Vánoční tradice v Česku

Štědrý den se každoročně slaví 24. prosince. Je to den, který je jakožto předvečer slavnosti Narození Ježíše Krista (25. prosince) již považován za součást Vánoc.  Pro lidi s křesťanskou vírou je tento svátek, po Velikonocích, druhým nejdůležitějším svátkem. Samozřejmě si ho oblíbilo i mnoho nevěřících.

S tímto svátkem se pojí mnoho tradic, které bych Vám ráda představila.

Zavěšení jmelí

Podle Keltů měla tato rostlinka kouzelné účinky. Fungovala také jako ochrana proti ohni. Lidé věřili, že po zavěšení jmelí do domácnosti odpudí čarodějnice a zlé duchy.

Vánoční cukroví

Recepty na cukroví by se podle tradice měly dědit z generace na generaci. Správná hospodyňka by měla do Vánoc stihnout nejméně 7 druhů. Lidé pečou cukroví za cílem ochránit dům od zlých sil a neštěstí.

Půst

Na Štědrý den mnoho odvážlivců drží půst. Dělají to za účelem spatřit zlaté prasátko. Také byste se měli, pokud držíte půst, pustit do večeře až když na obloze uvidíte první hvězdu.

Volné místo pro pocestného

Na štědrovečerní tabuli (stůl) se tradičně prostírá o jedno místo navíc. Je to pro pocestného, který by mohl během večera zaklepat na dveře a požádat o pohoštění a střechu nad hlavou.

Zákaz vstávání od stolu

Mezi dávné štědrovečerní zvyky také patří zákaz vstávání od večeře. Všichni po usednutí ke stolu musí počkat na posledního, a až poté se mohou vydat ke stromečku pro dárky. Lidé věřili, že pokud by tato tradice byla porušena, nesešli by se v dalším roce v plném počtu.

 Jandourková, 3. D

Dokážete si představit život bez ChatGPT?

Budou to jen pouhé 2 roky od zpřístupnění a už teď si někteří lidé nedokáží představit život bez tohoto virtuálního asistenta. Konverzační model vyvinutý společností OpenAI dokáže odpovědět na většinu otázek, poradit s kreativními nápady, a dokonce i pomoc s napsáním většiny textů.

Vzpomeňte si na situace, kde jste potřebovali pomoc s jednoduchými úkoly našich každodenních životů, koho jste se zeptali? Ptali jste někoho, hledali to na internetu, anebo jste to jednoduše zadali do chatu a on Vám ušetřil desítky minut práce? Proč si přeci práci neušetřit a neušetřit hlavně čas.

Bohužel to není jen pozitivní, protože v dnešní době je tento fenomén natolik rozšířený, že bez něj většina žáků nedokáže vůbec pracovat. Zaniká potom veškerá snaha učitelů naučit studenty vyhledávat informace a ověřovat zdroje. Dokonce i pointa veškerých kreativních prací zaniká z důvodu, že si je nechá většina napsat chatem a vůbec nerozvíjí svou kreativitu.

To ovšem ztěžuje práci všem učitelům, protože když si žák nechá napsat například i seminární práci umělou inteligencí, učitel nemá šanci zjistit, zda je práce autentická, takže nemá ověření, že se žák opravdu snažil. Nezbývá jen doufat, že si žáci sáhnou do svědomí a dají radši přednost rozvíjením svých vědomostí před ušetřeným časem.

Otázka na závěr je zcela jasná. Dokážete si představ
it život bez ChatGPT?

-Opičková Eliška, 3.F

Slovensko na rozcestí, volby prezidenta provází kontroverze

 

Slovensko bude mít po následujícím víkendu novou hlavu státu. Naši východní sousedé se chystají na druhé kolo přímé volby a jak to tak poslední dobou v politických kuloárech bývá, nechybí bizarnosti, kontroverze a rozdělování společnosti na dvě strany, které tak dobře známe i z tuzemských vod. Kdo ale nakonec bude nástupcem dosluhující prezidentky Čaputové?

Minulý týden se okruh zúžil na dva zbývající kandidáty – bývalého premiéra Petera Pellegriniho a občanského kandidáta Ivana Korčoka. Ti získali v prvním kole nejvíce procentních hlasů, druhý jmenovaný si pak připsal i poměrně překvapivé vítězství, kdy svého protivníka porazil o 5,5% všech platných hlasů. Na třetím místě skončil silně protiukrajinské názory prezentující bývalý předseda Nejvyššího soudu Slovenské republiky Štefan Harabin. A právě hlasy jeho voličů mohou ve druhém kole rozhodnout.

 Ptáte se proč? Odpověď je poměrně jednoduchá – 11% hlasů je nemalý počet, a to i přesto, že se ve druhém kole očekává u volebních uren vyšší účast. Sám Harabin ještě žádného z kandidátů oficiálně nepodpořil, byť má názorově blíž právě k Pellegrinimu. Jaká jsou ale témata obou kandidátů?

 Petera Pellegriniho bychom bez přimhouření oka mohli přiřadit k bývalému premiérovi České republiky, Andreji Babišovi. Stejně jako on, i Pellgerini v bitvě o prezidentský post sází na národně – bezpečnostní témata, zejména pak na současný postoj slovenské vlády, tedy krizi na Ukrajině a její řešení. Za vše v tuto chvíli hovoří fakt, že jej podpořil současný slovenský předseda vlády Robert Fico, s nímž Pellegrini sdílí například názor na absolutní zastavení vojenské pomoci Ruskem napadené zemi. Zvolený narativ nicméně velmi připomíná podobné strašení válkou, jako zkoušel právě Andrej Babiš – tedy opakování toho, že on by jako prezident Slovensko (na rozdíl od svého protikandidáta) nikdy do otevřeného konfliktu neposlal, či místy až nebezpečné návrhy možného vystoupení z koalice NATO – a to i přesto, že podobně jako u nás má prezident spíše reprezentativní, než výkonnou funkci.

 Ivan Korčok naopak může v lecčems připomínat bývalého kandidáta Jiřího Drahoše. Na rozdíl od Pellegriniho se zaměřuje na kritiku současné vlády, která vykazuje spíše provýchodní názory, v boji o voliče se pak spoléhá právě na orientaci na západ a tvrzení, že bude oním potřebným vyvážením názorové misky vah mezi prezidentem a vládou. Bývalý diplomat se tak názorově blíží dosluhující prezidentce Čaputové a podporu slýchá i od některých tuzemských vládních stran. Právě klidnější narativ a obecně diplomatičtější vystupování mu nicméně částečně podkopává nohy v debatách s Pellegrinim – byť jich zatím vinou právě jeho soka a jeho pravidelné neúčasti nebylo mnoho.

 Slovenské prezidentské volby bychom tedy mohli označit jako velmi podobné těm, které se v Česku udály před rokem. I zde vidíme střet dvou zcela odlišných soupeřů, z nichž jeden chce pokračovat v prozápadní rétorice Zuzany Čaputové, druhý se pak názorově přiklání k současné, spíše provýchodní vládě Roberta Fica. Kdo bude novou slovenskou hlavou státu se dozvíme už o následujícím víkendu, tak šťastnou ruku u voleb, bratři!

 

                                                                                                                                      

                                                                                                                                (Chládková, 4.C)

Emoce (nejen) v marketingu

 

V pátek 16. února se třída 2.E zúčastnila přednášky s názvem „Emoce v marketingu", kterou vedl Ing. Dávid Vrtaňa, Ph.D. z portálu Mladý podnikavec. Během tříhodinového setkání nás pan Vrtaňa zavedl do světa emocí, pocitů a myšlenek v marketingu.

První část přednášky byla zaměřena na obecný výklad o využití emocí v marketingu. Dozvěděli jsme se například o 6 základních emocích, se kterými se v něm potkáme nejčastěji. Pan Vrtaňa nám na různých příkladech ukázal, že ne všechny emoce jsou snadno čitelné z obličeje, a že dokonce i jemné mimické gesto, jako je zdvižené obočí, může být klíčové nejen v marketingu, ale např. při vyšetřování kriminálních případů.

Ve druhé části jsme sledovali reklamy a poté reflektovali pocity, které v nás daná reklama vyvolala. Potvrdili jsme si sami na sobě, jak moc jsme ovlivňováni při vnímání světa kolem nás emocemi. Spoustu z nás překvapilo, že rozum „postává“ daleko za našimi emocemi. Ke konci přednášky jsme si také zasoutěžili o 2 knihy, které všem zájemcům oblast marketingu a podnikání přibližují ještě podrobněji.

Celá přednáška probíhala v příjemné atmosféře a pro všechny zúčastněné byla přínosná. Chtěla bych ocenit způsob výkladu přednášejícího, protože i v tak krátkém časovém úseku nám předal mnoho užitečných informací zábavnou a interaktivní formou. Dozvěděli jsme se něco nového o našich vlastních emocích, ale i osobních zkušenostech přednášejícího. Také audiovizuální ukázky byly pečlivě vybrané a aktuální.

Myslím si, že u mnohých z nás přednáška předčila očekávání. Vstříc víkendu jsme odcházeli plni pozitivních emocí a s úsměvem na tváři.

Stella Burdová ze 2. E získala Cenu Jiřího Koláře

 "Fantazii se meze nekladou." Tak znělo téma celostátní literární a výtvarné soutěže s názvem Cena Jiřího Koláře, kterou vyhlásil Klub českých a slovenských spisovatelů. Studentce 2. E se podařilo ocenění získat a převzít z rukou předsedy Klubu českých a slovenských spisovatelů, pana Lubomíra Brožka.

Jak se vám oceněná báseň líbí?😊

Hazard (Stella Burdová)

Kostky byly vrženy,

protože život je jedna velká hra.

I pečlivý hod je pouhou náhodou.

Co bych to byl za blázna?

 

V křeči držím karty,

ruce se mi třesou.

Nepozornost při hře

mne donutí chybovat.

K čemu povede piková sedma?

Kam se dostanu se srdcovým esem?

Všechna rozhodnutí nesou následky.

 

Přihazuji další dvacku,

mince zacinká o misku.

Adrenalin svírá srdce mé.

Jaký by byl život bez risku?

Víte, co je to civilismus?

Některé hodiny LIT se dají pojmout kreativně. Důkazem jsou níže uvedené básně po vzoru S. K. Neumanna, pro jehož tvorbu je typický civilismus. Že toto slovo neznáte? Zkuste si přečíst naše básně a určitě vám jeho význam dojde. A pokud přeci jenom ne, můžete se třeba podívat do nějakého slovníku cizích slov...😉

Mobil

Každý mladý to má rád,

je to blízký kamarád.

Starším se to nelíbí,

nadávají po chvíli.

Zavolá ti přátele,

baví to i dospělé.

Ptají se nás babičky,

jakpak napsat zprávičky.

 

Je to velká zábava,

vždyť i filmy přehrává.

Už víš, co to je?

Co se rychle vybije?

 

Ano, je to mobílek.

Má ho každý debílek.

 

Anna Kotálová, 3.D

 

Převratná doba

Žijeme v převratné době.

Všechno se tu rodí nově.

Vysavač, myčka, pračka.

Úklid je teď pro nás hračka.

 

Cesta ráno tramvají.

Tu elektřina napájí.

A tak tleskám elektronu,

že přinesl tuto změnu.

 

Vojtěch Bečka, 3.D

Auto-hybrid

Auto, to je ale věda,

nohou dnes už není třeba.

Jezdit všude můžeme

a včas tam i budeme.

 

V dnešní době moderní

máme auta hybridní.

Výkon mají vyšší,

náklady jsou nižší.

 

anonym, 3.D

 

Exkurze do Městské knihovny

Ve čtvrtek 2. listopadu 2023 jsme se v rámci předmětu Literatura netradičně vydali do smíchovské pobočky Městské knihovny.

Poté, co jsme dorazili do knihovny, u vchodu na nás čekala slečna knihovnice, která nás zavedla do dětského oddělení a tam nám představila program, který nás bude čekat. Program se jmenoval Kniha jako předmět/materiál.

V první části programu nám pověděla o historii knih a knihtisku. Dozvěděli jsme se například, že knihy byly dříve velmi vzácné a drahé zboží. Psaly se totiž ručně na pergamen, který byl ze zvířecí kůže. Také se ořízka knihy zalévala voskem, aby se do knih nedostal prach a vlhkost. Následně jsme se dozvěděli, že kniha se skládá z desek, hřbetu knihy, kapitálku, ořízky, přední předsádky a bloku knihy.

Další část programu byla kreativní. Na stolech pro nás byly připraveny vyřazené knihy a časopisy. Naším úkolem bylo vystřihnout z knih texty a nalepit je k obrázkům, tak aby vznikla zajímavá a vtipná koláž. Tato část programu se nám líbila nejvíce, protože jsme se mohli všichni aktivně zapojit a použít svou fantazii.

      

                                                  ukázky z žákovských prací

Nejdříve jsme nevědeli, co si pod názvem programu představit, ale velmi mile nás překvapil. Slečna knihovnice byla moc milá a přátelská a program nás bavil. Byli jsme rádi, že jsme si o knihách jen nevyprávěli, ale mohli jsme s nimi i pracovat a dozvěděli jsme se spoustu užitečných a zajímavých věcí.

Za LIN3 Alžběta Langmajerová a Julie Rosenbergová

Víš, kdo přeložil knížku, kterou právě čteš???

     V pátek 20. října jsme měli možnost vyzkoušet si tzv. na vlastní kůži, jak těžká je práce překladatelky umělecké literatury. V 1. E a 2. E jsme přivítali v rámci aktivity Den pro školu překladatelku anglicky psané literatury Silvii Mitlenerovou, která nám o své práci řekla spoustu zajímavostí.

    Dokonce jsme si ve dvojicích zkusili přeložit pár odstavců. Naše překlady jsme pak rozebírali, porovnávali a na závěr jsme mohli naši práci srovnat se samotným překladem paní Mitlenerové.

    Ačkoliv téměř nikdo z nás netouží po práci překladatele/překladatelky, bylo pro nás zajímavé proniknout do "zákulisí" překladu knihy.

                                                                  Silvie Mitlenerová

                                                               2. E překládá

Beseda Kniha jako předmět/materiál pro žáky semináře Literatura netradičně

Dne 21. 6. 2023 navštívili žáci semináře Literatura netradičně besedu Kniha jako předmět/materiál v Městské knihovně v Praze na Smíchově pod vedením sympatické Lenny Zíky, která na tamtéž místě i pracuje.

 V první části besedy se žáci třetích ročníků dozvěděli o počátcích výroby knih a dále o anatomii samotné knihy.  

Všemu předcházelo různé malování po zdech již v době kamenné. Mezi začátky následně také řadíme pergamenové svitky, které byly později nahrazovány kodexem. Kodex je forma knih, jak je v podstatě známe dodnes.  Pro svitky byl nejčastěji používán papyrus a pro kodexy pergamen. V dobách, kdy společnosti nebyl ještě znám knihtisk, se texty musely komplikovaně přepisovat. Takto přepsané svazky si tak mohly dovolit pouze vyšší třídy. Jakmile se knihy začaly tisknout, klesla jejich peněžní cena a tím se i zvýšila poptávka. Lidé se díky tomu začali více vzdělávat a po nějaké době mohl číst téměř úplně každý.

Konstrukční části knihy většině studentům ani nebyly tak známé, tudíž si všichni odnesli nové poznatky, které má smysl sdílet. Knižní blok označuje listy knihy bez desek. Hřbet knihy je nám všem pravděpodobně znám. Může být rovný i oblý. Předsádka je dvojlist pevnějšího papíru spojující knižní blok s deskami, kdežto přídeští je jeden z listů předsádky nalepený na deskách. Všechny tyto znalosti se hodí zaměstnancům v knihovnách například, když potřebují zaevidovat poškozenou knihu. Dá se tak jednoduše popsat, která část knihy již není v původním stavu. Na knihách z knihoven samozřejmě nesmí chybět razítka nacházející se většinou na začátku knihy.

                                     Žáci v Městské knihovně na Smíchově pilně pracují.

V druhé části besedy probíhala samotná aktivita. Žáci si vyzkoušeli recykliteraturu, což je hra s obrazem a textem, hledáním překvapivých souvislostí, kontrastů a absurdit. Recykliteratura spočívala v tom, že si každý měl, již z vyřazených knih, najít nějaký obrázek a k tomu přiřadit vtipný text. Vznikaly tak nejrůznější koláže, kde se meze nekladly.

                                     Ukázka recykliterárních výtvorů

Beseda byla hodnocena pozitivně a ve skutečnosti možná návštěva žáky semináře Literatura netradičně nebyla poslední.

 

Za LIN3 Tereza Nováková

 

 

Čapkoviny

 

Dne 20.4. 2023 jsme se v rámci školy vydaly na slavnostní vyhlášení literární soutěže Čapkoviny. Soutěž je každoročně organizována střední školou Náhorní. Celá akce probíhala v prostorách Městské knihovny na Mariánském náměstí, konkrétně ve velkém sále.

Literární soutěž Čapkoviny aneb Žijeme s knihou je zaměřena na podporu čtenářské gramotnosti, schopnosti vyjadřování, kreativity, osobnostního rozvoje a zájmu o literaturu žáků základních škol a studentů středních odborných škol a gymnázií. Témata jsou inspirována tvorbou a životem Karla Čapka, k jehož odkazu se soutěž hlásí. Čapkoviny si tedy můžeme představit jako takovou malou Magnesii literu. Pro tento rok bylo zadáno téma Kdybych tolik nepospíchal, možná bych to stihl. Je převzato z citátu samotného Karla Čapka: „Člověk, který tuze spěchá, dojde jistě k cíli, ale jen za tu cenu, že se nepodíval na tisíceré věci, které cestou minul.“

K slavnostnímu vyhlášení bylo přizváno nemálo slavných osobností, jmenovitě například Jan Kanzelsberg, Pavel Mandys či Iva Procházková. Většina z nich také vystoupila na pódiu a motivovala mladé autory svými slovy k další tvorbě. Zúčastněných studentů bylo letos rekordních 330. O hudební doprovod celé akce se postaraly dvě studentky konzervatoře.

Bohužel jsme se letos neumístily, ale nezoufáme. Příští rok to jistě vyjde.

 

Studentky 1.E

F1 se vrací! Co nás v nové sezóně čeká?

Více než tří měsíční čekání je u konce! Nová sezóna Formule 1, královny motorsportu, se nezadržitelně blíží. Zkušení jezdci i nováčci, mírně upravená pravidla a dechberoucí příběhy, které k F1 neodmyslitelně patří. První závod je na pořadu již 5. března, kdy pět startovních světel zhasne v Bahrajnu. 

F1 je celosvětový fenomén. Odpovídá tomu i kalendář míst, kde se jednotlivé velké ceny odjedou. Letos jich je 23. Již tradičně nechybí „klasické“ okruhy jako například italská Monza, britský Silverstone nebo belgické Spa-Francorschamps. Své místo v kalendáři mají také „městské“ okruhy, kde piloti projíždí centry světových měst. Monako, Baku nebo Las Vegas jsou místa, kde fanoušci mohou být svým idolům ještě blíž, než tomu je na normálních okruzích.

O titul se popere 20 pilotů z 10 stájí. Prvenství obhajuje nizozemský jezdec Max Verstappen z Red Bullu, který si podmanil loňskou sezonu a překonal tím i mnoho rekordů. Nicméně nemůžeme odepisovat ani další jezdce. Lewis Hamilton a George Russell, jezdci v barvách Mercedesu, budou rozhodně chtít odčinit minulou nepovedenou sezónu. Počítat také musíme s Ferrari, které se po propadu v posledních letech vrátilo na výsluní a Charles Leclerc s Carlosem Sainzem se rozhodně budou chtít zavděčit fanouškům „Tifosi“. 

Očekávání jsou pochopitelně ale i u jiných týmů. McLaren v čele s Landem Norrisem nebo Alpine, který má ve svých službách ryze francouzskou sestavu Ocon - Gasly. Bude také zajímavé sledovat výkonost Aston Martinu, kde se objeví dvojnásobný mistr světa Fernando Alonso, či Haas, kde se potkají dva zkušení jezdci, kteří ještě svůj potenciál nenaplnili. Alfa Romeo, AlphaTauri a Williams jsou týmy, které určitě budou chtít posbírat více bodů, než v minulé sezoně.

Letošní sezona nabídne také některé novinky. Tou největší novinkou jsou samotní nováčci v F1. Oscar Piastri, Nyck de Vries a Logan Sargeant pojedou svou první sezonu a všichni jsou v očekávání, jak se jim bude dařit. Lehké novinky najdeme také v týmových lakováních jednotlivých týmů, ale u většiny týmů je koncept podobný jako loni.

Otázek pro letošní sezonu je mnoho. Kdo ovládne letošní sezonu? Jaký monopost bude nejrychlejší? Kdo překvapí a kdo naopak zklame? Fanoušci se již nemohou dočkat, až na tyto otázky dostanou odpověď.

                                                  

                                                                         Marek Kváš 3.E

RESSLOVKA POMÁHÁ VE SVĚTĚ

 

Mezi 28. 11 a 10. 12. Resslovka pomáhala šesti lidem porazit bezpráví, proběhl totiž Maraton psaní dopisů od Amnesty International. Jedná se o psaní dopisů lidem, kteří potřebují zachránit, dopisy mohou směřovat například do Číny, Ruska nebo do Íránu.  

Celkově se poslalo 19 194  dopisů, z toho naše škola přispěla 64 dopisy. Nejvíce žáky dojal příběh Alexandry Skočilenko z Ruska, která je vězněná za nesouhlas s vojenskou agresí její země vůči Ukrajině.  Každý dopis pomohl!

https://maraton.amnesty.cz/

Netflixový fenomén nebo zneužití pozůstalých?

 

„Mostrum: příběh Jeffreyho Dahmera“ je velmi populární netflixová desetidílná minisérie popisující život brutálního sériového vraha, který od svých osmnácti let zavraždil sedmnáct mladých mužů.

Jeffrey Dahmer, zde ztvárněn charismatickým hercem Evanem Petersem, si v letech 1978 až 1991 náhodně vybíral převážně gaye afroamerického, asijského nebo hispánského původu. Své oběti většinou zdrogoval a následně velmi brutálně znetvořil a dokonce projevoval znaky nekrofilie a kanibalismu. Byl dopaden až díky jedné z možných obětí, které se povedlo uniknout a nahlásit ho policii. Dopaden mohl být o hodně dříve, ale kvůli ignoraci amerických státních orgánů na stížnosti na inteligentně vypadajícího Dahmera, se tak nestalo.  Těmto vraždám údajně předcházelo velmi traumatizující dětství a značná sociální izolace.

Obrovské ohlasy tento seriál získal hned v prvním týdnu ode dne 21. září, kdy byl

uveden na Netflix jako premiéra. Okamžitě získal značnou pozornost, která přeskočila dosud nejsledovanější japonský seriál s názvem Hra na oliheň (Squid game).

Popularita se vtiskla i do samotného hodnocení, na mezinárodním IMDb získal skóre 8,4 z 10 a u nás ČSFD ukazuje 87%. Hlavní kladně hodnotícím aspektem se stala autenticita seriálu, ať už skoro přesným nepodobením vraha či jeho notoricky známého bytu s číslem 213. Kritici naopak kritizují značnou část seriálu věnovanému obětem Dahmera, prý je zde znázorněno pouze utrpení mužů a zneužívání jejich památky. Podobně se k tomu vyjadřují pozůstalé rodiny, které kvůli veřejným záznamům ze soudního líčení a případu nebyli vůbec obeznámeni s tvorbou tohoto seriálu a jejich ztvárněním v něm.

Rita Isabell roku 1992 podala výpověď u soudu jako sestra zavražděného devatenáctiletého Errola Lindseyho. Na základě její a dalších výpovědí byl Jeffrey Dahmer odsouzen k patnácti doživotních trestů. Zmíněná se vyjádřila k naprosto přesné rekonstrukci svého projevu:

„Některé části seriálu mě potrápily, zejména když jsem viděla samu sebe. Když jsem spatřila své jméno na obrazovce a když herečka začala odříkávat totéž, co jsem kdysi pronesla já, kdybych neměla dostatek informací, skoro bych se domnívala, že to jsem opravdu já. Její vlasy byly stejné a měla totéž oblečení. Připadalo mi, že to celé znovu prožívám. Všechny tehdejší emoce byly zpátky.“ 

(Insider)

Další kritiku vznesla LGBTQ+ komunita, jelikož ve své premiéře byla minisérie Netflixem označená tagem „LGBTQ“, zřejmě kvůli Dahmerovi a zesnulých orientaci. Diváci si následně začli stěžovat a po pár dnech netflix tento tag stáhnul.

Štefánová Anna

Jak se vede českému zástupci v Lize Mistrů?

Česko v Lize Mistrů

Pokud se aspoň trochu zajímáte o fotbal, tak jste jistě byli obeznámeni s tím, že Česko má v nejprestižnější klubové soutěži jednoho zástupce. V soutěži, které se účastní velkokluby jako PSG, Real Madrid nebo Bayern Mnichov, si zahrála a ještě zahraje česká Viktoria Plzeň.

Pro Plzeň je toto čtvrtá účast v tomto turnaji. Do Ligy Mistrů se probojovali přes tři kvalifikační kola, ve kterých dominovali a ani jeden ze zápasů neprohráli. Po kvalifikaci je čekala a stále čeká část skupinová fáze, do které se dostalo 32 týmů včetně Plzně. České zástupce čeká, jak to někteří nazývají, skupina smrti, Plzeň totiž do skupiny dostala Barcelonu, katalánský velkoklub, německý super tým a mistry Německa, Bayern Mnichov, a Inter Milán z Itálie. V minulých letech se Plzeň ze třetího místa dostala do horší evropské soutěže, Evropské ligy, to ale Plzeň tento rok asi nečeká, protože po třech kolech jsou na posledním místě tabulky.

Po třech kolech na tom náš zástupce opravdu není moc dobře, s nula body a na posledním místě, ale navzdory výsledkům se není za co stydět, protože nehrají vůbec špatně a dokonce dali gól proti Barceloně. První kolo dostala Plzeň nasázeno pět gólu, přičemž sami skórovali jeden, proti Barceloně, která nabírá formu, to nebyl špatný výkon, pokud bereme v potaz jakého měli soupeře. Ve druhém kole prohráli 0:2 s Milánem a také to nebyl špatný výkon. Ve třetím kole, tentokrát proti německým gigantům, Bayernu Mnichov, dostali bídu v podobně pěti gólů.

Ještě ji čekají tři nabité zápasy jeden proti Bayernu, jeden proti Barceloně a ještě jeden proti Interu Milán. Zatím to ve skupině vypadá na jistou výhru mnichovských obrů, kteří všechny skupinové zápasy zatím vyhráli a pravděpodobně postoupí do vyřazovací části. Na druhém místě s jednou prohrou a třemi výhrami je modrý tým z Milána, kterého ještě čeká mnoho, aby postoupili z druhého místa do vyřazovačí části. Na třetím místě je Barcelona, která toho musí mnoho dohánět, aby nesestoupila do Evropské ligy. No a na posledním místě existuje naše Viktoria Plzeň, musí se stát zázrak aby vůbec sestoupili do Evropské ligy, protože jsou na posledním místě a nevypadá to vůbec dobře.

Pískovský Matěj

Je opravdu nošení roušek jedno z řešení při boji proti koronaviru ve školách?

Toto téma je poslední dobou hodně řešeno mezi studenty. Na začátku školního roku jsme měli roušky povinné jen ve společných prostorách školy. V průběhu dalších týdnů se to ale změnilo. Vláda vydala další opatření a to nošení roušek i ve třídách. Pro nás studenty je to velmi nepraktické. Nedá se v tom dýchat a mnoho z nás má během výuky bolesti hlavy, zapříčiněny nedostatkem příjmu kyslíku. Nemluvě o tom, že nám rouška omezila periferní vidění (psaní si do sešitu, chození po schodech..)

Vím že vláda se snaží, aby školy byly stále v provozu a studenti měli možnost se stále vzdělávat a socializovat, ale buďte k sobě upřímní a řekněte si, že na začátku roku jste stejně do té školy šli s pocitem, že ji zase zavřou a budeme mít distanční výuku. Distanční výuka má svoje pro a proti. Pro: mohu stávat později; mám čas si udělat všechny povinnosti; nemusím se strachovat, že jízdou do školy potkám někoho, kdo nemocí trpí; mám domácí komfort Proti: online výuka je nedostačující neproduktivita; zlenivění; testování studentů pomocí mnoho úkolů; slabá wifi či jiné technické problémy; jsme dlouhou dobu zavřeni doma bez přátel. Většiny lidí, kterých jsem se ptala by víc vyhovovala distanční výuka ne z toho důvodu, že by se chtěli nějakým způsobem úlít, ale že jim nošení roušek není příjemné. Ilona Poláková

Správná svačina do školy

Všichni určitě známe ten pocit, když přijdeme unavení domu a už se nám rozhodně nechce vymýšlet a připravovat svačina na další den. Například v mé třídě si svačinu nepřipravuje téměř nikdo. Ráno si tedy něco koupíme v automatu, před školou v potravinách nebo popadneme pytlík sušenek doma. I když je težké se těmto rychlým pochutinkám vyhnout, svačina by nám měla dodat energii a pomoct nám vyhnout se právě mlsání a přejídání. Jak by tedy měla správná svačina vypadat? Do snídaně je ideální vložit nějaké ovoce nebo zeleninu. Aby nás jablko dostatečně zaplnilo můžeme ho kombinovat s různými mléčnými produkty. Nikdy tedy nemůžeme udělat chybu, když si ovoce klasicky vložíme do jogurtu nebo do různé obilné kaše. Je to navíc velmi rychlé a nemusíme utrácet peníze nikde po cestě.

Do hrnce vložíme 4 lžíce ovesných vloček, zalijeme 150 ml mléka, dochutíme ovocem odle vlastního výběru a necháme v lednici do rána. Čučelová 4.D

Den české státnosti

Když se řekne 28. září, většině lidí se vybaví volný den, který budou moci strávit jinde než v práci nebo ve škole. Co se vlastně stalo před 1 085 lety? 28. září je svátek svatého Václava, patrona českého národa. Václav se narodil okolo roku 907 a podle pověsti byl vychováván svou babičkou Ludmilou. Václavova politika se nelíbila jeho bratru Boleslavovi. Jeden den ho pozval k sobě do Boleslavi. Bratrovražda otevřela Boleslavovi cestu k moci a stal se tak na téměř 40 let českým panovníkem. Den české státnosti, který byl do roku 1951 pouze památným dnem, se státním svátkem stal v roce 2000. Letos si volný den užijeme v pondělí.

Sazimová, 4.D