Pololetní šílenství

S novým rokem přichází i konec prvního pololetí ve škole, takže začínají bláznit jak studenti, tak učitelé. Všichni si potřebujeme zlepšit známky na poslední chvíli nebo si ještě vylepšit absenci, protože předtím jsme na to měli dost času a nechtělo se nám nic dělat. Všichni shánějí zápisky, jelikož vlastní nemají, a vznikají tím i nová předsevzetí o psaní sešitů do nového pololetí a o průběžném učení. Jak dlouho nám to ale vydrží?

Učitelé mají zase mylnou představu o počtu našich známek a zkouší a zadávají testy jako o život. Proto od nich slyšíme jejich tak oblíbenou a známou větu: „Tak si příští hodinu napíšeme test." Dále nás začínají informovat o naší vysoké absenci a o tom, jak vlastně nic neděláme.

Nebudu tady psát, že se my všichni předřeme a sedíme nad učením od rána do večera, když všichni víme, že to tak není, ale možná by to chtělo i více “práce“ ze strany učitelů. V posledním týdnu se nám v bakalářích objevují známky, na které jsme již dávno zapomněli, a pak si musíme vylepšovat průměr na poslední chvíli. Přitom by stačilo dávat tam známky včas a vracet nám opravené testy dříve než za tři týdny.

Takže se nám všem (žákům i učitelům) vše nahromadilo v posledních dvou týdnech, protože předtím jsme na to měli “jen“ nějakých pět měsíců.

                                                                                                            Ehrenbergerová 3.B

Prokrastinace

Prokrastinace je jinými slovy chorobné odkládání úkolů a povinností. Vzniklo z latinského slova pro-crastinus což znamená patřící zítřku.
Až třetina studentů trpí chorobným odkládáním povinností. Nejde přitom o lenost, prokrastinátoři nedokážou dokončit ani jednoduché úkoly, což je omezuje v pracovním i osobním životě. Jde o problém v rozhodovacích dovednostech, neumí si naplánovat, realizovat a dokončit úkol.Tento problém postihuje nejvíce lidi kolem dvaceti let, rozšířený je zejména mezi vysokoškolskými studenty, kteří si studijní povinnosti plánují z velké míry sami. Prokrastinací trpí podle odborníků stále více lidí, její výskyt úzce souvisí se zvyšujícími se požadavky společnosti na výkonnost práce.Chorobné odkládání povinností je někdy spojeno se závislostí na internetu, plnit úkoly často lidem zabraňuje také třeba deprese. Zájemci se mohou na webu adiktologické poradny otestovat, jak jsou na tom s různými druhy závislostí, odborníkům zároveň mohou poslat dotaz či si přečíst rady, jak se závislostí bojovat.V případě prokrastinace se doporučuje odstranit u pracovního stolu všechny rozptylující prvky, rozdělit si úkol na menší části a po splnění každé z nich si dát krátkou pauzu nebo si určit malou odměnu za splnění určité povinnosti.       


                                                                                                                                    Šmejkalová

Trénink hýždí aneb "zadek k nakousnutí"

Při cvičení jakékoli tělesné partie je nejlepší zapojit do cvičení celé tělo. Jako při každém posilování nesmíte zapomenout i na aerobní aktivitu (optimálně 3x týdně posilování a 2x týdně aerobní aktivita), přičemž při posilování musíte posilovat komplexně celé tělo, ne pouze jednu partii. Přeci jen pokud je pro vás některá partie obzvlášť důležitá, můžete ji věnovat větší péči.

Pevné hýžďové svalstvo je nejen centrem pozornosti, ale i určitý znak našeho zdraví. Špatné hýžďové svalstvo se může podílet např. na bolestech v bedrech. Při cvičení se vyhněte nevhodnému zapojování bederních vzpřimovačů, nesprávného držení zad (kulacení nebo prohýbání), přetěžování kloubů a špatnému dýchání. Nezapomeňte posilovat i dolní část hýžďových svalů. Pokud chcete hýžďové svalstvo pouze zpevnit, cvičte pomalu a tahem. Pokud chcete i přibrat na objemu, cvičte intenzivně a se zátěží.

 

Hýždě se samozřejmě dají posilovat jak na strojích v posilovně, tak s vlastní vahou. Pokud trénujete samostatně pouze dolní polovinu těla, je ideální cvičit 40minut. Pokud budete jednotlivé cviky opakovat, můžete postupně přidávat buď délku cvičení, nebo například závaží. Z uvedených cviků si vyberte jen některé, nebo je postupně střídejte dle libosti.  Téměř všechny cviky jsou zaměřené nejen na hýžďové svaly, ale také na stehna.

Pro dosažení maximálních změn je třeba zkombinovat cvičení a správnou stravu. Správné cviky se musí sestávat z posilovacího tréninku a intervalového tréninku. Posilovací trénink slouží ke zpevnění postavy a získání svalové hmoty. Za nejúčinnější cviky pokládám cviky s vlastním tělem – kliky, zdvihy, dřepy, výpady, shyby, přítahy nebo sklapovačky a lehsedy.

 

Samotné zpevnění těla nestačí, pokud nás trápí tučné břicho nebo široké boky. Tuk se zpravidla usazuje v problémových partiích, jako jsou břicho, boky, hýždě a stehna. Ale posilovací cviky nejsou příliš účinné při spalování těchto tuků, i když posilování v supersériích je efektivnější než kardio cvičení. Nejúčinnější známou metodou je intervalový trénink. Na rozdíl od kardio cvičení je velice krátký (do 20min), ovšem mnohem intenzivnější. Výsledky za první měsíc dva však budou mluvit za vše. Důležité je důsledné dodržování cvičebního plánu. Ten obsahuje jak intervalový trénink, tak posilovací cvičení.

        10 TOP CVIKŮ

• Zanožování
• Unožování
• Dřepy s činkou 
• Výstup na stupínek
• Zvedání pánve
• Tisknutí hýždí
• Výpady
• Zakročení
• Kroužení
• Klesání

                                                                               

                                                                                      Lucie Sekuličová, 3.D



Aktuálně na Resslovce - aneb od studenta pro studenta (Prosinec a Leden 2013)

Asi před měsícem na škole probíhala soutěž O nejlepší Vánoční výzdobu, vítězná třída měla obdržet 3000 korun, což opravdu není málo a dalo by se z toho koupit přesně 230 párků v našem bufetu. Všechny třídy se tedy horlivě pustily do zdobení. Některé  třídy vypadaly jako svatební oltář, veřejný dům a konkrétně ta naše vypadala, jako kdyby v ní vybouchl odpadkový koš s vánočními ozdobami všeho druhu. Kostlivec a rozhlas převlečený za Santu a koule na stromečku větší než globus na mě ale udělaly dojem, a proto si myslím, že příští rok se budeme prát ještě víc!!
 

Zdá se, že vánoční prázdniny opravdu každý prožil válením u televize s cukrovím na klíně. Učebnice a sešity jsme poslední školní den před Vánocemi zahrabali hodně hluboko, a přestože už je za námi první školní týden v novém roce, stále se nám nepodařilo je najít. Přívaly testů nám nahrazují přívaly sněhu, které se u nás ještě neukázaly. Snad se nám vrátí vědomosti stejně rychle, jako se na naší Resslovku vrátí závěje sněhu.
 

Jak jste si jistě všimli, do naší školy byly zakoupeny nové židle. Opravdu jsem nepochopila smysl nákupu, když v těch starých si člověk připadal jako v posteli, zato v těch nových to je jako sedět na pařezu. Někteří studenti si však se změnou hlavu nelámou a konstatují, že na nových židlích je daleko větší „dojezd“ než na těch starých. O hodině si ale moc nezajezdíme, a tak pohodlí je u nás pořád na prvním místě, promiňte, paní ředitelko.
 

Náš tajný školní spolek „zhasínačů světel“ se opět vrátil! Dokonce tato tajemná skupina inspirovala spoustu jedinců a tma je v naší šatně čím dál tím častěji. Nedávno jsem byla svědkem, jak jedna studentka s potřebou jen projít do šatny v plné rychlosti narazila do dveří, až se otřásl i školníkův  párkovač. Stále se nepodařillo vypátrat, kdo za tím vězí, ale zdá se, že pracují ve skupinkách. Znám dokonce i slečnu, která má ve skřínce baterku pro případ nouze. Takže, pozor na cestu!
 

Nedávno zavedená sebezpytovna v naší škole měla studentům pomoci vyjádřit své emoce po vyučování, a to přímo na papír anebo promluvou s konkrétním učitelem. Pro některé žáky to však byla příležitost, jak v 18ti letech použít větu „Dneska nejdu ven, jsem po škole“. A nemyslet to jako vtip. Znám pouze jeden případ, který se v sebezpytovně ocitl, a myslím si, že žádná změna se nedostavila. Nakonec to dopadlo tak, že své svědomí skoro zpytoval učitel. Milí profesoři, myslíte to vůbec vážně? J

                                                                                                      Kristina Lekešová,3.F

Žít, či nežít - to je, oč tu běží!!!

           Ve čtvrtek 5.10. jsme se vydali s Mediální a jazykovou kulturou na exkurzi do Mladé fronty, jejíž sídlo se nachází na Smíchově. Byla to dlouho očekávaná událost, proto jsme byli všichni zvědaví, jak to bude vypadat. Cestou si někteří z nás koupili kávu, neboť byl velmi chladný den.

Na recepci si pro nás přišla jedna z redaktorek, aby nám ukázala, jak to v takové novinové redakci „chodí“. Měli jsme jedinečnou možnost vidět, jakým způsobem jsou rozdělená jednotlivá oddělení Mladé fronty. Naše průvodkyně byla velmi milá a při každé příležitosti se nám snažila exkurzi obohatit o osobní zážitky. Systém rozmístění byl velmi důmyslný, neboť oddělení, která byla nějakým způsobem pracovně propojena, se nacházela u sebe. Při procházení areálu jsme dokonce potkali člověka, který měl právě dovolenou, ale protože si potřeboval připravit nějaké materiály, byl i přesto v práci.

V druhé části exkurze se k nám přidal zástupce šéfa sportovního oddělení, který exkurzi okořenil o vtipné historky z života v Mladé frontě. Exkurzi vedl velice zajímavým způsobem. Všechny naše dotazy okamžitě směroval zpět k nám nebo chtěl vědět, co si o námi nastíněném problému myslíme my. Dozvěděli jsme se mnoho nových informací o životě novináře, který není zrovna jednoduchý. Jen málokdo ví, že pokud se stane nějaká zásadní událost, nezáleží na tom, kde jste a co děláte, musíte okamžitě běžet napsat článek!

Myslím si, že být novinářem není lehká práce a můžou ji dělat pouze lidé, kteří jsou ochotni obětovat svůj čas ve prospěch novin nebo časopisu, protože toto zaměstnání velice zásadně ovlivní soukromý život člověka.

 

 

Lucie Hrušková

Další akce? ANO!

 V pondělí 9.12. jsme se v rámci semináře Mediální a jazyková kultura opět vydali do terénu zkoumat nové možnosti a nabírat cenné zkušenosti. Navštívili jsme totiž jako žáci čtvrtého ročníku naší školy, spolu s žáky třetího ročníku, kteří nás doplnili do počtu, Vyšší odbornou školu publicistiky.

Přednáškou nás prováděl zkušený profesor a řečník, tudíž byl jeho výklad podaný  velmi profesionálně,  zajímavě a zábavně. Jako téma přednášky jsme si z nabízených možností vybrali „Jak reklama prodává“. Téma jako takové nám bylo velmi hezky interpretováno, jak z pohledu teorie, tak z pohledu praxe. Pan profesor nás aktivně zapojoval do svého výkladu, ukázal nám spoustu typových reklam na dané téma a výklad ukončil stručnými a obecnými informacemi o škole.

Když byla přednáška panem profesorem ukončena, provedl nás ještě po budově, tudíž jsme měli možnost vidět náhravací studia i některé učebny, které slouží k výuce. Dokonce nám předvedl, jak se různé nahrávky zkracují, přetvářejí a  jak vůbec vzniká veškerá praktická práce studentů.

Tato akce byla velmi poučná. Obohatila nás o informace týkající se medií a reklamy, které jsme na naší škole nenabyli, anebo naopak už pozbyli,  a mohla některým potencionálním zájemcům do budoucna pomoci s výběrem vysoké školy, v tomto případě vyšší školy odborné.

Tereza Mrázková

Nový rok, nové JÁ?!

 

 

 

 

Jako každý rok si vetšina z nás dá o půlnoci na nový rok, tedy pokud je ve stavu, kdy může racionálně uvažovat, nějaké to předsevzetí. Jedná se o předsevzetí různého typu, různé obtížnosti, ale často se předsevzetí opakují.

Jenže převážně nás to stojí obrovskou námahu, sílu a přemlouvání se. Jak se ale správně odpíchnout,abychom vydrželi déle, než do konce ledna? Chceme udělat tlustou čáru za naším dosavadním životem a začít od znova, jenže chceme, aby to šlo samo..

Pravidlem číslo jedna je položit si základní otázku: PROČ?  Protože musím, protože to vadí kamarádce, mámě, tátovi, tetě, přítelkyni, příteli… Už tohle samo o sobě je velmi špatná odpověď. To, co chcete, musíte dělat hlavně sami pro SEBE! Vy sami chcete nějakou změnu. Je lehké si dát nějaký cíl, ale je těžší ho dodržet, čímž se dostáváme k bodu číslo dvě.

 

Určete si CÍL. Chce to cíle, které jsou reálné a snadno dosažitelné, tudíž to chce si dávat menší cíle a jakmile jeden zdoláte, stanovíte si další a tím si nejen plníte novoroční předsevzetí, ale vaše sebevědomí se tím posilujete, začínáte věřit, že něco, co si stanovíte dodržíte a budete se cítit lépe ve svém těle. Budete více vyrovnaní.

 

Dalším krokem, který vám může pomoc je to, že se se svým cílem podělíte se svojí rodinou, kamarády, blízkými, prostě s kýmkoli chcete a on vás v tom bude podporovat, pomáhat vám a možná se k vám i přidá.

 

A hlavně nerezignujte, když se něco hned nedaří. Nic nepřichází zadarmo a všechno úsilí bude nakonec po zásluze odměněno. Hlavní je být spokojený sám se sebou a nebrat ohledy na ostatní, pokud vám to nepřejí, jenom závidí.

 

Hodně štěstí

Valentová 3.B

 

    Zima- čas na rýmu

 

Zhruba týden.. tak dlouho podle laiků trvá rýma.

Projevuje se následujícími příznaky. Jsou to hlavně ucpávání nosu až jeho úplná neprůchodnost, výtok z nosu, jindy pálení uvnitř nosních dutin nebo kýchání.

A jak vůbec rýmu nedostat?

Dodržujte alespoň následující pravidla:

• Myjte si ruce co nejčastěji
• Neberte do rukou předměty, kterých se dotýkala nakažená osoba
• Často větrejte
• Neoslabujte zbytečně svůj imunitní systém: nekuřte, nepijte větší dávky alkoholu a dodržujte zásady zdravé výživy

A když rýma přijde, jak s ní bojivat?

• Pijte hodně tekutin
• Vypláchněte si nos solným roztokem
• Namažte si nos
• Spěte a nesmrkejte

Zůstaňte raději doma a léčbou se snažte zmírnit příznaky na co nejmenší únosnou míru. Co nejvíce spěte, používejte papírové kapesníky, které jsou hygieničtější. Nákaza se šíří kapénkovou cestou při kýchání.

Nejvýhodnější je použít nosní kapky, které obsahují látky, jež dokáží otok zmírnit. Kromě nosních kapek se doporučuje použít nosní spreje (např. Olynth, Otrivin)

 

Pokud rýma nepřejde za týden, je třeba již vyhledat lékaře. Nejčastější spojenou komplikací s rýmou je zánět středního ucha, vedlejších nosních dutin, dolních cest dýchacích, průdušnice a průdušek.

Důležité je, jak jste otužilí, jaké je vaše strava - především co se týče vitamínů, minerálů a bílkovin, ale také třeba to, jak dýcháte.

 

                           Grauová Dagmar 3.B

 

Přátelé, známí?

Každý  víme jak důležité je mít po boku člověka, o kterého se můžeme opřít, kdykoli se mu svěřit. Všichni víme jak důležité je mít vede sebe někoho, kdo je tu pro nás v každé situaci, ve chvílích, kdy ho potřebujeme. Lidé dělají často chybu, že nerozlišují přátele od známých a pak už bohužel často brečí nad "vykopaným hrobem". Denodenně přicházíme do styku se spostou lidí, s některými si jen tak nezávazně povídáme, s jinými trávíme společné chvíle, hodiny...opravdu si myslíme, že tohle všechno jsou přátelé? Když se na to člověk s nadhledem, s jistým odstupem podívá tak zjistí, že přátel má jen pár. Tedy...mám na mysli ty opravdové. Ty, kterým jsme schopni říct naprosto vše, ty, kteří o nás vědí všechno a stejně nás mají rádi. Ty, co nás nikdy nezradily a my  nezradily je. Lidé mají tendence svěřovat se, vypovídávat se a zároveň si neuvědomují, že lidé jsou svině. A to lidé jsou, to jsme my všichni. To, že trávíme čas s lidmi, s kterými si rozumíme, máme společné zájmy a máme je rádi, to přece neznamená že v nich máme důvěru. Protože o tom to přece není, skutečnou důvěru máme jen v pár lidech. Jsou to PŘÁTELÉ. Někdo, koho znám dlouho a jsem schopna dát za něj ruku do ohně. Někdo, koho i když nějakou dobu nevidím, vždycky mě podrží. Čím víc člověk narazí, tím více si uvědomí stejně jako "chybami se člověk učí". Tyto nárazy z nás všech hloupých dělají moudřejší,nutí nás nepustit si k tělu každého a nebýt důvěřivý jako malé dítě, co se ještě nerozkoukalo.



Tereza Zemánková

Recenze

Patříš mezi milovníky knih? Máš rád/a příběhy plné napětí? Příběhy, kde se odkrývají různé tajemství? Pak je kniha Zmizelá od spisovatelky Gillian Flynn právě pro tebe

Obsah: 

Zdálo se to jako ideální manželství. Zdání ale může klamat. Amy Dunnová zmizela v den pátého výročí svatby. Nick, její muž, byl po sérii nalezených důkazů obviněn z vraždy své manželky. Nick tvrdí, že nic neudělal, ale všechno svědčí proti němu (Amyini přátelé a zápisky v jejím deníku). Kdo má pravdu? A pokud je Nick nevinný, kam se poděla Amy? Otázek, které vás napadnou, je spousta. Odpovědi jsou však velmi překvapující.  Psychothriller, který se stal kultem i fenoménem.

Názor:

Knížka se četla snadno. Začátek byl poněkud nudný, ale doporučuji překonat… Stálo to za to! Kniha má propracovaný děj plný nečekaných zvratů a myšlenkových pochodů. Vše do sebe zapadá a nenechá vás to odložit knihu, dokud si celou nepřečtete. Je plná napětí a očekávání. Autorka si hraje nejen s hlavními hrdiny, ale především se čtenářem, kterého dlouhou dobu úspěšně vodí za nos.

Název: Zmizelá

Autor: Gillian Flynn

Žánr: Světová literatura – thriller

Vydáno: 2013

 

Telváková Stefanie, 3.B