Žít, či nežít - to je, oč tu běží!!!

           Ve čtvrtek 5.10. jsme se vydali s Mediální a jazykovou kulturou na exkurzi do Mladé fronty, jejíž sídlo se nachází na Smíchově. Byla to dlouho očekávaná událost, proto jsme byli všichni zvědaví, jak to bude vypadat. Cestou si někteří z nás koupili kávu, neboť byl velmi chladný den.

Na recepci si pro nás přišla jedna z redaktorek, aby nám ukázala, jak to v takové novinové redakci „chodí“. Měli jsme jedinečnou možnost vidět, jakým způsobem jsou rozdělená jednotlivá oddělení Mladé fronty. Naše průvodkyně byla velmi milá a při každé příležitosti se nám snažila exkurzi obohatit o osobní zážitky. Systém rozmístění byl velmi důmyslný, neboť oddělení, která byla nějakým způsobem pracovně propojena, se nacházela u sebe. Při procházení areálu jsme dokonce potkali člověka, který měl právě dovolenou, ale protože si potřeboval připravit nějaké materiály, byl i přesto v práci.

V druhé části exkurze se k nám přidal zástupce šéfa sportovního oddělení, který exkurzi okořenil o vtipné historky z života v Mladé frontě. Exkurzi vedl velice zajímavým způsobem. Všechny naše dotazy okamžitě směroval zpět k nám nebo chtěl vědět, co si o námi nastíněném problému myslíme my. Dozvěděli jsme se mnoho nových informací o životě novináře, který není zrovna jednoduchý. Jen málokdo ví, že pokud se stane nějaká zásadní událost, nezáleží na tom, kde jste a co děláte, musíte okamžitě běžet napsat článek!

Myslím si, že být novinářem není lehká práce a můžou ji dělat pouze lidé, kteří jsou ochotni obětovat svůj čas ve prospěch novin nebo časopisu, protože toto zaměstnání velice zásadně ovlivní soukromý život člověka.

 

 

Lucie Hrušková

Další akce? ANO!

 V pondělí 9.12. jsme se v rámci semináře Mediální a jazyková kultura opět vydali do terénu zkoumat nové možnosti a nabírat cenné zkušenosti. Navštívili jsme totiž jako žáci čtvrtého ročníku naší školy, spolu s žáky třetího ročníku, kteří nás doplnili do počtu, Vyšší odbornou školu publicistiky.

Přednáškou nás prováděl zkušený profesor a řečník, tudíž byl jeho výklad podaný  velmi profesionálně,  zajímavě a zábavně. Jako téma přednášky jsme si z nabízených možností vybrali „Jak reklama prodává“. Téma jako takové nám bylo velmi hezky interpretováno, jak z pohledu teorie, tak z pohledu praxe. Pan profesor nás aktivně zapojoval do svého výkladu, ukázal nám spoustu typových reklam na dané téma a výklad ukončil stručnými a obecnými informacemi o škole.

Když byla přednáška panem profesorem ukončena, provedl nás ještě po budově, tudíž jsme měli možnost vidět náhravací studia i některé učebny, které slouží k výuce. Dokonce nám předvedl, jak se různé nahrávky zkracují, přetvářejí a  jak vůbec vzniká veškerá praktická práce studentů.

Tato akce byla velmi poučná. Obohatila nás o informace týkající se medií a reklamy, které jsme na naší škole nenabyli, anebo naopak už pozbyli,  a mohla některým potencionálním zájemcům do budoucna pomoci s výběrem vysoké školy, v tomto případě vyšší školy odborné.

Tereza Mrázková

Nový rok, nové JÁ?!

 

 

 

 

Jako každý rok si vetšina z nás dá o půlnoci na nový rok, tedy pokud je ve stavu, kdy může racionálně uvažovat, nějaké to předsevzetí. Jedná se o předsevzetí různého typu, různé obtížnosti, ale často se předsevzetí opakují.

Jenže převážně nás to stojí obrovskou námahu, sílu a přemlouvání se. Jak se ale správně odpíchnout,abychom vydrželi déle, než do konce ledna? Chceme udělat tlustou čáru za naším dosavadním životem a začít od znova, jenže chceme, aby to šlo samo..

Pravidlem číslo jedna je položit si základní otázku: PROČ?  Protože musím, protože to vadí kamarádce, mámě, tátovi, tetě, přítelkyni, příteli… Už tohle samo o sobě je velmi špatná odpověď. To, co chcete, musíte dělat hlavně sami pro SEBE! Vy sami chcete nějakou změnu. Je lehké si dát nějaký cíl, ale je těžší ho dodržet, čímž se dostáváme k bodu číslo dvě.

 

Určete si CÍL. Chce to cíle, které jsou reálné a snadno dosažitelné, tudíž to chce si dávat menší cíle a jakmile jeden zdoláte, stanovíte si další a tím si nejen plníte novoroční předsevzetí, ale vaše sebevědomí se tím posilujete, začínáte věřit, že něco, co si stanovíte dodržíte a budete se cítit lépe ve svém těle. Budete více vyrovnaní.

 

Dalším krokem, který vám může pomoc je to, že se se svým cílem podělíte se svojí rodinou, kamarády, blízkými, prostě s kýmkoli chcete a on vás v tom bude podporovat, pomáhat vám a možná se k vám i přidá.

 

A hlavně nerezignujte, když se něco hned nedaří. Nic nepřichází zadarmo a všechno úsilí bude nakonec po zásluze odměněno. Hlavní je být spokojený sám se sebou a nebrat ohledy na ostatní, pokud vám to nepřejí, jenom závidí.

 

Hodně štěstí

Valentová 3.B

 

    Zima- čas na rýmu

 

Zhruba týden.. tak dlouho podle laiků trvá rýma.

Projevuje se následujícími příznaky. Jsou to hlavně ucpávání nosu až jeho úplná neprůchodnost, výtok z nosu, jindy pálení uvnitř nosních dutin nebo kýchání.

A jak vůbec rýmu nedostat?

Dodržujte alespoň následující pravidla:

• Myjte si ruce co nejčastěji
• Neberte do rukou předměty, kterých se dotýkala nakažená osoba
• Často větrejte
• Neoslabujte zbytečně svůj imunitní systém: nekuřte, nepijte větší dávky alkoholu a dodržujte zásady zdravé výživy

A když rýma přijde, jak s ní bojivat?

• Pijte hodně tekutin
• Vypláchněte si nos solným roztokem
• Namažte si nos
• Spěte a nesmrkejte

Zůstaňte raději doma a léčbou se snažte zmírnit příznaky na co nejmenší únosnou míru. Co nejvíce spěte, používejte papírové kapesníky, které jsou hygieničtější. Nákaza se šíří kapénkovou cestou při kýchání.

Nejvýhodnější je použít nosní kapky, které obsahují látky, jež dokáží otok zmírnit. Kromě nosních kapek se doporučuje použít nosní spreje (např. Olynth, Otrivin)

 

Pokud rýma nepřejde za týden, je třeba již vyhledat lékaře. Nejčastější spojenou komplikací s rýmou je zánět středního ucha, vedlejších nosních dutin, dolních cest dýchacích, průdušnice a průdušek.

Důležité je, jak jste otužilí, jaké je vaše strava - především co se týče vitamínů, minerálů a bílkovin, ale také třeba to, jak dýcháte.

 

                           Grauová Dagmar 3.B

 

Přátelé, známí?

Každý  víme jak důležité je mít po boku člověka, o kterého se můžeme opřít, kdykoli se mu svěřit. Všichni víme jak důležité je mít vede sebe někoho, kdo je tu pro nás v každé situaci, ve chvílích, kdy ho potřebujeme. Lidé dělají často chybu, že nerozlišují přátele od známých a pak už bohužel často brečí nad "vykopaným hrobem". Denodenně přicházíme do styku se spostou lidí, s některými si jen tak nezávazně povídáme, s jinými trávíme společné chvíle, hodiny...opravdu si myslíme, že tohle všechno jsou přátelé? Když se na to člověk s nadhledem, s jistým odstupem podívá tak zjistí, že přátel má jen pár. Tedy...mám na mysli ty opravdové. Ty, kterým jsme schopni říct naprosto vše, ty, kteří o nás vědí všechno a stejně nás mají rádi. Ty, co nás nikdy nezradily a my  nezradily je. Lidé mají tendence svěřovat se, vypovídávat se a zároveň si neuvědomují, že lidé jsou svině. A to lidé jsou, to jsme my všichni. To, že trávíme čas s lidmi, s kterými si rozumíme, máme společné zájmy a máme je rádi, to přece neznamená že v nich máme důvěru. Protože o tom to přece není, skutečnou důvěru máme jen v pár lidech. Jsou to PŘÁTELÉ. Někdo, koho znám dlouho a jsem schopna dát za něj ruku do ohně. Někdo, koho i když nějakou dobu nevidím, vždycky mě podrží. Čím víc člověk narazí, tím více si uvědomí stejně jako "chybami se člověk učí". Tyto nárazy z nás všech hloupých dělají moudřejší,nutí nás nepustit si k tělu každého a nebýt důvěřivý jako malé dítě, co se ještě nerozkoukalo.



Tereza Zemánková

Recenze

Patříš mezi milovníky knih? Máš rád/a příběhy plné napětí? Příběhy, kde se odkrývají různé tajemství? Pak je kniha Zmizelá od spisovatelky Gillian Flynn právě pro tebe

Obsah: 

Zdálo se to jako ideální manželství. Zdání ale může klamat. Amy Dunnová zmizela v den pátého výročí svatby. Nick, její muž, byl po sérii nalezených důkazů obviněn z vraždy své manželky. Nick tvrdí, že nic neudělal, ale všechno svědčí proti němu (Amyini přátelé a zápisky v jejím deníku). Kdo má pravdu? A pokud je Nick nevinný, kam se poděla Amy? Otázek, které vás napadnou, je spousta. Odpovědi jsou však velmi překvapující.  Psychothriller, který se stal kultem i fenoménem.

Názor:

Knížka se četla snadno. Začátek byl poněkud nudný, ale doporučuji překonat… Stálo to za to! Kniha má propracovaný děj plný nečekaných zvratů a myšlenkových pochodů. Vše do sebe zapadá a nenechá vás to odložit knihu, dokud si celou nepřečtete. Je plná napětí a očekávání. Autorka si hraje nejen s hlavními hrdiny, ale především se čtenářem, kterého dlouhou dobu úspěšně vodí za nos.

Název: Zmizelá

Autor: Gillian Flynn

Žánr: Světová literatura – thriller

Vydáno: 2013

 

Telváková Stefanie, 3.B

Tým neuspěl!

   V pátek 29. 11. se pár vyvolených z naší „Resslovky“ sešlo v útrobách florbalové haly Děkanka na Pražského Povstání, aby porovnali síly s ostatními středními školami z Prahy. Ačkoliv byl náš tým zvaný „CaCAO“ posilněn jednou dívkou z prvního ročníku, která „válí“ za florbalový klub TJ JM Chodov, náš výkon nebyl zrovna oslnivý. Dokázali jsme vyhrát pouze jeden ze tří zápasů, a to sice jen ten první, který jsme odehráli v devět hodin proti střední škole TRIVIS, což byl papírově nejslabší soupeř. To se také projevilo na hřišti, když jsme je „přejeli“ rozdílem třídy (6:3) a svůj HAT-TRICK zaznamenal náš benjamínek týmu Honza Kopecký z druhého ročníku.

[2] CaCAO : OA Kubelíkova

    Druhý zápas už byl složitější. Ačkoliv jsme byli favorité před zápasem my, tím myslím hráče hrající za tým CaCAO, tak jsme svým výkonem opět zrovna nezazářili. Vstoupili jsme do zápasu s tím, že to jsou jasné tři body, které nyní urveme, ale opak byl pravdou. Soupeřův skvělý gólman je držel nad vodou a dlouho nám nedovolil ujmout se vedení. Po chvilce se nám ale podařilo dvěma zásahy ujmout vedení a do druhého poločasu tak vstupovat s výhodou vedení, ale než jsme se stihli v druhém poločase vzpamatovat, náš tým prohrával 2:3, což nebylo vůbec příznivé pro tým a ani paní profesorce Jelínkové se to nelíbilo. Do zápasu jsme se nakonec už nedokázali vrátit a zápas skončil s výsledkem 2:3 pro střední školu OA Kubelíkova.

[3] CaCAO : SSŠVT

   Jako třetí soupeř nás čekali studenti ze školy SSŠVT, kteří  zrovna nepůsobili jako bůh ví jaký soupeř. A s tím jsme do zápasu také vstoupili. Ale zápas pro nás skončil již během prvního poločasu, když za nepříznivého stavu (0:3) soupeř zranil našeho kapitána Jakuba Zelenku. Ten utrpěl bolestivou ránu na hlavě a na jeho osud závisel na rychlém převozu do nemocnice, což se také podařilo, a Honza mohl jít hned v pondělí do školy.

   První hrací den nedopadl zrovna podle našich představ, ale dostali jsme šanci na reparát ve druhém hracím dni, ve kterém jsme chtěli uspět a probojovat se do PLAY-OFF této profesionální středoškolské soutěže. Tato šance na opravu přišla brzy, již dva týdny po prvním hracím dni. Byl to pátek třináctého, kdy se tým CaCAO opět sešel v hale na Praze 4.

[4] CaCAO : Gymnázium Jana Keplera

   Nyní před námi byl nejspíše nejsilnější dosavadní soupeř, a to studenti z Gymnázia Jana Keplera. Zápas byl velice bojový a pro oko diváka atraktivní, ačkoliv jsme ze začátku ztráceli se soupeřem krok a prohrávali 0:2, tak jsme zápas dokázali ve druhém poločasu otočit a ujali jsme se vedení 4:3, což byla pro nás konečná a soupeřův gól v poslední minutě utkání nás poslal do kolen. Zápas jsme pouze remizovali 4:4.

[5] CaCAO : OA Holešovice

   Poslední zápas ve skupině nás čekal s týmem z Obchodní akademie Holešovice. Tento tým byl papírově nejslabším soupeřem, což se také v zápase ukázalo. Soupeř s námi dokázal držet krok jen chvilku. Tým CaCAO vyhrál 7:5. To ale nestačilo a ve skupině jsme se umístili pouze na nepostupovém  místě, což znamená, že na jaře už budeme pokračovat pouze ve skupině útěchy.

[Jaroslav Štola, 3.F]

 

Adopce na dálku

Naše vstřícná škola se již dlouhou dobu podílí na charitativní akci, která podporuje rodiny z velmi chudých oblastí. Například v tuto chvíli posílá peníze dvěma milým dětem z Indie. Tyto milé děti, které mají jen svůj domov, potřebují peníze na vzdělání, které jim poskytuje větší možnosti do budoucna.

 Jedním z nich je například Vamsi Salavindala. Tento kluk má vcelku dobré známky a chce se dále vzdělávat. Jeho koníčkem je skákání a neví, čemu se chce v budoucnu věnovat. Snažíme se mu proto přispět natolik, aby mohl mít dobré zázemí a mohl se do budoucna dále rozvíjet.

Dále se snažíme poskytnout pomoc mladé dívce Deepthi Roshni, které je nyní 16 let. Je rovněž z velmi chudé rodiny, a tudíž si určitě pomoc zaslouží. Sice má průměrné výsledky ve škole, ale přesto je jejím snem stát se učitelkou. Velice ráda chodí sportovat.

Za peníze vybrané od studentů a vyučujících naší školy se dětem platí školní poplatky, školní uniforma, učebnice, sešity, taška do školy, hygienické potřeby, léky a teplé oblečení.

Pokud i vy chcete vybudovat zázemí pro chudé děti, přijďte do naší školy a vyhledejte kabinet 124, kde sídlí paní profesorka Horáčková, která vám sdělí bližší informace.
 

 

 

David Svoboda, Petr Musil 3.D

7 nejhloupějších hubnoucích rozhodnutí

1. Dát si předsevzetí? Proč?

Předsevzetí je určitý rozkaz, který se zavazujete splnit. Čím přísnější, tím lepší. „Málokdo si dá mírné požadavky, protože to není dostatečné,“ říká dietoložka Lenka Kaprhálová a vysvětluje dál, že pak vaše pokání musí stát za to: Ztloustnul jsem? Tak teď budu x hodin denně cvičit, nebudu jíst sladké, pít alkohol, budu jíst dietně. „Vymýšlíte co nejpřísnější tresty. Výsledků s nimi však nedosáhnete. Protože zkrátka nevydržíte ten tlak, který na sebe dobrovolně vytváříte,“ dodává odbornice a radí být na sebe méně přísný a zkusit to pomalu, třeba začít cvičit.

2. Chcete zhubnout. Ale potřebujete to?

Dáte si cíl bez toho, aniž byste znali aktuální stav svého těla. „Ne každý hubnout potřebuje. A jen proto, že to dělá vaše kamarádka, neznamená, že se to týká i vás,“ dodává Nikola Hanyšová.

3. Začnu, až to dojím

Opačný je případ, kdy o hubnutí jen mluvíte a plánujete. Nejlépe nad talířem sladkostí či opulentní večeří. „Je lepší dát si předsevzetí, že se budete držet na uzdě už teď, a ne od zítra nebo od pondělí,“ říká ing. Iva Veselá z Food Life a nabádá k postupným krokům.

4. Permanentka teď hned

Při pohledu na váhu jste se na internetu nebo recepci cvičebního studia ihned zavázali k roční pravidelné návštěvě? „A především na cvičení, aniž byste si vyzkoušeli, zda vám vůbec bude vyhovovat a jestli vám vůbec může pomoci zhubnout?“  v tom případě přibrzděte a nejdříve ho vyzkoušejte!

5. Budu na dietě nebo vegan

Když už, tak už? Chyba! „Drastické metody, například půsty, hladovky nebo drsné diety mají velký problém: absolutní nedostatek veškerých důležitých složek výživy,“ tvrdí Lada Nosková z Diet Plan.
Stejně tak ale na tom jsou podle ní i striktní alternativní směry, jako je například veganství, kdy si člověk neznalý pravidel výživy může zahrávat se zdravím. „Organismus nemá rád nerovnováhu a hladovění či výrazné omezení může vést k následnému přejídání. Navíc tělo po hladovém dni bude mít tendenci ukládat,“ uvádí výživová odbornice. Lépe je kontrolovat jídelníček dlouhodobě.

6. Zkusíte to podle kamarádky

Každý je jiný a to, co funguje na kamarádku, nemusí fungovat na vás. „Správný redukční režim má vycházet z aktuální váhy daného člověka s přihlédnutím na jeho fyzický výkon, chuťové preference, časový harmonogram…,“ říká Lada Nosková. Nikdy nejde o univerzální řešení pro jednoho.

7. Budete makat

Pohyb by vás měl především bavit a dělat vám radost. „Pravidelná pohybová aktivita vám sice s hubnutím pomáhá, ale měla by také splňovat určitá kritéria – intenzitu a dobu trvání,“ radí Lada Nosková. „Při intenzivnějším cvičení je také třeba přidat na výživě, zvláště co se týká přísunu sacharidů. Jde o okamžitý zdroj energie, jehož omezováním dochází k obrovskému vyčerpání po sportu a nezřídka k večernímu dojídání,“ upozorňuje odbornice.

Kristýna Tesařová

 

Horko, sucho a písek, to je rally Dakar

"Dnes máme za sebou opravdu adrenalinový zážitek, místy až brutální" prohlásil Aleš Loprais po 1. etapě.

V pondělí 6. 1. 2014 odstartovala nejtěžší rally na světě. Ano, je řeč o rally Dakar. Závod započal v San Luis, na jezdce po zahájení čeká několik náročných etap, kde se setkají  nejenom s pískem a kameny, ale budou muset překonat i nejsušší místo na planetě -  poušť Titicaca. Letošní rally se zúčastní 472 vozidel, což je o 23 více než v loňském roce. To znamená, že čeští jezdci mají silnou konkurenci.

Výsledky 1. etapy

Češi se nejvíce zajímají o kategorii kamiónů a právem, neboť Aleš Loprais se svou Tatrou zaostává po 1. etapě o 10 vteřin za Rusem Mardějevem a to je krásné druhé místo. Další nejlepší Čech je Martin Kolomý, ten po technických problémech nabral ztrátu 36 minut a do cíle dojel na 32. místě. V kategorii aut má premiéru Josef Macháček, bohužel měl problémy se svou buginou a ta musela být do cíle dotažena. V motocyklech se na výborném 24. místě z Čechů nejlépe umístil David Pabiška .

Doufám, že se čeští jezdci budou probojovávat na lepší pozice a držím jim palce, aby hlavně dojížděli ve zdraví. Vždyť je to Dakar.

Daniel Vodička, 3.D