KAM NA HORY?

Mnozí z Vás nejraději lyžují v tuzemsku, ale někteří raději spojí lyžovačku s návštěvou zahraničí. Nejvíce z vás jezdí do Itálie, včetně naší kolegyně Kateřiny Fialové. Proto jsme se rozhodli vám přinést několik informací o italských Dolomitech a o českém středisku v Krkonoších – Špindlerově mlýně! Přinášíme inspiraci na jarní prázdniny!

Dolomity (Itálie)

Dolomity v Itálii patří mezi nejznámější a nejnavštěvovanější střediska v Evropě. Jedná se o jeden z masivů italských Alp. Lidé ho rádi vyhledávají nejen pro horolezectví, ale také pro skvělou lyžovačku. V průměru vás denní skipas vyjde okolo 48 € za den. Nejznámějšími středisky jsou Val Gardena, AltaBadia,
CortinaD´ampezzo a mnoho dalších. Tak provětrej lyže, snowboard, peněženku a vyražte si na výlet!

Špindlerův mlýn (ČR)

Srdce Krkonoš či kolébka lyžování, ať tak nebo tak, je tu řeč o Špindlu. Populární místo pro ty, kdo ocení kvalitní lyžování a běžky. Není tedy náhodou, že se zde konají sportovní akce celosvětového významu jako např. Světový pohár žen v alpském lyžování. Pokud byste rádi využili jarní prázdniny k návštěvě tohoto ráje pro lyžaře, denní skipas vás vyjde na 700 Kč za den. Čeká na vás 5 lanovek, 11 vleků a 3 snowparky! Tak na co čekáš? Pober lyže, snowboard a jedem!

KAM JEZDÍTE NA HORY?

Blíží se nám jarní prázdniny a tak jsme se zaměřili na dovolenou na horách. Nejvíce z nás zůstává věrných českým horám, hodně navštěvované je také Rakousko a Itálie. Mohli jsme zaslechnout státy jako Amerika a Rusko.  Pobavil nás komentář studenta, který na otázku: „A co znamená zahraničí?“ odpověděl: „To je stát mimo ČR.“

KOLIK STOJÍ STUDENT ZA ROK?

Je zde mnoho faktorů, jež se podílí na celkových nákladech státu na jednoho studenta. Například výše platů učitelů, délka výuky, počet vyučovacích hodin, náklady na učební pomůcky a zařízení.

V celkové sumě, kolik stojí student, je zahrnuto primární, sekundární a terciární vzdělání (základní, střední a vysokoškolské vzdělání), přičemž nejvíce peněz je soustředěno do terciárního vzdělání. Primární a sekundární vzdělání je v přímé závislosti mezi výdaji na studenta a HDP na obyvatele. V případě terciárního vzdělání je tato závislost slabší.

 V obecné míře ve světě platí, že na terciární vzdělání je vydáváno dvakrát více než na primární. Tak je tomu i u nás. Porovnání s dalšími zeměmi, kolik dávají jednotlivě na jednoho studenta za rok, se ukazuje, že Česká republika je mezi těmi podprůměrnými. Nejvyšší příčky dosahovaly státy, jako jsou USA nebo Švýcarsko, kde se za rok vydalo na jednoho studenta přibližně 15 000 USD. Následovány Rakouskem, Dánskem, Irskem, Norskem, Nizozemskem, Spojeném království a Švédskem, kde celkové sumy na studenta dosahovaly částky více než 10 000 USD. Naopak Argentina, Chile, Indonésie, Čína nebo Brazílie se nacházely na nejspodnějších hranicích, kde celková suma nedosahovala ani 4 000 USD.  Státy ze zbylých 34 zemí, s dostupnými daty, jež zde nebyly uvedeny, mají výdaje na studenta od primárního do terciárního vzdělání kolem 7 000 až 10 000 USD.

Česká republika vydá ročně na žáka a studenta od primárního do terciárního vzdělání celkem 5 898 USD.

Každá země má své priority v přerozdělování finančních prostředků. Každý stát jinak financuje primární, sekundární nebo terciární vzdělání. Například Kanada nebo USA mají jedno z nejdražších financování terciárního vzdělání. Opakem jsou státy s nejmenšími náklady na terciární vzdělání, jako je Čína nebo Argentina. 

HISTORIE PLESŮ

Za pár dní se nám blíží maturitní ples a vás všechny jistě zajímá, odkud již tradiční rozloučení s maturanty pochází.

 Ples je společenská událost, která je spojena s tancem a nepostradatelnou hudbou. Do 19. století byly výsadou bohatých, tudíž šlechty. V 19. století se však i plesy, stejně jako spousta dalších šlechtických výsad, staly součástí života obyčejných lidí. A známe je i pod názvem bál. Pořádaly je občanské spolky, vždy k nějaké významné události, týkající se jejich oboru (například spolek dobrovolných hasičů uspořádal hasičský bál).

Zvláštní kategorii pak tvořily samy o sobě maškarní bály, kde jsou všichni v škraboškách. Hlavní záminkou bylo smazat rozdíly mezi lidmi, protože v maskách nebyl nikdo poznat.

V dnešní době plesy pořádají různé společenské instituce a organizace, zejména pak školy. Střední školy obvykle pořádají každoročně maturitní ples na památku ukončení středoškolského studia.

VÁNOČNÍ TRADICE A JEJICH PŮVOD

Nejprve něco o Vánocích

Vánoce patří mezi nejstarší a nejvýznamnější křesťanské svátky, avšak jejich počátek pochází z pohanského svátku. Tento svátek oslavoval zimní slunovrat. V této době si pohané mysleli, že se znovu rodí bůh Slunce, a díky tomu, že se prodlužuje den a krátí noc. Tento pohanský svátek byl časem vytlačen a nahrazen církevním oslavováním narození Ježíše Krista. Některé z pohanských zvyků se však zachovaly a staly se součástí Vánočních rituálů mnoha rodin. Jako například krájení jablka, schovávání šupin z kapra nebo kladení mince pod talíř.

Historie Vánočního stromečku

Tradice zdobit vánoční stromeček má dlouhou historii a pochází ještě z dob pohanských magií a kouzel. Svaté noci byly původně oslavovány tancem pod stromy, který byl ozdoben svíčkami a ovocem. Na počátku se však zdobily stromy ve volné přírodě v okolí lidských obydlí.

Koledování a Vánoční koledy

Koledování je tradiční staročeský zvyk, kdy chodí koledníci domů a zpívají vánoční písničky, za které dostávají dárky. Za hlavní období koledování se považuje čas mezi Štědrým dnem a svátkem Tří králů, tedy mezi 24. prosincem a 6. lednem.