Plechovka energie nás nakopne nebo vyčerpá?

Energetické nápoje jsou mezi studenty velmi populární. Mnoho z nás si dá plechovku před testem, před tréninkem nebo když jsme nevyspalí. Dodají rychlou energii a lepší soustředění, jak si myslíme?

Hlavní složkou je kofein, kterého může být v jedné plechovce opravdu hodně, někdy i několik káv dohromady. Na krátkou dobu nás sice povzbudí, ale může způsobit i nervozitu, bušení srdce nebo problémy se spánkem. Další den jsme pak ještě unavenější a sáhneme po dalším nápoji. Vzniká pak závislost, které se nemůžeme zbavit. 

Energetické nápoje také obsahují velké množství cukru. Ten nám sice dodá rychlou energii, ale jen na krátkou dobu. Poté hladina cukru v krvi klesne a my se cítíme ještě unavenější než předtím. Nadměrná konzumace cukru navíc může vést k obezitě, zubního kazu nebo dokonce k cukrovce.

Dalším problémem je, že si mnoho mladých lidí neuvědomuje, kolik těchto nápojů vypijí. Někteří si dávají jednu plechovku denně, jiní i několik. Tělo si na kofein postupně zvykne a potřebujeme stále větší množství, abychom cítili stejný účinek. To může mít i negativní dopad na naše zdraví i psychiku.

místo energetických nápojů bychom měli raději dbát na dostatek spánku, pravidelný pohyb a vyváženou stravu. Přirozená energie je pro naše tělo mnohem zdravější a dlouhodobě účinnější. Energetické nápoje mohou být lákavé, ale měli bychom je pít jen výjimečně a s rozumem.

Nikola Plachá 4.B

Autoškola: na střední, nebo později?

 Pro nás studenty středních škol je řidičský průkaz často symbolem svobody. Možnost sednout do auta a odjet kamkoliv bez nutnosti se spoléhat na rodiče je pro nás velký krok k samostatnosti a dospělosti. Získání řidičského průkazu je tak pro mnoho mladých studentů první skutečnou známkou dospělosti. Nabízí se však otázka, zda je lepší udělat si autoškolu už během studia na střední škole, nebo ji odložit až na pozdější dobu. 

Absolvování autoškoly při studiu na střední škole má hned několik výhod. Studenti jsou ještě "nucený" se učit a vzdělávat se, proto pro ně samotná teoretická část nemusí být tolik náročná. Zároveň mají více volného času než dospělý, kteří už pracují na plný úvazek a je pro ně více těžší si časově nakombinovat své jízdy. Řidičský průkaz se navíc může hodit při různých brigádách, při dojíždění do školy nebo při pomoci rodině. 

Na druhou stranu autoškola na střední není vždy ideální pro každého. Studenti jsou odjakživa pod tlakem a stresem z různých testů, zkoušení a později i maturitní zkoušky. Autoškola pro nás může znamenat stres navíc a při špatném výběru autoškoly i strach z řízení. Řízení auta není jen o svobodě, ale také o velké odpovědnosti vůči sobě a ostatním účastníkům silničního provozu.

Autoškola v pozdějším věku má své výhody. Lidé bývají klidnější, zodpovědnější a lépe si uvědomují rizika, která s řízením auta přichází. Jsou více motivováni, například kvůli svému zaměstnání nebo kvůli své rodině. Velkou nevýhodou však může být nedostatek volného času a stres z práce.

Závěrem, lze říci, že neexistuje jedno správné řešení. Každý člověk je jiný a záleží především na naší volbě, možnostech a přístupu. Není vůbec důležité, kdy si řidičský průkaz uděláme, ale jak se po jeho získání chováme za volantem.

Silvie Štráchalová 4.B

Tlak na výkon: Kdo nám ho vlastně vytváří?

Známky, testy, přijímačky. Tlak na výkon je součástí školního života. Často máme pocit, že musíme pořád stíhat víc a víc, být lepší a hlavně nezklamat.

Jedním ze zdrojů je škola, která nás neustále porovnává podle výsledků. Čísla jsou vidět, ale únava, stres nebo vyčerpání už tolik ne. Musíme vše zvládat.

Další roli hrají rodiče – většinou to myslí dobře, ale i nevinné věty typu „to bys měl/a zvládnout“ můžou vytvořit pocit, že selhání není možnost. 

Velký vliv mají také sociální sítě, kde vidíme hlavně úspěchy ostatních a snadno zapomeneme, že realita vypadá úplně jinak.

A nakonec jsme to často my sami, kdo si dává největší nároky. Chceme být perfektní, bojíme se zpomalit a mít pocit, že nejsme dost.

Trocha tlaku může motivovat. Problém nastává, když zapomeneme, že náš výkon neurčuje naši hodnotu. Někdy je největší výkon prostě to, že to nevzdáme.

CO S TÍM?

Možná není řešením zbavit se všeho tlaku. Nějaký nás může motivovat. Ale měli bychom si umět položit otázku:
Dělám to proto, že chci já, nebo proto, že „bych měl/a“?

Výkon není totéž co hodnota člověka. Známka, výsledek nebo úspěch neurčuje, kdo jsme. A někdy je ten největší výkon prostě zastavit se a přežít další týden.

Nicol Houzarová