Píše se 12. březen 1999 a ministr zahraničí Jan Kavan předává americké ministryni zahraničí Madeleine Albrigthové ratifikační listiny, spolu se zástupci Polska a Maďarska, o vstupu do Severoatlantické aliance. Tento den je pro Česko bezesporu jeden z nejvýznamnějších od roku 1989, kdy se naše země po více než 40 letech vymanila z područí komunismu a Sovětského svazu. NATO se tak rozrůstá o první tři země z tehdejšího východního bloku.
Severoatlantická aliance (mnohými známa pod zkratkou NATO),
je společenství, dnes už 32 států světa, zajišťující bezpečnost jednotlivých
členských zemí. Jedná se o vojenský pakt, který vznikl v roce 1949 podpisem
Severoatlantické smlouvy. Hlavním cílem organizace je zajištění kolektivní
obrany svých členů.
V Česku se o vstupu do NATO čile diskutovalo již od
vzniku samostatného státu. Sám prezident Václav Havel byl velmi proaktivní a
snažil se přesvědčovat i ty, kteří v členství v organizaci neviděli
smysl. V roce 1997 Česko, společně s Polskem a Maďarskem, dostalo
oficiální pozvánku. Za necelé dva roky, 26. února 1999 podepisuje prezident
Havel na Pražském hradě ratifikační listiny o vstupu do Severoatlantické
aliance. O pár dní později, 12. března, se Česko stává právoplatným členem
aliance.
Během našeho členství se odehrálo také několik momentů,
které byly pro NATO zásadní. Jen dva týdny po oficiálním uvítání tří nových
členů zahájila Aliance bombardování srbských cílů na území Černé hory a Srbska
v rámci války v Jugoslávii. Dva roky poté následovala pro NATO dosud
největší rána. Po útocích 11. září v USA byl aktivován článek 5, kterým
byla započata válka proti terorismu, zejména proti hnutí Al-Kaída.
V dnešní době se státy Aliance nepřímo potýkají s válkou na Ukrajině,
kterou zapříčinil barbarský režim ruského prezidenta.
Tento rok si připomínáme už 25. výročí vstupu do NATO. Do
organizace, která zaštiťuje naši bezpečnost a která v dnešní době čelí
mnoha výzvám a problémům. Pro Českou republiku je členství v takovéto
organizaci velmi důležité. A možná vzhledem k aktuální situaci stále
důležitější. Jen jako členi NATO se přímo nemusíme obávat, že by se opakovala
situace, se kterou máme z minulosti tak neblahé zkušenosti.
Marek Kváš,4.E
Žádné komentáře:
Okomentovat