Mind-blowing

Pomocí nové rubriky, kterou později založím, bych se chtěla podělit s ostatními o výroky, citáty či jen úryvky z knih, které mě zaujaly, a proto si myslím, že by mohly něčím upoutat i vás.

..."s pocitem nejhlubšího smutku, který jsem nedovedl srovnat s žádnou náladou tohoto světa, leda se sněním poživače opia, oním beznadějným, hořkým skokem do denního života poté, co závoj snu ohavně spadne. Ze všeho tu zíral chlad, zádumčivost, ošklivost - jakási nerozluštitelná myšlenková pustina, kterou žádným vzletem fantazie nebylo možné proměnit ve vznešený obraz."

*Edgar Allan Poe - Jáma a kyvadlo (z povídky "Zánik domu Usherů")








  ...„Větší radost na nebesích bude pro jediný slzami skropený obličej kajícníkův než pro bílá roucha sta spravedlivých. Neodejdete-li z místa utrpení a hoře s myšlenkami nenávisti a hněvu k lidem, vycházíte-li odtamtud s myšlenkami laskavými, smířlivými a mírumilovnými, jste lepší než kdokoliv z nás."

*Victor Hugo - Les Misérables

...„Nevědomé poučujte, jak jen sami dovedete, společnost chybuje, neposkytne-li jim poučení zadarmo : je odpovědna za temno, které zaviňuje. Duše nepoučená je plná stínu, v němž se daří hříchu. Vinen není ten, kdo hřeší, ale kdo způsobil temnotu."

*Victor Hugo - Les Misérables









...„Nezabráníš myšlence, aby se nevrátila, jako nezabráníš moři, aby se nevrátilo ke břehu. Námořník to nazývá přílivem, viník výčitkami svědomí."

*Victor Hugo - Les Misérables











...„Všichni ustavičně ztrácíme něco důležitého... Důležité šance a možnosti, city, které se nedají ničím nahradit. To už je jeden ze smyslů lidské existence. Ale někde ve svých hlavách, aspoň já myslím, že v hlavách, máme každý takový malý pokojík, kam ukládáme vzpomínky na všechny ty ztracené věci. Takovou nějakou místnost s regály, jako máme tady v knihovně. A v jednom kuse vyplňujeme katalogizační lístky, abychom se ve své vlastní mysli ještě vůbec vyznali. Musíme v té místnosti zametat, větrat, vyměňovat květinám vodu. Jinými slovy: žiješ pak na věky ve své osobní knihovně."

*Haruki Murakami - Kafka na pobřeží       

 

„Lidi, jediní opravdoví lidi, co znám, jsou blázni, blázni do života, ukecaní blázni, cvoci k spasení, ti, kteří chtějí mít všechno - a hned!, kteří nikdy nezívají a neříkají věci-co-se-sluší, ale hoří, hoří, hoří jako ta báječná rachejtle, co se rozprskne a vystřelí tisíce pavoučích noh proti hvězdám, jen namodralá světluška zůstane uprostřed a všichni vzdychnou "Jůůů!".“

*Jack Kerouac

„Snažím se milovat život víc než jeho smysl.“

*Fjodor Michajlovič Dostojevskij














           

 Mikaela Rotaru

Házená, to je to přes síť? NE! 

V dnešní době existuje mnoho sportů, takže chápu, že je těžké rozeznat mezi nimi rozdíl, ale alespoň mezi kolektivními sporty to je možné. Jistě každý zná hokej, fotbal - národní sporty, kterým se věnuje půlka naší země. Mezi nimi  je značný rozdíl, což každý s určitostí ví.

Jakožto aktivní sportovec házené se často setkávám s tím, že valná část lidí opravdu neví, o čem je řeč. Nejčastěji se setkávám s lidmi, kteří házenou přirovnávají k volejbalu, což je úplně jiný sport.

Často se mě lidé ptají, jakto, že mohu hrát házenou, když jsem malá, že ta síť, přes kterou se hraje, je na mě moc vysoká. Vždy mi dá značné úsilí jim vysvětlit, že to, co si myslí, že je házená, je ve skutečnosti volejbal a tam jsou sítě maximálně v bráně, aby míče nepropadávali skrz na skrz.

Hlavním rozdílem, mezi těmito sporty je ten, že házená se hraje na dvě brány, na hřišti 40x20 metrů a volejbal se hraje přes síť na hřišti s rozměry 18x9. Chápu, že velikost hřiště je v tomto nepodstatná, ale ostatní aspekty jasně mluví o tom, že jsou to úplně rozdílné sporty.

Navíc, házená je sport kontaktní, tudýž se tam setkáváte s obranou přímo na tělo, s fauly, zákroky, nad kterými občas kroutíme i my, hráčky, hlavou. Přitom při volejbale tomu tak vůbec není, tam nikdy neběžíte ke svému protihráči a nesnažíte se mu vytrhnout míč z rukou a pak  s ním dát gól.

Její historie sahá až do Starého Řecka, kdy sloužila jako forma odreágování a zábavy, nebo jako obřady pro děti, taková zkouška dospělosti.

Házená není jedním z nejznámějších sportů, tedy u nás v České republice ne, ale v zahraničí (Německu) je populární stejně jako např. fotbal. Říká vám něco jméno FILIP JÍCHA? Možná jste o něm už někdy slyšeli, jelikož se stal v roce 2010 nejlepším házenkářem světa a získal i mnoho dalších ocenění (Házenkář roku ČR v roce 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012, nejlepší střelec ligy mistrů 2009 a 2010, vítěz ankety týdeníku Handballwoche o nejlepšího hráče bundesligy v letech 2009 a 2010, Nejužitečnější hráč, nejlepší střelec a člen All Star týmu na mistrovství Evropy v Rakousku v lednu 2010. Dále získal cenu pro nejlepšího sportovce Kielu 2010.)

Také se setkávám s lidmi, kteří si pevně stojí za tím, že házená není vůbec tvrdý sport, přitom se házená řadí k jednomu z nejtvrdších sportů na světě.  Mnoho lidí tvrdí, že fotbal je tvrdší, přitom v házené do sebe lidé jdou mnohem více tvrději, než v ostatních sportech. Také je zde velké riziko zranění, což bohužel neovlivníme.( Například v týmu, kde hraji já má valná část hráček operovaná kolena, nebo problémy s kotníky.)

Tímto doufám, že alespoň z malé části chápete rozdíl mezi těmito sporty, jelikož je mezi nimi obrovský rozdíl!

Valentová Eliška 3.B

 

Wayne Gretzky? Ne, Hertl, Tomáš, Hertl!

Wayne Gretzky? Ne, Hertl, Tomáš Hertl!

   Není to dlouho co začala nová sezóna NHL, ve které se objevilo opět pár českých jmen . A právě jedním nich je supertalent Tomáš Hertl.

   Že toto jméno slyšíte poprvé? Není divu, Tomášovi je pouhých 19 let a minulou sezónu válel za HC Slavia Praha. Letos přestoupil do zámořského týmu San Jose Sharks a ukázalo se, že to byl výborný krok jeho kariéry.

   Ve svém debutu v NHL zaznamenal Tomáš hned svou první asistenci a posunul svůj tým k zisku tří bodů nad Vancouverem po výhře 4:1. Hertl se ukázal i ve svém druhém zápase, kdy zaznamenal dva góly, které opět pomohly k výhře  4:1 nad Phoenixem. A pokud se ptáte co přišlo v dalším zápasu, tak Vás jistě bude zajímat, že San José srazilo New York Rangers na kolena výsledkem 9:2 a jakou mírou se na tom podílel Pražský rodák ze San José? Ten poslal za záda Lundquista hend čtyry „banány“ a za zmínku stojí obzvlášť ten poslední, který se zapíše do dějin NHL. Tomáš si při svém úniku přes celé hřiště neznervóznil a těsně u brankáře si posunul puk mezi nohama a poslal puk přímo do šibenice.

   Za svoje výkony Tomáš nyní sklízí velkou chválu, bodeť ne, když vede kanadské bodování celé zámořské soutěže, ale pronásledují jej ostřílený matadoři jako jsou Ovečkin a bratři Sedinové.

   Uznání získává i od významných českých osobností jako jsou Jaromír Jágr, Tomáš Berdych a třeba i Václav Kadlec .

   Věříme, že Tomáš svou formu neztratí a bude pokračovat ve své famózní jízdě napříč NHL a pomůže nám na olympiádě v Sochi.

[Jaroslav Štola, 3.F]

Diana! Propadák, nebo úspěch ?

Nový snímek Diana, jenž se soustřeďuje na poslední dva roky života britské princezny, která zemřela při dopravní nehodě v Paříži před 16 lety, kritici jen pár hodin po premiéře naprosto rozcupovali. Hlavní roli v kontroverzním snímku hraje australská herečka britského původu Naomi Wattsová.

Snímek vychází z knihy Kate Snellové z roku 2001 Diana: Her Last Love, která líčí známost Diany s londýnským kardiochirurgem pákistánského původu Hasnatem Khanem. Podle ní Dianina aféra s Dodim Al-Fayedem, která v létě 1997 skončila smrtí obou milenců při nehodě v Paříži, měla v Khanovi jen vyvolat žárlivost.

 

Naomi Wattsová v hlavní roli… dobrá, nebo špatná volba?

Britský list The Times ocenil Wattsovou, že "předvedla to nejlepší, co mohla v rámci hrozně trapného scénáře", nicméně film je i tak "otřesný a vlezlý".

"Chudák princezna Diana," napsal kritik

Naomi Wattsová přišla na londýnskou premiéru společně s britsko-indickým hercem Naveenem Andrewsem, který hraje na plátně jejího milence. V rozhovorech s novináři připustila, že šla do rizika, když souhlasila s rolí princezny Diany.

Někteří kritici se zmiňují také o tom, že Wattsová se Dianě ani moc nepodobá – a na natáčení musela mít umělý nos. V obsazení filmu je ale jedinou známou hvězdou. Andrews se zatím nejvíc zapsal rolí v televizním seriálu Ztraceni, i když si před 17 lety zahrál také ve filmu Anglický pacient. V České republice je film Diana uveden  od 19. září.

Hodnocení

Ačkoli se tento film neuchytil ani ve světě a všichni ho označují za propadák, najdou se i jedinci, kterým se tento film líbí, sám režisér si nechce připustit, že je to spíše propadák. Sice tvrdí, že se film uchytil skvěle, ale opak je pravdou.

Kristýna Tesařová

 

            Kam o prázdninách či volném víkendu?

 

Blíží se konec října a s ním i podzimní prázdniny.

Bude to sice jen pár dní ale i tak se dají podniknout různé výlety do přírody nebo i za kulturou. Kdo ještě nemá žádný plán, nejede nikam na pár dní třeba na chatu nebo k prarodičům a měl by chuť si udělat nějaký výlet do přírody, můžu vám dát pár typů.

V České republice existuje totiž spousta zajímavých míst, která stojí za to navštívit.

Pokud počasí ukáže svou vlídnější stránku a vám se nebude chtít příliž daleko od domova rozhodně doporučuji výlet do pražského Šáreckého údolí. Je to první lokalita v Praze, která byla vyhlášena přírodní rezervací. Nachází se na skalnatých úbočích Šáreckého potoka. Za pozornost určitě stojí fakt, že nedaleko od turistické cesty se nachází letecký kryt z doby 2. světové války. Jak se tam dostat? Tramvaj číslo 26 jezdí od stanice mestra "A" Dejvická. Další super výlet v Praze by mohl být návštěva letohrádku obory Hvězda. Oboru lze samozřejmě procházet libovolně, nejkratší cesta k letohrádku vede rovně po hlavní přímé cestě. Od brány k letohrádku je to nejkratší cestou asi kilometr. Lidé tam chodí na procházky se psy, projít se nebo zaběhat si v přírodě.

Kdo by se nebál vzdálit se z pražského okolí doporučuji celodenní výlet s návštěvou hradu Karlštejn a nedalekým zatopeným lomům na Americe.

Karlštějnský hrad i nedaleké lomy patři k nejpřitažlivějším turistickým cílum v této oblasti. Délka trasy cca 10 km je z většiny vedena po turistickém značení mimo silnice. Mam pro vás i tajný typ, v Karlštejně můžete kromě hradu navštívit například muzeum voskových figurín nebo muzeum betlémů.

Blíží se i zimní prázdniny

Jako "vášnivá" lyžařka doporučuji všem, kdo mají stejnou zálibu aby navštívili jeden z nejmodernějších ski areálů u nás. Ski areál Klínovec. Každý si zde najde sjezdovku podle svých dovedností, od modré až po černou. Dále je zde připravený snowpark světových rozměrů, velká U-rampa a další skoky a atrakce. V Krušných horách je i spouty možností ubytování v horských chatách nebo hotelích. Myslím, že oslavit takový Silvestr na horách s partou přátel nebo příbuzných může být skvělý a nezapomenutelný zážitek.
                                                                                                      Grauová Dagmar 3.B

Líčení, které z vás udělá hvězdu večera!

Chystáš se v pátek ven s kamarády, a nevíš jak se nalíčit? Už ti došla inspirace, jak se líčit? Nebaví tě neustále jen tužka a řasenka? Zkus něco nového a odvážnějšího!

Základem každého dobrého líčení je dobře vybraný make-up. Make-up by neměl mít jiný odstín, než má tvoje pleť. Na líčka si nanes tvářenku libovolného odstínu.

Jak na oči?  

     1.     Jako základ na oči použij světlé stíny.

2.    Potom nanes světle hnědé stíny na vnější stranu víček a vystínuj tmavšími hnědými stíny.

3.    Pro lepší zvýraznění očí namaluj černé nebo hnědé oční stíny.

4.    Nakonec nanes řasenku.

 

 

 

 

 

Telváková Stefanie, 3.B

Spisovatelka Petra Soukupová na „Resslovce“

Již týden jsme byli celí nesví z očekávaného setkání s Petrou Soukupovou. Měli jsme připravené otázky, které známé současné spisovatelce položíme, ale i pohoštění. Sešli jsme se (žáci Mediální a jazykové kultury) se studenty předmětu “Literatura netradičně“ a napjatě čekali na Petru Soukupovou. Napětí se ještě zvýšilo, když pět minut po zvonění stále nepřicházela. Najednou se otevřely dveře a Petra vstoupila, k velkému překvapení nás všech i se svou fenkou boxera Pulou. Snad právě díky přítomnosti Puly byla atmosféra v místnosti mnohem uvolněnější.

Po krátkém úvodu pana profesora Macury přišel čas na otázky. Zprvu jsme byli všichni trochu stydliví a nikdo se nechtěl ptát jako první. Nakonec jsme se však uvolnili a ptali jsme se na její život a kariéru. I přesto, že Petra působila na začátku velmi nervózně a uzavřeně, se nakonec přece jen trochu uvolnila a rozpovídala. Po pětiminutové přestávce, kdy jsme si mohli dát lehké občerstvení, jsme pokračovali s otázkami.

Dozvěděli jsme se spoustu informací o  životě Petry Soukupové, kde se jí nejlépe píše, jak to vypadá s její televizní tvorbou, a další zajímavé informace o tom, jak se stát spisovatelkou a co všechno spisovatelská dráha obnáší. Nakonec jsme Petře předali květinu a rozloučili jsme se s ní. Pro nás všechny to byla obrovská zkušenost.

  

Přítel, nebo nepřítel?

K životu každého z nás neodmyslitelně patří přátelství. Ať už máme přátel hodně, nebo jen jednoho nejlepšího kamaráda, každý by měl mít někoho, na koho se může obrátit, když je mu nejhůř. Naším přítelem může být i náš sourozenec nebo například jeden z rodičů. Ne každého ale můžeme považovat za přítele, někteří lidé jsou pouze našimi známými. Lidé, se kterými máme společné zájmy a společné téma k hovoru, ale jinak do našeho života vlastně nezasáhnou.

Někdy se ale může stát, že se do okruhu našich nejbližších dostane někdo, kdo tam vlastně vůbec nemá co dělat. Někdo, komu na nás vlastně nezáleží. Někdo, kdo nás třeba jen využívá, bere nám všechnu naši energii a vlastně i dobrou náladu. Člověk, který si na přítele jen hraje. Takových lidí je na světě spousta a nám se bohužel ne vždy podaří tyto lidi hned odhalit. Někdy je prostě pozdě a nám nezbyde nic jiného, než se poučit z vlastních chyb. Vlastně mi je těchto lidí líto, nikdy nepoznají pravý význam přátelství.

Kvůli tomu by ale člověk neměl hned zatracovat všechny. Myslím si, že jedno z přání nás všech je mít  někoho, komu můžeme důvěřovat, na koho se můžeme obrátit a spolehnout se v těch nejtěžších chvílích. Někdy ani nevíme, že takové lidi máme kolem sebe, ale v tu pravou chvíli se vše ukáže. Zjistíme, kdo je opravdu naším přítelem, a kdo ne.

Ehrenbergerová 3. B

Frankfurtský Autosalon 2013

Místo pro pravé benzinové, ale i „eco“ šílence se konal od 13. do 22. září autosalon ve Frankfurtu. Souhrn těch nejdůležitějších nových modelů různých značek od malého Smarta FourTwo až po upravené Lamborghini Aventador od Hammanu.

    Pro redaktory z Čech byla asi nejočekávanější novinka od Mlado Boleslavské Škodovky a to v podobě nového Rapidu Spaceback. Nejvíce očekávanou novinkou bylo BMW M4 s přídomkem Concept, ale dalo by se říct, že je to už finální podoba, která bude v blízké budoucnosti sjíždět z výrobních linek. 

  Kdybych měl vyjmenovat všechny novinky byl by to dlouhý článek, proto doporučuji navštívit portál www.auto.cz, kde přehled všech novinek z autosalonu.  

Daniel Vodička, 3.D

Pražský hrad a burčák - ta nejlepší podzimní kombinace!!

Dne 15. 9. 2013 jsme se byli podívat na Vinobraní na Pražském hradě. Součástí bylo i tradiční otevření produkčních zahrad. Tato akce se opakuje již osmým rokem. 

Na začátku celé prohlídky produkčních zahrad nás přivítala průvodkyně, sdělila nám základní informace o zahradách a ukázala směr další prohlídky. Po cestě bylo několik dalších průvodkyní, které nám ochotně podaly jakoukoliv informaci, o kterou jsme měli zájem.

Viděli jsme zde historický Masarykův včelín, který je postaven ve stylu dřevěných kostelíků z Podkarpatské Rusi, pochází z roku 1934 a navrhl jej slovinský architekt Josip Plečnik. Včelín je dosud funkční.  Mohli jsme tu ochutnat a poté i zakoupit místní med.

Na prohlídce se mi nejvíce líbila návštěva skleníků. Bylo zde velké množství orchidejí, anturií, růží, gerber a mnoho dalších květin. Nejkrásnější z nich byl podle mého názoru velký stromkový ibišek, který měl nezvyklou oranžovo-růžovou barvu.  Součástí jednoho ze skleníků byl kvetoucí banánovník, který zde pěstují již 50 let.

Po opuštění produkčních zahrad jsme navštívili vinobraní. Zde jsme ochutnali letošní burčák a podívali jsme se, jak se lisuje nápoj z hroznové šťávy. Zpříjemněním celé akce byla cimbálová muzika, folklórní soubory a ukázky tradičních řemesel.

Akce se mi velice líbila a ráda bych na ni za rok přišla znovu.

Tereza Benešová