Pololetní šílenství

S novým rokem přichází i konec prvního pololetí ve škole, takže začínají bláznit jak studenti, tak učitelé. Všichni si potřebujeme zlepšit známky na poslední chvíli nebo si ještě vylepšit absenci, protože předtím jsme na to měli dost času a nechtělo se nám nic dělat. Všichni shánějí zápisky, jelikož vlastní nemají, a vznikají tím i nová předsevzetí o psaní sešitů do nového pololetí a o průběžném učení. Jak dlouho nám to ale vydrží?

Učitelé mají zase mylnou představu o počtu našich známek a zkouší a zadávají testy jako o život. Proto od nich slyšíme jejich tak oblíbenou a známou větu: „Tak si příští hodinu napíšeme test." Dále nás začínají informovat o naší vysoké absenci a o tom, jak vlastně nic neděláme.

Nebudu tady psát, že se my všichni předřeme a sedíme nad učením od rána do večera, když všichni víme, že to tak není, ale možná by to chtělo i více “práce“ ze strany učitelů. V posledním týdnu se nám v bakalářích objevují známky, na které jsme již dávno zapomněli, a pak si musíme vylepšovat průměr na poslední chvíli. Přitom by stačilo dávat tam známky včas a vracet nám opravené testy dříve než za tři týdny.

Takže se nám všem (žákům i učitelům) vše nahromadilo v posledních dvou týdnech, protože předtím jsme na to měli “jen“ nějakých pět měsíců.

                                                                                                            Ehrenbergerová 3.B