Budou stále občané české republiky chodit do hospod na pivo ?

 

Starší občané si jistě pamatují pivo za pár korun. Každým rokem se již ale zvyšovala cena piva, až to došlo ke stádiu roku 2024, kdy se zvedla daňová sazba a pivo se zdražilo nejvíce za poslední dobu.

 

Pivo se v České republice vaří i pije nejvíce ze všech státu na světě, i se vyváží do zahraničí, kde to pivo nestojí ani tolik, kolik tady v České republice. Pivo v láhvi zde také není úplně levné a pivo točené zde již nekoupíte za méně než 50 Kč. Otázkou tedy je, zda občané České republiky budou ochotni zaplatit za točené pivo tak hodně peněz, když si budou moct koupi lahvové pivo a popíjet si ho doma.

 

Důležitou roli na tento problém má vliv i pandemie Covid-19, která začala roku 2020. Pandemie zablokovala některým občanům pracovat, poté se ČR zadlužila a ceny produktů stoupaly a pořád stoupají nahoru. Pandemie způsobila i obrovské změny v sociálním chování. Někteří lidé se již bojí, nebo z důvodu stáři nebo nemoci nemohou, chodit ven bez roušky nebo respirátoru. To zahrnuje samozřejmě i hospody, kam přestávají lidé chodit, to nezahrnuje samozřejmě jen hospody, ale veškeré společenské akce.

Jaké je možné řešení? Zamyslete se..

Slovensko na rozcestí, volby prezidenta provází kontroverze

 

Slovensko bude mít po následujícím víkendu novou hlavu státu. Naši východní sousedé se chystají na druhé kolo přímé volby a jak to tak poslední dobou v politických kuloárech bývá, nechybí bizarnosti, kontroverze a rozdělování společnosti na dvě strany, které tak dobře známe i z tuzemských vod. Kdo ale nakonec bude nástupcem dosluhující prezidentky Čaputové?

Minulý týden se okruh zúžil na dva zbývající kandidáty – bývalého premiéra Petera Pellegriniho a občanského kandidáta Ivana Korčoka. Ti získali v prvním kole nejvíce procentních hlasů, druhý jmenovaný si pak připsal i poměrně překvapivé vítězství, kdy svého protivníka porazil o 5,5% všech platných hlasů. Na třetím místě skončil silně protiukrajinské názory prezentující bývalý předseda Nejvyššího soudu Slovenské republiky Štefan Harabin. A právě hlasy jeho voličů mohou ve druhém kole rozhodnout.

 Ptáte se proč? Odpověď je poměrně jednoduchá – 11% hlasů je nemalý počet, a to i přesto, že se ve druhém kole očekává u volebních uren vyšší účast. Sám Harabin ještě žádného z kandidátů oficiálně nepodpořil, byť má názorově blíž právě k Pellegrinimu. Jaká jsou ale témata obou kandidátů?

 Petera Pellegriniho bychom bez přimhouření oka mohli přiřadit k bývalému premiérovi České republiky, Andreji Babišovi. Stejně jako on, i Pellgerini v bitvě o prezidentský post sází na národně – bezpečnostní témata, zejména pak na současný postoj slovenské vlády, tedy krizi na Ukrajině a její řešení. Za vše v tuto chvíli hovoří fakt, že jej podpořil současný slovenský předseda vlády Robert Fico, s nímž Pellegrini sdílí například názor na absolutní zastavení vojenské pomoci Ruskem napadené zemi. Zvolený narativ nicméně velmi připomíná podobné strašení válkou, jako zkoušel právě Andrej Babiš – tedy opakování toho, že on by jako prezident Slovensko (na rozdíl od svého protikandidáta) nikdy do otevřeného konfliktu neposlal, či místy až nebezpečné návrhy možného vystoupení z koalice NATO – a to i přesto, že podobně jako u nás má prezident spíše reprezentativní, než výkonnou funkci.

 Ivan Korčok naopak může v lecčems připomínat bývalého kandidáta Jiřího Drahoše. Na rozdíl od Pellegriniho se zaměřuje na kritiku současné vlády, která vykazuje spíše provýchodní názory, v boji o voliče se pak spoléhá právě na orientaci na západ a tvrzení, že bude oním potřebným vyvážením názorové misky vah mezi prezidentem a vládou. Bývalý diplomat se tak názorově blíží dosluhující prezidentce Čaputové a podporu slýchá i od některých tuzemských vládních stran. Právě klidnější narativ a obecně diplomatičtější vystupování mu nicméně částečně podkopává nohy v debatách s Pellegrinim – byť jich zatím vinou právě jeho soka a jeho pravidelné neúčasti nebylo mnoho.

 Slovenské prezidentské volby bychom tedy mohli označit jako velmi podobné těm, které se v Česku udály před rokem. I zde vidíme střet dvou zcela odlišných soupeřů, z nichž jeden chce pokračovat v prozápadní rétorice Zuzany Čaputové, druhý se pak názorově přiklání k současné, spíše provýchodní vládě Roberta Fica. Kdo bude novou slovenskou hlavou státu se dozvíme už o následujícím víkendu, tak šťastnou ruku u voleb, bratři!

 

                                                                                                                                      

                                                                                                                                (Chládková, 4.C)

Mbappé, proč zase střídal?

Mbappé, proč zase střídal?

Po šesté za sebou se zřejmě stane nejlepším střelcem francouzské ligy. Nejvíc gólů dal i na posledním mistrovství světa. Kylian Mbappé patří mezi nejlepší fotbalisty světa, podle jeho posledních ligových startů byste to však nepoznali. Kylian hraje fotbal za Paris Saint Germain, teď bývá často na střídačce a to díky tomu, že se do světa rozšířila zpráva o jeho letním přesunu do Realu Madrid. Že by po vypršení smlouvy střelecké eso zmizelo bez finanční náhrady? Kdo ví..

Kouč PSG Luis Enrique avizoval, že si jeho tým musí postupně naučit hrát bez něj. A řídí se tím, že když to není zcela nutné, stáhne ho ze hry. Stejně jako v partii na hřišti Olympique Marseille, kde se vedoucí PSG mohlo výrazně přiblížit obhajobě ligového titulu. Zápas skončil 2:0. V závěru už u toho Mbappé nebyl. Po hodině hry, kdy to bylo ještě 1:0 šel z placu.

Kamery zachytily, jak se zašklebil, když se podíval na tabuli pro střídání, kde se zjevila jeho desítka. Je logické, že toto střídání v Marseille spustí spoustu dotazů. Kouč na dotazy reagoval takto: ,,Já jsem trenér, který dělá rozhodnutí každý den a každý týden." ,,Do posledního dne, co budu v Paříži, se budu snažit hledat to nejlepší řešení pro můj tým. A nezajímá mě, jestli to nechápete. Je mi to jedno. Vážně je mi to jedno."

Je nutné dodat,že i bez Mbappého devadesátiminutových služeb PSG zásadně nestrádá. Sedm kol před koncem má pohodlný dvanáctibodový náskok na Brest, který je senzačně druhý. Zároveň se nabízí otázky, zda si Enrique se svými tahy zbytečně nepokřivuje vztahy s Mbappém ve chvíli, kdy ho bude ještě potřebovat.

                                                                                                                        Vanesa Koenigsteinová, 4.E

Návrh zákona o veřejnoprávních médiích na Slovensku

Ministerstvo kultury Slovenska, pod vedením ministryně Martiny Šimkovičové z vládní koalice vedenou Robertem Ficem, předložilo návrh zákona, s cílem nahradit současnou veřejnoprávní masmédium Rozhlas a televizi Slovenska (RTVS) novou institucí a novým vedením. Návrh popisuje novou instituci jako veřejnoprávní, národní, nezávislou, informační, kulturní a vzdělávací, sloužící v oblasti televizního a rozhlasového vysílání s cílem podporovat národní povědomí a kulturní vzdělanost. Opozice však kritizuje tento návrh jako účelný pokus o dosazování nových osob Ficovovou vládou do vedení veřejnoprávních médií, a varuje před možným vznikem politického orgánu cenzury. Tato opatření vyvolávají obavy z ovládnutí médií vládní koalicí a posouvání země směrem k politické situaci podobné v Maďarsku. Protesty proti těmto změnám vyvrcholily svoláním demonstrace za svobodu médií slovenskou opozicí. Navrhovaný zákon také obsahuje ustanovení, že veřejnoprávní televize a rozhlas bude denně od 23:30 do 00:30 vysílat státní hymnu mezi programy.

Důvodem začínajících debat a protestů je obava, že navrhované změny by mohly vést k politickému ovlivňování a ztrátě objektivity veřejnoprávních médií ve prospěch vládní koalice. Opoziční strany jako Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) a Svoboda a Solidarita (SaS) zdůrazňuje, že nový zákon by mohl ulehčit vládě ovládnout obsah médií a regulovat jej podle vlastních politických zájmů. Proti těmto krokům se staví i představitelé Progresivního Slovenska, kteří varují před vytvořením propagandistického státního média, podporující proruské zájmy. Kritici také poukazují na možný odchod od principů nezávislých médií a zásadám demokratické vlády. Vládní koalice argumentuje potřebou reformy zastaralých masmédií a větší efektivity veřejnoprávních médií, avšak tyto argumenty jsou zpochybněny výraznou kritikou a obavami o budoucnost médií a demokracie na Slovensku tamní společností.

„Vláda chce vytvořit médium servilní k vládě, kde budou protlačovány proruské narativy. Čtvrtá vláda Roberta Fica postupuje podle příručky autokratů - ovládnout veřejnoprávní média, zastrašit soukromá média, ovládnout bezpečnostní aparát. To všechno naplňuje znaky maďarského scénáře a je potřeba se tomu postavit,“ zdůraznil předseda opoziční strany Progresivní Slovensko Michal Šimečka.

Štefánová Anna 4. E 

Den, který změnil Česko

Píše se 12. březen 1999 a ministr zahraničí Jan Kavan předává americké ministryni zahraničí Madeleine Albrigthové ratifikační listiny, spolu se zástupci Polska a Maďarska, o vstupu do Severoatlantické aliance. Tento den je pro Česko bezesporu jeden z nejvýznamnějších od roku 1989, kdy se naše země po více než 40 letech vymanila z područí komunismu a Sovětského svazu. NATO se tak rozrůstá o první tři země z tehdejšího východního bloku.

Severoatlantická aliance (mnohými známa pod zkratkou NATO), je společenství, dnes už 32 států světa, zajišťující bezpečnost jednotlivých členských zemí. Jedná se o vojenský pakt, který vznikl v roce 1949 podpisem Severoatlantické smlouvy. Hlavním cílem organizace je zajištění kolektivní obrany svých členů.

V Česku se o vstupu do NATO čile diskutovalo již od vzniku samostatného státu. Sám prezident Václav Havel byl velmi proaktivní a snažil se přesvědčovat i ty, kteří v členství v organizaci neviděli smysl. V roce 1997 Česko, společně s Polskem a Maďarskem, dostalo oficiální pozvánku. Za necelé dva roky, 26. února 1999 podepisuje prezident Havel na Pražském hradě ratifikační listiny o vstupu do Severoatlantické aliance. O pár dní později, 12. března, se Česko stává právoplatným členem aliance.

Během našeho členství se odehrálo také několik momentů, které byly pro NATO zásadní. Jen dva týdny po oficiálním uvítání tří nových členů zahájila Aliance bombardování srbských cílů na území Černé hory a Srbska v rámci války v Jugoslávii. Dva roky poté následovala pro NATO dosud největší rána. Po útocích 11. září v USA byl aktivován článek 5, kterým byla započata válka proti terorismu, zejména proti hnutí Al-Kaída. V dnešní době se státy Aliance nepřímo potýkají s válkou na Ukrajině, kterou zapříčinil barbarský režim ruského prezidenta.

Tento rok si připomínáme už 25. výročí vstupu do NATO. Do organizace, která zaštiťuje naši bezpečnost a která v dnešní době čelí mnoha výzvám a problémům. Pro Českou republiku je členství v takovéto organizaci velmi důležité. A možná vzhledem k aktuální situaci stále důležitější. Jen jako členi NATO se přímo nemusíme obávat, že by se opakovala situace, se kterou máme z minulosti tak neblahé zkušenosti.

                                                                                                                            Marek Kváš,4.E

 

ROCK FOR PEOPLE 2024

Již od roku 1995 se v České republice každoročně během letních měsíců koná festival Rock for People. Je to jeden z největších českých rockových festivalů a letošní ročník bude probíhat v termínu od 12. června do 15. června v Hradci Králové, kde se tradičně koná už od roku 2007.

Hlavními žánry festivalu jsou hlavně rock, metalcore, indie rock a punk rock, ale u některých interpretů lze také narazit na pop, electro a ska. 

Díky vyprodanému festivalu v roce 2022 byl Rock for People zařazen do desítky nejlepších středních evropských festivalů a to i přes to, že minulý ročník musel být kvůli Covidu značně omezen.

Během předchozích let se festivalu zúčastnilo nespočet známých kapel a interpretů, kterými jsou například skupina GreenDay, Paramore, My Chemical Romance, Slipknot a mnoho dalších.

V letošním roce bude sestava opět tvořena řadou známých kapel a zpěváků, jako jsou kapely The Prodigy, Bring Me The Horizon, The Offspring a zpěvák Yungblud, kteří budou zároveň headlinery jednotlivých dnů. Festival také dává prostor menším kapelám a dává jim tak jedinečnou možnost vystoupit před odlišnou skupinou lidí a získat tím fanoušky z nového kraje.

Přestože se vstupné nedá považovat za nejlevnější, zúčastnit se festivalu je nezapomenutelný zážitek, díky kterému lze skvěle odstartovat letní období roku.

Šamšová Markéta

 

Rudý úplněk nad Prahou

Dne 25. března mohli lidé pozorovat nad Prahou letošní první jarní úplněk nazývaný také jako ,,červí“. Svou přezdívku si vysloužil díky změnám v přírodě, které se odehrávají v souvislosti s postupujícím jarem. Kromě toho roste i aktivita žížal - „červů“.

První jarní úplněk má veliký význam pro přesné načasování Velikonoc. Tradičně se totiž tyto významné křesťanské svátky začínají slavit o první neděli, která následuje po prvním jarním úplňku.

Jde o astronomický jev, který fascinuje a přitahuje lidi po staletí. Tento stav tak nastává, když je Měsíc ve fázi úplňku a zároveň, když je nejblíže ke Slunci. Díky tomu je Měsíc viditelný na noční obloze jako plný kruh.

            

Vyskytuje se pouze párkrát za rok a je zdrojem údivu a zájmu. Má významnou roli v astronomii a astrologií, někteří astrologové se domnívají, že červí úplněk ovlivňuje lidské emoce a chování. Je to tedy čas, kdy se můžeme soustředit na své cíle, přemýšlet o svých citech anebo hledat harmonii ve svém životě. Vliv rudého úplňku může mít také význam pro určité astrologické znamení a aspekty jejich osobnosti.

Další takto zbarvený Měsíc nastane ve středu 10. dubna 2024 nízko nad západním obzorem, kdy bude možné pozorovat měsíční srpek.

David Zelinka 4. E

Kdo se stane prezidentem na Slovensku? A proč toto rozhodnutí ovlivní i Českou republiku - Samuel Uiblein

 

Kdo se stane prezidentem na Slovensku? A proč toto rozhodnutí ovlivní i Českou republiku

 

Po předčasných parlamentních volbách, které se na Slovensku konaly v září minulého roku, čeká Slováky další těžké rozhodnutí, které ovlivní politické a ideologické směřování této země a to volby prezidentské.

První kolo prezidentských voleb se uskutečnilo minulý týden 23. března. Jelikož se současná prezidentka Slovenské republiky rozhodla znovu nekandidovat, volilo se ze zcela nových 11 kandidátů. Konkrétně se jednalo o Ivana Korčoka, Petera Pellegriniho, Igora Matoviče, Jána Kubiše, Mariána Kotleby, Patrika Dubovského, Krisztiána Forrá, Štefana Harabina, Milana Náhlika. Dva kandidáti se, ale rozhodli předčasně odstoupit a podpořit bývalého předsedu Nejvyššího soudu Štefana Harabina.

Vítězové prvního kola jsou nám už známí, jsou to bývalý ministr zahraničních věcí Ivan Korčok a současný předseda Národní rady Peter Pellegrini. Ačkoli již před prvním kolem byla kampaň z obou stran těchto kandidátů poměrně napjatá, tak se intenzita před druhým kolem mnohem více vyhrotila. Oba kandidáti se snaží ponížit a politicky znemožnit toho druhého. Objektivně se dá ovšem říct, že Peter Pellegrini vede mnohem drsnější kampaň než jeho oponent. Pellegrini například nařknul Korčoka z toho, že žene Slovensko do války nebo, že je agentem americké vlády.

Slováci o své budoucí hlavě státu rozhodnou již 6. dubna. Ačkoli je to klišé, tak tato volba rozhodně určí budoucnost Slovenska na roky dopředu. Jedná se o volbu mezi politikem, který je zástupcem vládní koalice a dá se tedy předpokládat, že bude souhlasit s jejich politikou a mezi člověkem, který je
ideologicky na druhé straně barikády.

Jak tato volba ovšem ovlivní Českou republiku? Slovensko a Česko jsou na sebe nejen politicky, ale také ekonomicky velmi navázaní. Dobrým příkladem je už to, že přes 200 tisíc Slováků pracuje v České republice. Pokud vyhraje Ivan Korčok, tak se dá poměrně s klidem říct, že vztahy mezi Českou republikou a Slovenskem nebudou nijak zvlášť narušeny. Stane-li se opak, je více než pravděpodobné, že Peter Pellegrini nebude mít takový zájem s Českými politiky dobře vycházet. Tento odhad lze předpovědět na základě posledního setkání slovenského premiéra Roberta Fica a jeho českého protějška Petra Fialy. Při tomto setkání panovala nepříjemná atmosféra a dva hlavní političtí aktéři těchto zemí se nedokázali shodnout ani na základních bodech zahraniční politiky, především co se týká Války na Ukrajině či spolupráce s Evropskou unií.

Na závěr lze říct, že ať už volba dopadne jakkoliv, tak výrazně pozmění slovenskou politiku a zamíchá se vztahy s Českou republikou. To je ovšem už jen na rozhodnutí Slováků.  

Samuel Uiblein, 4.E

Dospívající používají krémy proti vráskám, řídí se radami ze sociálních sítí

 

    Sociální sítě a zejména platforma TikTok jsou plné tipů od influencerů, jakou kosmetiku používat s kombinacemi s čím a proč. Většina z těchto lidí ale nejsou odborníci a jejich rady proto mohou dospívajícím ublížit. Tato problematika se týká všech dospívajících, kteří se snaží o svou pleť pečovat a hledají pomoc na internetu.

    V době dospívání jsou děti velice snadno náchylné k tomu podléhat nejnovějším trendům. Není proto  pro influencery náročné ani obtížné ovlivnit a přimět je začít používat produkty, které pro ně mohou být nebezpečné.

    Základní snahou influencerů je prodat produkty na základě jejich reklamy a získat benefity od firmy či značky, kterou propagují. Ne vždy ale tito lidé domyslí, že jejich videa v dnešní době sleduje i cílová skupina, která by neměla. Influenceři ve věku 25-30 let a více potom mohou propagovat produkty vhodné pro jejich pleť dospívajícím dívkám a chlapcům, kteří tento produkt začnou používat na základě toho, že vidí, že jejich idolům to prospívá.

     Mladá pleť ale nic z vyvinutých přípravků pro zralou pleť nepotřebuje a například s retinolem nebo kolagenem, které jsou obsaženy v ,,omlazujících“ krémech je důležité zacházet velmi opatrně. Pleť dospívajících je navíc velmi citlivá a nevhodné přípravky mohou vést ke zničení jejich pokožky.

    Nejvíce tento problém mohou ovlivnit rodiče, kteří se svými dětmi mohou probrat, jaký typ kosmetiky je pro dítě nejlepší, nebo jim zařídit konzultaci s dermatologem. 

                                                                                                                            Nelibová Barbora, 4.E

        

Most Nemost

 MOST NEMOST

V úterý 1:30 ráno narazila nákladní loď "Dali" plující pod Singapurskou vlajkou do jednoho z pilířů mostu Francise Scotta Keye, který se nachází v Baltimoru v Marylandu. Skoro okamžitě po nárazu se celý 2.6 kilometrový most zřítil. Podle spekulací se na mostě v této době pohybovalo osm dělníků, se kterými se most zřítil. Dva lidé měli obrovské štěstí a záchranáři je z řeky vytáhli, zbylých šest dělníků se nepodařilo najít a jsou prohlášeni za mrtvé. Bohužel se na mostě v té době nacházelo i několik automobilů, které se nepodařilo zatím najít a mohou být v autech další oběti. Posádce ani lodi se po nárazu nic nestalo, až na pár spadlých kontejnerů. Vlastníci lodě spolupracují s americkými úřady na vyřešení příčiny srážky lodě s mostem.

Zničení mostu, který spojoval dvě strany řeky Patapsco, zapříčiní naprostý kolaps automobilové i lodní dopravy. Most byl nedílnou součástí baltimorského městského okruhu, to znamená ochromení pozemní dopravy mezi dvěma částmi města, lidé se nemohou jak dostat do práce nebo do škol. Most byl i součástí mezistátní dálnice I-695, která také pocítí značné zpomalení dopravy. Lodní doprava také v baltimorském přístavu stojí, neboť se stále odklízí trosky z kolize. 

Pískovský Matěj, 4.E