Je zde mnoho faktorů, jež se podílí na celkových nákladech státu na jednoho studenta. Například výše platů učitelů, délka výuky, počet vyučovacích hodin, náklady na učební pomůcky a zařízení.
V celkové sumě, kolik stojí student, je zahrnuto primární, sekundární a terciární vzdělání (základní, střední a vysokoškolské vzdělání), přičemž nejvíce peněz je soustředěno do terciárního vzdělání. Primární a sekundární vzdělání je v přímé závislosti mezi výdaji na studenta a HDP na obyvatele. V případě terciárního vzdělání je tato závislost slabší.
V obecné míře ve světě platí, že na terciární vzdělání je vydáváno dvakrát více než na primární. Tak je tomu i u nás. Porovnání s dalšími zeměmi, kolik dávají jednotlivě na jednoho studenta za rok, se ukazuje, že Česká republika je mezi těmi podprůměrnými. Nejvyšší příčky dosahovaly státy, jako jsou USA nebo Švýcarsko, kde se za rok vydalo na jednoho studenta přibližně 15 000 USD. Následovány Rakouskem, Dánskem, Irskem, Norskem, Nizozemskem, Spojeném království a Švédskem, kde celkové sumy na studenta dosahovaly částky více než 10 000 USD. Naopak Argentina, Chile, Indonésie, Čína nebo Brazílie se nacházely na nejspodnějších hranicích, kde celková suma nedosahovala ani 4 000 USD. Státy ze zbylých 34 zemí, s dostupnými daty, jež zde nebyly uvedeny, mají výdaje na studenta od primárního do terciárního vzdělání kolem 7 000 až 10 000 USD.
Česká republika vydá ročně na žáka a studenta od primárního do terciárního vzdělání celkem 5 898 USD.
Každá země má své priority v přerozdělování finančních prostředků. Každý stát jinak financuje primární, sekundární nebo terciární vzdělání. Například Kanada nebo USA mají jedno z nejdražších financování terciárního vzdělání. Opakem jsou státy s nejmenšími náklady na terciární vzdělání, jako je Čína nebo Argentina.
Žádné komentáře:
Okomentovat