Nutriční školní snídaňky a obídky

 

 

První jídlo dne, snídaně, se neobejde bez kávy, na tom se všichni shodneme. Stejně tak se ale shodneme, že ráno všechno zabírá příliš mnoho času, pokud si rádi přispíme. Takže klidné popíjení kávy nebo jiného teplého nápoje není kolikrát na místě. Proto jsem si minulý školní rok přímo vypiplala dokonalý školní jídelníček. Krok první se neobejde bez donesení si poloviny kuchyně do skříňky (hrnky, lžičky, krabice s instantní kávou,…). Je sice poněkud náročné si toto všechno dopravit do školy, zejména, když bydlíte za Prahou, ale když si vše opatrně nastrkáte do papírové tašky, s trochou štěstí nedonesete jen střepy. Následující kroky jsou už jednodušší - do hrnku, co skladujete ve skříňce (nezapomínejte jej vždy umýt, čuňata), si dáte kávu nebo čaj, natočíte si na záchodech vodu a strčíte hrnek na chvilku do mikrovlnné trouby, která je ve studovně. Ovšem dávejte pozor! Vždy přibližně na 1 minutu, jednou se mi stalo, že jsem hrnek nechala v mikrovlnce příliš dlouho a káva mi vybublala z hrníčku ven.

Ale vzhledem k tomu, že většinou končíme až ve 13:45, většina z nás ocení i obídek. Proto, pokud nepreferujete studenou rýži v krabičce od večeře, můžete si i tuto rýži přihřát opět v naší mikrovlnce. Ovšem nikdy přece neohříváme v plastu, tudíž mé řešení minulý školní rok byla skleněná mistička a talíř ve skříňce. Ale pokud jste o něco kreativnější, můžete si zde i vařit. Sice si v mikrovlnce asi neuděláte segedínský guláš (jakožto studenti bychom na to stejně neměli finance), zato si ale můžete udělat čínskou polévku (na to již finance jsou.)

Jen Vás musím varovat. Odnášet na konci roku veškeré nádobí zpět domů, není úplně aktivita, na kterou byste se radostně natřásali celý rok. Pravděpodobně to budete dělat s velkou nechutí a taškou z Ikey, kvůli které budete po cestě Prahou spíš vzbuzovat dojem bezdomovce, jež má v tomto zavazadle svůj všechen majetek, než dojem spořádaného žáka. 

Barbora Pikorová

Beseda Kniha jako předmět/materiál pro žáky semináře Literatura netradičně

Dne 21. 6. 2023 navštívili žáci semináře Literatura netradičně besedu Kniha jako předmět/materiál v Městské knihovně v Praze na Smíchově pod vedením sympatické Lenny Zíky, která na tamtéž místě i pracuje.

 V první části besedy se žáci třetích ročníků dozvěděli o počátcích výroby knih a dále o anatomii samotné knihy.  

Všemu předcházelo různé malování po zdech již v době kamenné. Mezi začátky následně také řadíme pergamenové svitky, které byly později nahrazovány kodexem. Kodex je forma knih, jak je v podstatě známe dodnes.  Pro svitky byl nejčastěji používán papyrus a pro kodexy pergamen. V dobách, kdy společnosti nebyl ještě znám knihtisk, se texty musely komplikovaně přepisovat. Takto přepsané svazky si tak mohly dovolit pouze vyšší třídy. Jakmile se knihy začaly tisknout, klesla jejich peněžní cena a tím se i zvýšila poptávka. Lidé se díky tomu začali více vzdělávat a po nějaké době mohl číst téměř úplně každý.

Konstrukční části knihy většině studentům ani nebyly tak známé, tudíž si všichni odnesli nové poznatky, které má smysl sdílet. Knižní blok označuje listy knihy bez desek. Hřbet knihy je nám všem pravděpodobně znám. Může být rovný i oblý. Předsádka je dvojlist pevnějšího papíru spojující knižní blok s deskami, kdežto přídeští je jeden z listů předsádky nalepený na deskách. Všechny tyto znalosti se hodí zaměstnancům v knihovnách například, když potřebují zaevidovat poškozenou knihu. Dá se tak jednoduše popsat, která část knihy již není v původním stavu. Na knihách z knihoven samozřejmě nesmí chybět razítka nacházející se většinou na začátku knihy.

                                     Žáci v Městské knihovně na Smíchově pilně pracují.

V druhé části besedy probíhala samotná aktivita. Žáci si vyzkoušeli recykliteraturu, což je hra s obrazem a textem, hledáním překvapivých souvislostí, kontrastů a absurdit. Recykliteratura spočívala v tom, že si každý měl, již z vyřazených knih, najít nějaký obrázek a k tomu přiřadit vtipný text. Vznikaly tak nejrůznější koláže, kde se meze nekladly.

                                     Ukázka recykliterárních výtvorů

Beseda byla hodnocena pozitivně a ve skutečnosti možná návštěva žáky semináře Literatura netradičně nebyla poslední.

 

Za LIN3 Tereza Nováková

 

 

Jak levně studovat v zahraničí ???

Rádi uslyšíte, že existuje mnoho zemí po celém světě, kde mohou studenti studovat v zahraničí zdarma nebo za velmi dostupnou částku.

ŽIVOTNÍ MINIMUM ZEMĚ

Nemusíte zruinovat banku jen proto, abyste mohli jet studovat do zahraničí. Stanovením jasného rozpočtu, výběrem cenově dostupného studijního programu v zahraničí a volbou destinace s levnými životními náklady můžete své sny o studiu v zahraničí proměnit ve skutečnost!

Mezi finančně dostupné země patří například …

ARGENTINA

Průměrné měsíční životní náklady (s nájmem): 550 – 750 USD

Průměrné náklady na semestr (s ubytováním): 1400 – 1750 USD

V případě, že si na místě najdete práci, třeba jen na poloviční úvazek, budete schopni obezřetně zaplatit vše potřebné.

Pokud hledáte kulinářské speciality, dobrodružství a umění v jednom, Argentina by byla skvělým místem pro studium v ​​zahraničí! Je toho tolik, co můžete dělat a vidět, od prozkoumávání pulzujícího města Buenos Aires až po pěší túry k úžasným vodopádům Iguazú.

.. mezi další cenově dostupné země patří například ČÍNA nebo BRAZÍLIE (programy jsou nabízeny v angličtině).

 

STIPENDIA A GRANTY

Stipendia a granty na studium v ​​zahraničí jsou nejjednodušší způsob, jak snížit náklady na studium v ​​zahraničí. Google je dalším skvělým zdrojem pro nalezení stipendií specifických pro váš studijní program v zahraničí, předmět, který studujete, nebo zemi, kde chcete studovat v zahraničí.

Výběr těch, co stipendia dostanou, nezáleží pouze na známkách a často je možné čerpat více stipendií najednou. Možné je studovat i s podporou přímo od vlády vybrané země (např.: Japonsko, Jižní Korea) v angličtině s hrazeným bydlením, cenou studia i kapesným. Důležité je hlídat data, napsat přesvědčivou esej a poslat přihlášku na univerzitu, kde bude možné stipendií využít!!!

Hana Ungrádová

Jak se nestát obětí sexuálního násilí (přednáška v rámci programu primární prevence)

 

Přednáška o tom, jak se nestát obětí sexuálního zneužívání, byla velice obohacující. Mgr. Jan Machuta, vedoucí mravnostního oddělení Krajského ředitelství policie hl. m Prahy, který se podílí na odhalování a vyšetřování nejzávaznější mravnostní trestné činnosti páchané na dětech, žákům prvního a druhého ročníku předal spoustu informací o tom, jak se vyvarovat situací, při kterých hrozí riziko sexuálního násilí.

Mimo jiné se dozvěděli, co vše se jako sexuální násilí řeší. Mgr. Jan Machuta velmi ochotně a trefně odpovídal na kladené dotazy, kterých rozhodně nebylo málo. Žáci byli obohaceni o pohled na výše zmíněnou problematiku  z pozice policisty.  

Jisté je, že kdyby snad měl někdo v budoucnosti blízko k situaci spadající pod problematiku sexuálního násilí, bude mít po přednášce větší motivaci dojít na policii a ohlásit problém.  

Shifted Realities v 1. E

 

V pátek 21.4 2023 navštívila třída 1. E výstavu s názvem Shifted Realities. Expozice se konala v pražské Galerii Rudolfinum.  

 

Výstava Shifted Realities u studentů vyvolávala otázky: Co je to realita? A je realita jenom jedna? Nebo se nám nabízí možnost pohybovat se mezi různými verzemi a variacemi toho, co jinak považujeme za samozřejmé a popisujeme jako skutečnost?  

 

Expozice návštěvníkům Galerie Rudolfinum nabídla škálu možných návodů a náznaků vnímání, jak rozvětvené a košaté „naše reality“ mohou být. Mohli jsme zde vidět sérii prací, které pro nás připravili mezinárodně uznávaní umělci, vybrané přístupy uvažování o současném světě a jeho směřování. Výstava navazuje na dlouhodobou dramaturgickou linii galerie nazvanou Rudolfinum_Time-Based zaměřující se na prezentaci umění založeného na čase – filmu, videí nebo pohyblivém obrazu. 

 

Výstava byla velmi zajímavá a neobvyklá. Expozice se dotýká každého z nás, a tak rozhodně zaujme širokou veřejnost. 

Jeden svět otevírá studentům oči

 

Ve středu 22. března 2023 se třída MJK zúčastnila filmové projekce Jednoho světa na školách (JSNS) v kině Světozor. Studenti měli na výběr z několika témat, avšak nakonec jednoznačně zvítězil dokumentární film s názvem Mladí Rusové na útěku. Po příchodu do kina se všichni pohodlně usadili a film začal.

Příběh ukazoval život mladé ruské rodiny, která nesouhlasí s válkou a snaží se ze země odjet. Mezi hlavní postavy patřil otec rodiny Egor Lesnoy s manželkou Nasťou a dcerou Mirou. V příběhu jsme se dozvěděli, jaký mají lidé v Rusku názor na válku. Mnohým obyvatelům válka nevadila a považovali ji za správnou. Ti, kterým válka vadila a kteří proti ní protestovali, byli státem potrestáni. Odpůrci, mezi které patřily i naše hlavní postavy, se proto snažili ze země co nejrychleji odcestovat. To se nakonec povedlo Nastě i malé Miře. V příběhu nebylo vidět, zda se za rodinou dostal i Egor, avšak po zhlédnutí filmu následovala debata, při které jsme se dozvěděli, že ano.

Oceňuji debatu po filmu s ruským umělcem Antonem Litvinem, který už 8 let žije v České republice. Dozvěděla jsem se například, že většina Rusů nikdy nevycestovala do zahraničí a jediné místo, které znají, je jejich vlast a okolní svět znají pouze z televize. Pan Litvin celkově dovysvětlil to, jak je občany Ruska vnímána Putinova vláda, a uvedl na pravou míru, jak se tam věci mají.

Osobně si myslím, že to bylo skvělé zpestření výuky. Film byl podle mého názoru zajímavý, ale v podstatě nic nového nepřinesl. Vím, že jsou v Rusku lidé pro válku i proti ní, ovšem vždy je rozhodně dobré si tyto skutečnosti připomínat. Každopádně bych tento příběh doporučila zhlédnout naprosto všem, film se snaží o střízlivý pohled na skutečnost.

 

                                               Egor Lesnoy otužující se v Bajkalu

Čapkoviny

 

Dne 20.4. 2023 jsme se v rámci školy vydaly na slavnostní vyhlášení literární soutěže Čapkoviny. Soutěž je každoročně organizována střední školou Náhorní. Celá akce probíhala v prostorách Městské knihovny na Mariánském náměstí, konkrétně ve velkém sále.

Literární soutěž Čapkoviny aneb Žijeme s knihou je zaměřena na podporu čtenářské gramotnosti, schopnosti vyjadřování, kreativity, osobnostního rozvoje a zájmu o literaturu žáků základních škol a studentů středních odborných škol a gymnázií. Témata jsou inspirována tvorbou a životem Karla Čapka, k jehož odkazu se soutěž hlásí. Čapkoviny si tedy můžeme představit jako takovou malou Magnesii literu. Pro tento rok bylo zadáno téma Kdybych tolik nepospíchal, možná bych to stihl. Je převzato z citátu samotného Karla Čapka: „Člověk, který tuze spěchá, dojde jistě k cíli, ale jen za tu cenu, že se nepodíval na tisíceré věci, které cestou minul.“

K slavnostnímu vyhlášení bylo přizváno nemálo slavných osobností, jmenovitě například Jan Kanzelsberg, Pavel Mandys či Iva Procházková. Většina z nich také vystoupila na pódiu a motivovala mladé autory svými slovy k další tvorbě. Zúčastněných studentů bylo letos rekordních 330. O hudební doprovod celé akce se postaraly dvě studentky konzervatoře.

Bohužel jsme se letos neumístily, ale nezoufáme. Příští rok to jistě vyjde.

 

Studentky 1.E

Dlouho (ne)očekávaná maturita se pomalu, ale jistě, blíží!

Žáky čtvrtého ročníku zanedlouho čeká maturita. Pojďme tedy zjistit, jak se na ni připravují. 

Vybrala jsem si tři studenty ze čtvrtého ročníku a zeptala se jich na pár otázek. Vybraní studenti jsou z různých tříd a jelikož je každý člověk jiný, má každý i jiný přístup k učení se na maturitu. Ale nezůstaneme pouze u těchto studentů, zeptala jsem se na stejné otázky i jedné studentky, která má maturitu dávno za sebou. Maturovala v roce 2020, kdy byla první vlna covidu, a tak její maturita neprobíhala úplně klasicky.

Miloš, 4.B
Jak se připravuješ na maturitu?
Hele připravuju se tak, že když je po večerech čas tak se na to kouknu, s kamarády to probíráme, ale že bych tomu obětoval až moc nadpřirozenýho času tak v mých silách už bohužel není. Jako zkouším se připravovat, tak je to za dva měsíce, že jo. Knížky… Tak ty mám rozečtené, připravuju se, co se týče ekonomie, sepisuju si různý poznámky a tak. Hlavní mojí výhodou je, že doučuju účetnictví, takže toho se třeba vůbec nebojím.
A co učitelé? Probírají s vámi maturitní otázky a pomáhají vám s přípravou na ni?
Na přípravu učitelů si nemůžu stěžovat, protože ze všech stran je úplně perfektní. Maturitní otázky dostáváme a společně s učiteli je zpracováváme, takže v tom nevidím problém. Dávají nám i přílohy, příklady z maturit a můžeme zpětně čerpat i ze zápisků z minulých ročníků. Všichni víme, co nás čeká, už víme i datumy, co a jak.
No a jaké máš pocity z maturity? Začínáš mít stres, nebo se ještě cítíš v klidu?
Toho školního prostředí se moc nebojím, spíš takové ty normální stresy jako „co když to nezvládnu, co tam bude, jestli to budu vědět“ tak to máme všichni, jak už to bývá zvykem u všech maturantů. Ale jinak si nemyslím, že je tu někdo, kdo by to nemusel dát nebo měl nějaké určité problémy.
Máš pocit, že se připravujete průběžně celé ty čtyři roky, nebo musíte většinu dohánět teď?
Těžko říct, to záleží na předmětu. Třeba právě to účetnictví, jak ho doučuju od toho druháku, třeťáku tak si nemyslím, že v tom mám nějak velké mezery, protože si to právě tím doučováním pořád opakuju. No a celkově ta příprava co jsme měli už od začátku, tak ty zápisky, co nám dávali učitelé tak byly úplně suprový, takže teď se na to můžeme zpětně podívat a doplnit si co jsme třeba zapomněli.
Vraťme se zpět do doby covidové. Měla velký vliv na přípravu na maturitu a celkově na výuku?
Tak určitě všechno má vliv. Neříkám, že ta příprava byla horší, byla spíš těžší. Mělo to i nějaké výhody, například jsme měli lepší známky na vysvědčení a nemuseli jsme vstávat tak brzo. Ale určitě je tam znát ten propad v té intenzitě učení.

Karolina, 4.A
Jak se připravuješ na maturitu?
Tak s přípravou jsem začala asi už nějak v listopadu. Pomalu jsem si začala zpracovávat ty rozbory a číst samozřejmě nějaký knihy a teď pomalu od ledna začínám s otázkami z ekonomiky. Jde mi to zatím nějak pomalu ale dobrý je, že budeme teď zkoušení každý týden, takže se na to musím víc připravovat.
A co učitelé? Probírají s vámi maturitní otázky a pomáhají vám s přípravou na ni?
Myslím že jo, třeba naše třídní nás teď začíná od příštího týdne zkoušet z těch otázek a tím se to právě učíme. Nějak do maturity už bychom měli mít všechny otázky zpracované a všechno bychom měli umět. Teda ze začátku to tak nevypadalo, že by nám moc pomáhala, ale teď už je to lepší, už v tom má prostě pořádek a začala to fakt brát vážně, i my, takže už se budeme fakt učit. Celkově myslím, že každý učitel se nám snaží dát toho co nejvíc k tý maturitě.
No a jaké máš pocity z maturity? Začínáš mít stres, nebo se ještě cítíš v klidu?
Jak co, záleží tak nějak na předmětu. Třeba míň se bojím z češtiny a nejvíc asi z tý praktický.  Z účetnictví, statistiky a tak. Ta praktická bude podle mě asi nejtěžší, možná i ta ekonomika, protože tam je hodně otázek tak se bojím, abych to všechno nepopletla.
Máš pocit, že se připravujete průběžně celé ty čtyři roky, nebo musíte většinu dohánět teď?
Myslím, že spíš až teď. Popravdě si toho moc nepamatuju třeba z prváku. Možná jenom to úplně první, co jsme dělali, takový ty obchodní korporace tak to jo, protože to mě bavilo. Jinak si toho ale fakt moc nepamatuju. Takže si musíš ty znalosti jako obnovovat? Podle mě jo. Myslím, že možná bych si na něco pak vzpomněla ale takhle teď asi určitě ne, spíš bych si to musela si znovu projít.
Vraťme se zpět do doby covidové. Měla velký vliv na přípravu na maturitu a celkově na výuku?
Tak já, když jsem byla ve škole, tak jsem si furt psala zápisky do sešitu. A právě když byl covid, tak jsem si říkala „no tak já si to vyfotím do telefonu ty zápisky“ a pak jsem si je ani nepsala. A teď tam mám prostě sešit – prvák a tam nic. Myslím, že to mám ještě pořád v galerii, že to můžu najít, ale stejně to není takový jako kdybych byla ve škole. To bych si toho asi i víc pamatovala, i v sešitě bych toho měla víc.

Ondra, 4.B
Jak se připravuješ na maturitu?
Abych byl upřímnej, nepřipravuju se nějak intenzivně. Jediný, co jsem udělal je, že jsem si před 2 měsíci vypracoval 20 knížek z češtiny. Ke každýmu jsem si našel rozbory, napsal jsem si tam různý ty podstatný informace, ze kterých bych mohl být zkoušený. Co se týče dalších předmětů tak se snažím jenom dávat pozor při hodinách. Snažím se na to nemyslet, ačkoliv neúspěšně. Vlastně i přesto že je maturita za dveřmi tak na to jako nekladu až tak důraz, momentálně se spíš snažím připravovat na vysokou školu.
A co učitelé? Probírají s vámi maturitní otázky a pomáhají vám s přípravou na ni?
Učitelé nás samozřejmě připravují na maturitu, ale nenazval bych tu jejich přípravu nějakou jako skvělou. Třeba co se týče ekonomie tam je to často velice chaotické, žáci se často hádají s paní profesorkou.
No a jaké máš pocity z maturity? Začínáš mít stres, nebo se ještě cítíš v klidu?
Co se týče stresu z maturity tak já jsem poměrně klidař, takže věřím, že mě to moc stresovat nebude. To si samozřejmě můžeme povědět až pár dní před tím, ale momentálně nějak nepociťuju stres. Spíš mě stresuje vejška a stresujou mě jiné části mého života.
Máš pocit, že se připravujete průběžně celé ty čtyři roky, nebo musíte většinu dohánět teď?
Jestli se připravujeme celé čtyři roky? Jak se to vezme. Tak třeba informatika. Tam jsme se učili nějaký věci a teď je opakujeme nebo je probíráme víc do hloubky. Takže ano, dá se říct, že se připravujeme celé ty čtyři roky.
Vraťme se zpět do doby covidové. Měla velký vliv na přípravu na maturitu a celkově na výuku?
Doba covidová byla mnohem lepší pro mě, vzhledem k tomu že jsem se mohl věnovat věcem kterým jsem chtěl. Co se týče výuky tak na předmětech, které mě zajímaly a kde jsem věděl že je budu potřebovat do budoucna i kdyby jen z hlediska toho že budu muset projít maturitou, tak tam jsem dával velký pozor, dělal jsem si zápisky a snažil jsem se být přítomen. Ovšem pak v jiných předmětech, kde jsem věděl že to stejně nevyužiju tak jsem se věnoval spíš svým věcem. Vlastně mě se doba covidová moc nedotkla, já jsem nežil ve strachu, já jsem byl furt v klidu.

Maturantka 2020

Jak ses připravovala na maturitu?

Já si pamatuju, že jsem se připravovala hlavně tím, že jsem si skládala dohromady různé materiály, podklady, dohledávala jsem informace na internetu. Svým způsobem jsme vlastně i něco získali třeba od těch předešlých čtvrťáků. Prostě nějaké podklady jsme měli už hotové a nějaké jsme si museli vypracovat sami.

A co učitelé? Probírali s vámi maturitní otázky a pomáhali vám s přípravou na ni?
Většina učitelů k nám byla hodně vstřícná. Třeba právě před tou maturitou byli ochotni své hodiny věnovat tomu čemu jsme se chtěli věnovat my. To znamená, pokud jsme měli nějaké otázky nebo jsme něčemu nerozuměli tak oni nám přesně řekli že „teď je ta chvíle, ptejte se, já vám to dovysvětlím, kolikrát budete potřebovat“. A hlavně už nám ani nedávali moc nějaký složitý testy, protože věděli že už se musíme věnovat víc přípravě na maturitu.
No a jaké jsi měla pocity z maturity? Měla jsi stres, nebo ses cítila v klidu?
Já si doteď hodně živě pamatuju, že jsem z toho byla strašně vystresovaná, ale až v těch posledních chvílích. Třeba ten měsíc do maturity tak jsem byla ještě docela v pohodě. Na mě ten hodně velký stres dolehl právě až zhruba týden před maturitou. A vlastně vzhledem k tomu, že jsme maturovali z různých předmětů v různé dny, tak se ten stres docela táhnul, třeba i týden, v závislosti na tom kdo, kdy, z čeho maturoval.
Měla jsi pocit, že jste se připravovali průběžně celé ty čtyři roky, nebo jste museli většinu dohánět spíš už před zkouškami?
Tak já si ve čtvrťáku určitě všechny věci například z prváku, druháku nepamatovala. To si myslím že ani nejde úplně všecko si pamatovat, ale já volila takovou tu taktiku, že se musím naučit ty nejvíc zásadní věci, fakt takovou tu kostru, na který pak budu moct stavět dál. Za mě je určitě nejlepší si ve čtvrťáku zopakovat fakt všechno, i z předešlých let a znovu se na to podívat.
Jaká byla doba covidová? Měla velký vliv na přípravu na maturitu a celkově na výuku?
Za doby covidu to bylo strašně zvláštní, protože já jsem maturovala úplně v té první vlně. Pokud vím, tak nás domů poslali už 13. nebo 14.3. a od té chvíle jsme prostě byli v lockdownu. Do školy jsme vůbec nechodili, a to bylo docela brutální, protože nám učitelé museli posílat prezentace do mailu a když jsme něco nevěděli tak jsme jim museli psát a nemohli jsme se s nimi setkat osobně. Je pravda že vyloženě k maturitám tak jsme museli chodit fakt v malém počtu žáků, opravdu jsme si pokaždé dělali test a pokud někomu vyšel pozitivně tak k maturitě ani nešel, musel jít domu a udělat si potom takový ten důkladnější test.

                                                                                                                            Marie Navakas 1.D 

                                                                                                            (otázky pokládány v lednu a únoru)

Velikonoce

 Velikonoce

Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků, které se slaví po celém světě. Tento svátek připadá na neděli po prvním jarním úplňku a připomíná vzkříšení Ježíše Krista.

V některých zemích, jako například v České republice, jsou Velikonoce spojeny s mnoha tradicemi, jako jsou pomlázky, kraslice, velikonoční pondělí a mnoho dalších. Pomlázky jsou většinou vyráběny z vrb nebo ostružin a používají se k bičování dívek a žen, aby jim přinesly zdraví a krásu. Kraslice jsou zdobená vajíčka, která jsou natřeny různými barvami a zdobenými různými motivy. Velikonoční pondělí je pak den, kdy muži chodí po domech a "polévají" ženy vodou, aby jim přinesli zdraví a plodnost.

Kromě těchto tradic jsou Velikonoce také časem pro rodinná setkání a oslavy. Lidé se scházejí u bohatě prostřených stolů plných jarních pochoutek a tráví spolu čas. V současné době jsou Velikonoce také často spojovány s konáním velikonočních trhů a jarmarků, kde lidé mohou nakupovat různé tradiční výrobky a pochutiny.

Celkově lze říci, že Velikonoce jsou časem, kdy se lidé scházejí a oslavují jaro a nový začátek. Tento svátek je spojen s mnoha tradicemi a rituály, které jsou dodržovány po celém světě.

J. Marysková, 4.F

Maturitní zkouška

 Maturitní zkouška 

Maturita je jedním z nejdůležitějších okamžiků v životě studenta. Jedná se o závěrečnou zkoušku, která hodnotí znalosti a schopnosti, které studenti získali během svého studia na střední škole. Maturita je tedy důležitým krokem na cestě k úspěšnému vstupu na vysokou školu nebo do pracovního života.

Během maturitního procesu žáci absolvují písemné a ústní zkoušky z různých předmětů v závislosti na oboru studenta. Tyto zkoušky mohou být velmi náročné a vyžadují pečlivou přípravu. Je potřeba se naučit velké množství informací a být schopen je aplikovat v praxi.

Jedním z klíčových faktorů pro úspěšné složení maturity je dobrá příprava. Studenti musí být disciplinovaní a systematicky se učit, což pro mnohé z nás může být po distanční výuce velmi náročné. Je důležité si stanovit jasný plán a dodržovat ho. Kromě toho mohou studenti využívat různé zdroje, jako jsou učebnice, online zdroje, kurzy a doučování.

Dalším klíčovým faktorem úspěchu je správné načasování. Studenti by měli být schopni efektivně plánovat svůj čas a věnovat se každému předmětu podle jeho důležitosti a výši znalostí. Je také důležité být schopen relaxovat a odpočívat, aby se studenti mohli soustředit na své učení.

Kromě toho je pro úspěch při maturitě důležité být dobře seznámen s průběhem zkoušek a s požadavky dané školy. Studenti by měli vědět, jaký je formát zkoušek, jaké jsou očekávání vůči jejich odpovědím a jakým způsobem bude hodnocen jejich výkon.

Maturita je významným milníkem v životě studenta a je důležité přistupovat k ní zodpovědně. Ne nadarmo se říká, že jde o zkoušku dospělosti.

Aneta Rysková, 4.E