli nové poznatky, které má smysl sdílet. Knižní blok označuje listy knihy bez desek. Hřbet knihy je nám všem pravděpodobně znám. Může být rovný i oblý. Předsádka je dvojlist pevnějšího papíru spojující knižní blok s deskami, kdežto přídeští je jeden z listů předsádky nalepený na deskách. Všechny tyto znalosti se hodí zaměstnancům v knihovnách například, když potřebují zaevidovat poškozenou knihu. Dá se tak jednoduše popsat, která část knihy již není v původním stavu. Na knihách z knihoven samozřejmě nesmí chybět razítka nacházející se většinou na začátku knihy.

                                     Žáci v Městské knihovně na Smíchově pilně pracují.

V druhé části besedy probíhala samotná aktivita. Žáci si vyzkoušeli recykliteraturu, což je hra s obrazem a textem, hledáním překvapivých souvislostí, kontrastů a absurdit. Recykliteratura spočívala v tom, že si každý měl, již z vyřazených knih, najít nějaký obrázek a k tomu přiřadit vtipný text. Vznikaly tak nejrůznější koláže, kde se meze nekladly.

                                     Ukázka recykliterárních výtvorů

Beseda byla hodnocena pozitivně a ve skutečnosti možná návštěva žáky semináře Literatura netradičně nebyla poslední.

 

Za LIN3 Tereza Nováková

 

 

Čapkoviny

 

Dne 20.4. 2023 jsme se v rámci školy vydaly na slavnostní vyhlášení literární soutěže Čapkoviny. Soutěž je každoročně organizována střední školou Náhorní. Celá akce probíhala v prostorách Městské knihovny na Mariánském náměstí, konkrétně ve velkém sále.

Literární soutěž Čapkoviny aneb Žijeme s knihou je zaměřena na podporu čtenářské gramotnosti, schopnosti vyjadřování, kreativity, osobnostního rozvoje a zájmu o literaturu žáků základních škol a studentů středních odborných škol a gymnázií. Témata jsou inspirována tvorbou a životem Karla Čapka, k jehož odkazu se soutěž hlásí. Čapkoviny si tedy můžeme představit jako takovou malou Magnesii literu. Pro tento rok bylo zadáno téma Kdybych tolik nepospíchal, možná bych to stihl. Je převzato z citátu samotného Karla Čapka: „Člověk, který tuze spěchá, dojde jistě k cíli, ale jen za tu cenu, že se nepodíval na tisíceré věci, které cestou minul.“

K slavnostnímu vyhlášení bylo přizváno nemálo slavných osobností, jmenovitě například Jan Kanzelsberg, Pavel Mandys či Iva Procházková. Většina z nich také vystoupila na pódiu a motivovala mladé autory svými slovy k další tvorbě. Zúčastněných studentů bylo letos rekordních 330. O hudební doprovod celé akce se postaraly dvě studentky konzervatoře.

Bohužel jsme se letos neumístily, ale nezoufáme. Příští rok to jistě vyjde.

 

Studentky 1.E