pondělí 17. ledna 2022

 Tipy na maturitu

 

 

1)   Odlož mobil stranou – nebo ho vypni

Buďme upřímní, kolikrát během procesu učení odepisujeme na zprávy,  projíždíme Instagram nebo se díváme na jiná sociální sítě

 

2)   Vyhraňme si na učení daný čas – časovač

 

Nastav si budík na určitý čas na  konkrétní maturitní předmět nebo zapneme časovač na  tebou zvolený časový limit. Snaž se soustředit pouze na učení a později si dej třeba 10 min. přestávku.  Můžeme se inspirovat různými videi na YouTube, kde je například čas vyhraněn na učení a na přestávku. 

 

3)   Naplánuj si dny, kdy se budeš učit jednotlivé otázky

Učení se rozložit do více dnů. Každý den se například nauč jednu otázku na daný předmět, a tak můžeš pokračovat i v dalších dnech s jinými otázkami a předměty.

 

4)   Přestávky

Nezapomeň si mezi učením dělat jednotlivé přestávky. Jsou velice důležité, zvýší tvoji produktivitu při tvé přípravě k maturitě. 

 

5)   Začni se učit včas

Často slyšíme od starších kamarádů, že se na maturitu přepravovali týden a úspěšně ji složili. 

Doporučuji ti přípravu nepodcenit. Každá škola a  každý učitel má totiž nároky zcela odlišné.

pondělí 10. ledna 2022

Ještě jste neviděli celosvětový fenomén Squid Game? Nevadí, běžte to napravit!

    Určitě jste museli v posledních pár měsících zaznamenat něco o seriálu Squid Game neboli Hra na oliheň. Ať už od svých kamarádů nebo na samotném internetu, protože to byl jeden z nejvyhledávanějších pojmů na internetu za rok 2021. Na CSFD je hodnocen 82%. Jedná se o jihokorejský dramatický seriál s velice poutavým příběhem, který vám nedá spát. Podíváte se na jeden díl, ale u toho nemůžete skončit.

O čem seriál je?
    456 lidí obdrží záhadnou kartičku, díky které, dostanou možnost se zúčastnit dětských her jako je třeba Cukr, káva, limonáda (Red light, green light) a vyhrát tím neuvěřitelných 45,6 miliard wonů (asi 846,7 korun, 40 miliónů dolaru).
    Proč zrovna těchto 456 lidí? Odpověď je jednoduchá. Všichni tito hráči se totiž potýkají s finančními problémy. Tak velkými, že není možnost se z toho normálním způsobem dostat. Toto je přeci skvělá nabídka, jak splatit tvé dluhy. Je tu, ale malý háček. Pokud dětskou hru prohrajete, zemřete. Budou hráči ochotni položit svůj život za peníze?
    A kdo bude výhercem? Ten poslední a nejlepší! Za každého padlého hráče se přičte 100 miliónů wonů. Také se ukáže, kdo je týmovým hráčem a kdo naopak rád hraje individuálně.
    Seriál je dokonalou kritikou současného ekonomického a společenského systému. Ten často využívá sociálních rozdílů a vykořisťuje obyčejné lidi. Také poukazuje na něco, co už známe z různých sociálních experimentů nebo třeba z reality show jako je Survivor. Lidé se v extrémních podmínkách rychle zbaví sociálních návyků.

Bude pokračování?
    Scénáristou tohoto seriálu je Hwang Tong-hjŏk, který už si v roce 2008 pohrával s myšlenkou vytvořit něco takového, ale dlouhá léta nemohl získat finance na vytvoření, až tuto nabídku přijal Netflix, který tímto určitě neprohloupil. Netflix na zrealizování použil cca 21,4 miliónů dolarů, ale výdělek dělal neuvěřitelných 900 miliónů dolarů. A stále roste.
    Již zmiňovaný Hwang Tong-hjŏk, nejspíš neměl původně v plánu ani druhou sérii. Prý pociťoval velký nátlak od fanoušků a měl pocit, že mu lidé nedávají ani jinou možnost. Každopádně, už je jasné, že se druhé a nejspíš i třetí série dočkáme.
    První série skončila hodně otevřeně. Můžeme tedy čekat, že se hlavní postava bude snažit dostat blíže VIP osobám, pomstít se a hlavně s celou hrou skoncovat.

Ne každý má možnost.
    Jak všichni víme, seriál pochází z Jižní Koreji, ale bohužel se dostal i do té Severní. Úřady totiž odhalili 7 středoškoláků, kteří se na tento fenomén podívali. Muž, který USB disk do Severní Koreji propašoval dostal trest smrti. Student, který USB disk koupil dostal doživotí. Ostatní studenti musí po dobu pěti let vykonávat nucené práce. Personál školy, kde studenti studovali byl propuštěn a hrozí jim vyhoštění.
    Toto je první případ, kde severokorejská vláda uplatnila tzv. „zákon na eliminaci reakčního myšlení a kultury“, který je od minulého roku platný. Zjednodušeně, pokud země vyhodnotí obsah za závadný, může osoba dostat právě trest smrti. A nepostihuje jen přímé aktéry.

Na co se podívat dál?
    Pokud vás zaujal žánr hry o přežití, doporučuji se podívat třeba na filmy: Hunger Games, Battle Royal, Saw nebo třeba Cube.
    Také můžete zkusit další nový korejský seriál s názvem „Peklo“. Kdo by nechtěl vědět zda zemře za 20 let nebo 20 vteřin a jaké hříchy ho dostanou do hrbu vlastně dostanou.

Kateřina Adámková, 4.F

pondělí 3. ledna 2022

Pád fotbalové Barcelony

 

Pád fotbalové Barcelony

Jeden z nejlepších fotbalových klubů minulých let se momentálně potýká s obrovskou krizí. Bývalý majitel Josep Maria Bartomeu dostal klub do obrovských dluhů, a po jeho rezignaci se situace zatím nelepší. Za jeho vedení, klub nakupoval hráče za obrovské částky a prodával je za několikanásobně menší.

To  zapříčinilo odchod dlouholeté opory a nejlepšího fotbalisty historie Lionela Messiho. Ten byl nucen opustit klub z důvodů  pravidel nejvyšší španělské fotbalové ligy, jež předepisuje minimální mzdy, kterými se kluby musí řídit. A jelikož si to Katalánský klub nemohl dovolit, Messi byl nucen podepsat smlouvu jinde. Během pouhého dne byl kontaktován několika týmy, a nakonec se zavázal francouzskému  velkoklubu Paris saint-Germain, kde působí dodnes.

Zadlužené Barcelony se ujal staronový prezident klubu Joan Laporta. Postupně začal prodávat nepotřebné hráče a zaměřil se na mladé talenty z akademie, kterých katalánský klub nemá málo. Někteří z nich už pravidelně nastupují v základní sestavě A-týmu, a to už třeba v pouhých 17 letech. Nicméně výsledky ještě neodpovídají očekávání. Barcelona se nachází ve středu tabulky a poprvé za 20 let vypadla z neprestižnější evropské soutěže Ligy mistrů. Na to zareagoval prezident klubu výměnou trenéra a na Camp Nou se vrátil legendární záložník Xavi. Pod jeho vedením se klub pomalu ale jistě zlepšuje a fanoušci netrpělivě vyhlíží lepší časy.

Spider-Man: Bez domova

Spider-Man: Bez domova

Nově vydaný film od Marvelu jménem Spider-Man: Bez Domova uchvátil

publikum po celém světě. Dlouhé kolony před branami kin netrpělivě čekají až

budou mít tu možnost vidět film, který je v téhle době prohlášen za

nejpopulárnější.


Byl natočen v roce 2021 režisérem Jonem Wattsem, natočený na motivy komiksů z

vydavatelství Marvel Comics o superhrdinovi Spider-Manovi. V titulní roli se

představil Tom Holland, jenž Spider-Mana ztvárnil i v předchozích snímcích, v

dalších rolích se objevili Zendaya, Benedict Cumberbatch, Jacob Batalon, Jon

Favreau, Jamie Foxx, Willem Dafoe, Alfred Molina, Benedict Wong, Marisa

Tomeiová a nejvíce překvapující Andrew Garfield a Tobey Maguire.


Příběh navazuje na předchozí díly a pokračuje v dobrodružném životě mladého

puberťáka Petera Parkra. Jeho identita je odhalena zlým Quentinem Beckem, který

je jeho nepřítelem. Peter zažívá zlost a nenávist velkého davu lidí, kteří ho nazývají

zločincem. Přeje si, aby bylo na všechno zapomenuto a prosí Stephena Strangeho

známého jako Dr. Strange. Strange narhne kouzlo, díky kterému by lidé zapomněli,

že Parker je Spider-Man. Parker souhlasí, ale při kouzlení opakovaně požaduje

úpravy, aby si jeho blízcí uchovali své vzpomínky, což zkazí kouzlo, ale Strange ho

zadrží a přinutí Parkera odejít. Ovšem, co nikdo netuší je, že tímto kouzlem otevřeli

portál do jiných světů a přivolali všelijaké netvory a příšery nám už ale známé.

Začíná boj a jejich spása před zlem. Osborn ale smrtelně zraní May a ta později v

Peterově náručí zemře. Příběh nakonec spojuje tři světoznámé Spider-Many, kteří

jsou ochotni zachránit celý svět. Konec filmu vám ale doporučuji vidět v kině.


Sama jsem se na to odhodlala jít do kina a všem vřele doporučuji to vidět. Velmi mě

to nadchlo a po celou dobu sledování bavilo. Každému milovníkovi Marvelu, nebo

jenom dobrodružnému nadšenci doporučuji tento film zhlédnout.

pondělí 13. prosince 2021

Sportování jako radost nebo povinnost?

 Sportování jako radost nebo povinnost?

V dnešní době se čím dál častěji setkáváme u spousty lidí až s povinností cvičit. Obzvláště u dětí

v pubertě je důležité dát pozor, zda je to opravdu baví, nebo je např. někdo šikanuje, nadává jim do

jejich vzhledu apod. Samozřejmě to může být způsobeno hormony, kdy se v takovém věku chceme

zalíbit opačnému (nebo stejnému) pohlaví a jak se říká „láska i hory přenáší“.

Ale je to skutečně tak moc potřeba? Ne každého baví běhat jako blázen stále dokola a snažit se o co

nejrychlejší čas, nebo zvedat váhy trojnásobné vaší váhy. Bohužel, první dojem dělá divy a než

někoho stihnete poznat, raději se mnoho lidí otočí za „přitažlivější“ osobou.

Osobně mi je těchto lidí v tomhle ohledu velmi líto, znám několik lidí, co si počítali každou kalorii,

téměř nejedli, stali se z nich anorektici/bulimici, a dokonce i má dobrá kamarádka skončila

v nemocnici díky takovýmto předsudkům.

Sport je skvělým způsobem, jak vybít přebytečnou energii, odehnat stres, lítost, smutek, ale je špatně

když zde není radost, základem je, aby vás to, co děláte, naplňovalo, jinak to postrádá veškerý smysl a

vnitřně vás to zničí.

Závěrem bych doporučila všem, aby se soustředili samy na sebe, protože závist a nenávist vás nikam

nedostane. Pracujte na sobě, chovejte se k ostatním mile a když to nejde, alespoň slušně, jinak se to

může i proti vám otočit. Nikdy nevíte, co pár ošklivých slov jen abyste se cítili „cool“ a jako velcí

„frajeři“ může udělat té osobě, mnoho z nich si to s sebou nesou po celý život a často si to i samy o

sobě začnou myslet, což je to nejhorší, co se může komukoliv stát.


Emma Sobotková

 Předsevzetí na rok 2022

Nový rok je vždy takovým naším nových začátkem a je právě na nás jakou změnu uděláme. Každý člověk má jiné priority, ale nejhlavnější je, být sám se sebou spokojený a žít takový život, který nás baví a naplňuje.

Já si každý rok snažím zkusit nové aktivity, ke kterým jsem buď neměla možnost anebo jsem se jen neodvážila. Může to být nějaký nový sport jako je například: volejbal, box nebo třeba spinning. 

Nebo jestli chcete zkusit něco kreativnějšího, můžete jít na kurz vaření, keramiky nebo klidně i na kurzy různých tanců. Určitě bych si do svého předsevzetí nezapomněla dát cestování, protože díky cestování objevujete mnoho nových věcí, kultur a i spoustu nových přátel.

Plánujte si dny, ať nestrávíte jen čas doma. Jezděte se svými přáteli na výlety. Dělejte si čas pro sebe. Opravdu těch možností je mnoho, takže se nebojte zkoušet nové věci ať o nic nepřijdete.





Veronika Vodáková, 4. B



Zrušené Vánoční trhy

Jelikož se situace s koronavirem zhoršila, tak se zavedla nová opatření, mezi které bohužel patří i zrušené vánoční trhy. Spoustu lidí toto opatření zaskočilo a naštvalo. Někteří berou vánoční trhy jako tradici Vánoc. Lidé chodí s rodinou o Vánocích na procházky po Praze a rádi si zajdou na trhy si koupit něco k jídlu, pití nebo nějaký dárek. Proto mi přijde jako velká škoda, že vánoční trhy musely být zrušeny, a myslím, že to tak bere i spoustu jiných lidí. Nejvíce špatná zpráva to je však pro stánkaře. Stánkaři s tímto opatřením nepočítali, tudíž si už nakoupili zásoby a počítali se svými zisky. Teď, když trhy byly zakázány, tak stánkaři přichází o své zisky a hrozí jím chudoba. Hodně lidí se kvůli tomu bouří, jelikož to opravdu nedává smysl, že stejné věci se mohou prodávat uvnitř nákupních center, ale venku je to zakázané. Mnohem horší jsou restaurace, bary a celkově vnitřní prostory, proto toto opatření není smysluplné. Trhy byly taky zrušeny ze dne na den, což je velice nezodpovědné a lidi to zaskočilo. Bylo by vhodné, aby stánkaři mohli prodávat alespoň vánoční dekorace a dárky. To, že se nemůže na trzích prodávat jídlo a pití je vcelku pochopitelné, ale vánoční dekorace by ničemu neuškodily, jelikož to samé zboží se prodává i ve vnitřních prostorách. Ministerstvo zrušilo trhy kvůli tomu, že se na nich setkává velké množství lidí a nelze tu pořádně kontrolovat, zda lidé dodržují protiepidemická opatření. Přitom zrušené vánoční trhy nikoho neodradily, a spousta lidí i přesto chodí do centra na procházky po Praze. Můžeme jen doufat, že se situace zlepší nebo, že ministerstvo uzná, že toto opatření ničemu nepomůže a dovolí prodávat stánkařům alespoň vánoční dekorace.
Cvrčková

pátek 10. prosince 2021

Jak nás ovlivňují sociální sítě?

 

 Jak jistě všichni víme, sociální sítě nás ovlivňují ve velké míře. S postupem času se sociální sítě stávaly součástí našich životů čím dál tím více. Za posledních pár let každý začal na svém mobilním telefonu trávit velkou spoustu času a v dnešní době už někteří ani nedávají svůj mobil pryč z ruky.

Sociální sítě hodně ovlivňují naše duševní zdraví, způsob a schopnost naší komunikace s ostatními lidmi, sociální vztahy a také chování. Jak zajisté spousta lidí ví, sociální sítě nás ovlivnily úplně ve všem. Mnoho lidí praktikuje také takzvaný ,,Media Multitasking", což znamená, že člověk prochází sociální média i během jakýchkoliv jiných činností a aktivit. Lidé koukají do mobilu, například když jsou s přáteli, když jedí nebo když se koukají na televizi.





 

 

Kristýna K.

pondělí 29. listopadu 2021

Hladové hry v Resslovce (krátká povídka)



          

      Byl to ten nejděsivější zvuk, který kdy slyšel. Byl hrubý a hluboký a okolí prořezával skoro půl minuty. Nejděsivější na zvuku byl fakt, že jeho zdroj byl někde v hlubinách Jankova břicha. Neměl na výběr. Musel to udělat. Ze srdce se mu to příčilo, ale zoufalá situace si žádala zoufalé činy a velké oběti. Musel jít do školního bufetu Resslovky. 
         Tamější školní bufet bylo věhlasné místo. Vůně párků v rohlíku se táhla dobrou míli do dáli a vychlazená Pepsi kola již zachránila nejedno žíznivé hrdlo. V bufetu bylo neustále narváno. Fronty se protahovaly klidně na několik kilometrů a široké byly až patnáct sáhů. Vůkol se vždy ozýval šum davu ,hlahol, hlasitý smích a nadávky toho nejhrubšího zrna, za které by se mohl stydět i trestanec odsouzený za prodej drog. V prostorech akademie se to totiž hemžilo individui, které by jiní lidé nazývali svoločí, spodinou nebo studenty ekonomky. 
         Navzdory věhlasu a kvalitnímu pohostinství, kterým bufet oplýval, člověk si vždy dvakrát rozmyslel, než tam šel. Proti člověku vždy stály dvě překážky těch nejobtížnějších rozměrů. První z překážek byla ta nejďábelštější a nejpekelnější záležitost, kterou byla lidská rasa kdy s to vynaleznout - schody. Myriády a myriády schodů se točily do výšin lidské mysli nepředstavitelných a do hlubin, kterých se obávalo samotné peklo. Nikdo se nikdy nedozvěděl, kolik má to schodiště vlastně schodů, žádný zdejší student do tolika totiž počítat neuměl. Pro Janka, který se zrovna nacházel ve čtvrtém patře, znamenala výprava mnoho úsilí a času. Navíc z vlastní zkušenosti věděl, že po pár patrech člověk pomalu začal přemýšlet, jestli to dolů radši nevezme zkratkou. 
         Další velkou překážku znamenal dav. Na davu, který se před bufetem vždy záhadně zjevil, bylo zajímavé, že jeho celková inteligence byla vždy druhou odmocninou počtu lidí v něm. Dostat se skrze takový dav včetně fronty mohlo průměrnému člověku zabrat tři až čtyři dny, což byl problém, poněvadž velká přestávka trvala sotva dvacet minut. 
         Nevzdal to. Janek nebojácně vyrazil na dobrodružnou výpravu za účelem získat něco k snědku. Cíl byl ušlechtilý, ale cesta složitá. Janek se však nedal zastrašit. První zkoušku zvládl až překvapivě snadno. Nejdřív si chvilku myslel, že to nezvládne, protože už 
po pár schodech pomalu ztrácel dech. Naštěstí ale ve druhém poschodí dostal mini infarkt a do přízemí se skutálel. To bylo dobře, protože takové kutálení se ze schodů bylo rychlejší než běžet, a tak si ušetřil spoustu času. Jak tam ležel pod schodištěm a srdce mu znovu pomalu nabíhalo, bylo mu dáno tomu nejděsivějšímu pohledu v dějinách lidstva. Vývěsní štít na dveřích mluvil jasně: "BUFET UZAVŘEN!" Náhle mu to došlo. Nikde nebyla ani noha. Žádný dav. Žádný člověk. Jen on a kručení jeho břicha přehlušující okolní ticho.
         Věděl, co to pro něj znamená. Tělem mu proběhl mráz, jen na to pomyslel. Musel využít plánu B. Automat. Z posledních sil došel až k automatu, před ním se tak jako vždy touto dobou odehrávala velkolepá bitva. Vyhladovělí studenti zde sváděli boj o jídlo z automatu a nebáli se dojít až za hranici svých možností, jen aby vyhráli. Zdejší bitvy byly slavné. Chodby v okolí byly zaplněny lomozem a řinčením. Miliony a miliony lidí zde válčily. K vidění byla lehká kavalerie stejně jako těžké jezdectvo a do vedení se právě dostával pátý pluk pěší korouhve. Říká se, že z jedné takové bitvy prý jednou někdo vyšel bez újmy, ale to byla jen stará povídačka, které Janek nevěřil. Chtěl jíst. Musel se zapojit. 
         Souboj trval dlouho. Dny, měsíce možná roky. To nikdo nepočítal. V nesčetných haldách těl ležících na chodbách se široko dalek tyčila jedna jediná postava. Poslední přeživší. Poslední, kdo stál. Byl to Janek. V boji přišel o levou ruku, pravou ruku, půlku oka a dva přední zuby, ale vyhrál. Hrdě došel k automatu a vítězoslavně do něj hodil svou jedinou padesátikorunu. Automat byl mimo provoz. 


Konec 
         

Čtu to, co nemám

    Je konec listopadu a na mém seznamu povinné četby k maturitě se na mě směje pouze 6 přečtených titulů. Tento jev bych popsala jako velice zvláštní, neboť tři přečtené bichle v průběhu čtrnácti dnů je mé normální skóre. Neřekla bych, že by knihy, které máme v seznamu, byly nezajímavé, ba dokonce nudné, ale jednoduše mi jejich přečtení někdo ukládá za povinnost. A co musím dělat, v zásadě nedělám :).

    Rozhodla jsem se tedy, že Vám doporučím pár knih, které v povinné četbě
k maturitě nemáme, ale rozhodně mi tam chybí.

        1. Louisa May Alcottová: Malé ženy


    Kniha se mi dostala do rukou vlastně díky filmu, který v té době nově uváděli. Plán byl přečíst si dílo a poté se kochat nádherně zpracovaným filmem. Happy end se však nekonal, film jsem vypla po deseti minutách, zato zážitek z knihy ve mně zůstává doteď. 

    Nevím, jestli mě více okouzlilo nádherné prostředí venkova nebo mi vzaly dech samotné postavy a jejich rozmanité životy. Co Vám ale s jistotou řeknu je fakt, že pokud hledáte pohodový příběh plný lásky a přátelství, román Malé ženy je Vaše jasná volba.

        2. John Steinbeck: Pláň Tortilla 

    Nebojíte se sarkazmu a oplzlých vtipů? Gratuluji, Pláň Tortilla je přesně kniha pro Vás. I mi - královně světa Sarkazmu - však trvalo dvě, tři povídky, něž jsem přišla na to, že řádky, které čtu, se stanou mým záchranným lanem ve světě, kde dva z deseti spolužáků chápou moje vtipy. 

    Pokud jste tedy stejně ztracené existence jako já a Vaše nejmilejší útočiště je ironie a úšklebky, směle se pusťte do čtení.

        3. Arthur Miller: Všichni moji synové

    Do třetice všeho dobrého. Posloucháte hudební skupinu Twenty One Pilots? Jestli ano, toto drama je více než povinnost si přečíst. 

    Vlastně ani nevím, jak Vám mám příběh bez spoileru více přiblížit, proto Vám pouze řeknu, že se vrátíte zpět do prostředí po druhé světové válce a s napětím se stanete svědky osudu rodiny Kellerových. 

    Vždy, když dostanu za úkol napsat článek do školního časopisu, skončím u doporučování knížek. Pevně tedy doufám, že alespoň jeden tip se setká s odezvou
a knihkupectví se prohnout pod náporem knihomolů hledajících knihy z minulého století. 



Lienertová, 4.D