Aktuálně na Resslovce aneb od studenta pro studenta!

Naše milovaná střední škola je nejen místem vzdělávání, ale také místem, kde se dějí nejrůznější kuriozity a kde se skládají zajímavé příběhy. Škola jako samotná je místem, kde trávíme spoustu času, a tak je pro nás její prostředí zásadním podnětem, díky kterému se tady cítíme dobře. Tudíž si myslím, že aktuality ze světa školy se týkají každého z nás, a proto vám tedy přináším článek, ve kterém se dočtete mnoho zajímavých informací ze školního prostředí!

· V našem školním bufetu už od začátku září trvá akce párek a Pepsi za 23 korun. Někteří studenti tedy asi dali stop všem dietám, takovému pokušení se přece nedá odolat!

· Pokud jste si všimli, na naší škole se už měsíc na všech záchodech vyskytuje toaletní papír. Buď se škola rozhodla učinit zásadní krok v nákupu potřebných věcí, nebo student, jenž toaletní papír skladoval ve sklepě svého domova, odešel.

· Minulý školní rok na naší škole řádila parta, která neustále zhasínala světla v prostorách šatny, tudíž někteří studenti neúmyslně prožili čelní náraz přímo s dveřmi v šatně nebo si prostě museli hledat věci ve skříňce potmě. V měsíci září se však situace uklidnila a žáci se nemusí tmy bát. Vrátí se k nám nebezpečí ještě?

· Facebook, který na naší škole na konci školního roku fungoval, je opět zablokovaný a místo něj se na nás opět usmívá vzkaz: „Tyto stránky jsou svým obsahem neslučitelné se studiem na této škole, a proto byly zablokovány ! Přeji příjemný den :-) Váš milovaný správce Karel.“ Studenti si tedy musí doma více nabíjet své telefony. J

· Pokud jste si všimli, do naší školy přišla nová fronta mladých „pytláků“ s kalhotami, u kterých máte strach, že každou chvílí spadnou. Jsem zvědavá, kolik z nich do roka změní styl a bude nosit třeba oblek. :-)

Kristina Lekešová, 3.F

ROZHOVOR S NAŠÍM MILOVANÝM PANEM ŠKOLNÍKEM!!!

Minulý týden jsme na Mediální a jazykové kultuře dostali od paní profesorky Michálkové úkol, abychom se zamysleli nad vhodným tématem článku (rozhovoru), který by zaujal studenty naší školy. Po celkem dlouhém přemýšlení nás napadl jasný cíl, kterým byl náš pan „školník-bufetář“, o němž si alespoň my dvě myslíme, že je velice významná a hlavně zajímavá osobnost naší školy. Tento rozhovor si díky němu přečte určitě velká spousta lidí. Každý ho známe jen z bufetu, ale nás osobně zajímá i jeho mimoškolní život, tím máme na mysli jeho záliby a koníčky. Po krátkém přemlouvání nakonec svolil, že s námi udělá krátký rozhovor, a zde je ukázka toho, co jsme se od něj vlastně dozvěděly.

1)      Naše první otázka Vás zjevně zaskočí, ale jak že se vlastně jmenujete? Všichni Vás totiž znají pod pseudonymem bufetář, školník nebo dokonce i Karel J.

Otázka je sice osobnější a moc se mi vám na ni odpovídat nechce, ale jmenuji se Michal.

2)      Jak jste se dostal k práci v bufetu, nastoupil jste původně jen jako školník?

Za totality bufety ve školách nebyly, takže vám může být hned jasné, že jsem nastupoval pouze na pozici školníka.

3)      Když už jsme u bufetu, co se nejčastěji prodává?

Prodává se úplně všechno. Nejvíce ale asi pití, pizzarohlík a samozřejmě párek.

4)    Prodává se víc párek s kečupem, nebo hořčicí?

To je tak padesát na 5padesát. Ale řeknu vám to takhle, kluci chtějí více párek s hořčicí a holky s kečupem.

5)      Co Vás přimělo, abyste vytvořil akce, jako je párek a Pepsi za 23 Kč?

Někdo s žádným nápadem nikdy nepřišel a tohle se mi zdálo jako dobrý nápad.

6)      Co Vás baví mimo školu?

Ve volném čase rád jezdím na motorkách.

7)      Měl Váš syn slevy v bufetu?

Když vám rodiče přinesou jídlo, chtějí po vás snad, abyste si to odpracovala nebo zaplatila?

8)      Jak dlouho pracujete na Resslovce?

Na Resslovce jsem od revoluce, takže od roku 1989.

9)      Baví Vás tato práce, je to ta práce, jakou jste si představoval?

Nic jiného bych nedělal.

10)  Hrajete někdy s panem vrátným ping pong ve školních prostorách?

Ping pong nehraji ani s panem vrátným, který je tu dopoledne, ani s tím, který je tu odpoledne.

                                                                                           Kovaříková, Ehrenbergerová 3.B 

Opět po 10 letech přichází…

Nejzábavnější česká komedie všech dob od Jiřího Trošky!

Kameňák 4

Nemohli jste se dočkat obsahu filmu Kameňák?  V našem časopise Vám ho velmi rádi představíme!

Ve filmu představují oblíbení hrdinové městečka Kameňákov v plné parádě. Pepanovi (V.Vydra) odjela žena Vilma do Austrálie za jejich dcerou a Pepan se synem Pepíkem tak žijí v ryze mužské domácnosti, kde není navařeno a vyžehleno a kde vybuchují vajíčka v mikrovlnné troubě. Kolem Pepana usilovně krouží učitelka Vlasta (D. Morávková), která vycítila příležitost zaplnit místo po Vilmě.

Pepan je však zcela zaneprázdněn novou budoucností – stal se starostou Kameňákova. Po svém předchůdci zdědil přizpůsobivého tajemníka Bohouše (B. Klepl). Jejich první společnou misí na radnici je založení městské policie, protože, jak známo, příjmy z udělených pokut jdou rovnou do městské kasy. Náčelníkem se stane místní Rambo, Franta Cloumal (M.Dejdar), čímž konečně stoupne v očích jeho ženy (A.Bendová). Šetřílek Bohouš musí ještě stihnout levně zařídit jeden pohřeb...V místní čínské restauraci mezitím dojde k nečekanému objevu. Kuchař Lojza (J.Pomeje) zalévá své marihuanové „bylinky" známým Modrým pramenem, který v minulých dílech povzbuzoval sexuální apetýt. Když si ubalí „jointa" z takto zavlažovaného výpěstku, propadne nekonečné pravdě a všeobjímající lásce.

Ve filmu hrají známí herci např.- Václav Vydra nejml., Dana Morávková, Josef Laufer, Hana Čížková, Lucia Molnárová, Jan Skopeček, Lubomír Lipský st., Václav Glazar, Lenka Vacvalová, Bohumil Klepl, Sára Milfajtová, Milan Pitkin, Zdeněk Srstka,

Film měl premiéru 10.10.2013,která sklidila velký úspěch.Tisíce lidí se o víkendu vypravilo  shlédnout komedii s velikou dávkou humoru a zábavy.Film má vysokou sledovanost a to je v kinech pouze pár dní po premiéře.

 

Štěpánková

Nesvítí někde zbytečně?

Přichází k nám nejeden signál, že festival světla se blíží!!!

Praha se zařadila po bok světových metropolí a bude hostit unikátní kulturní událost podzimu.

KDY: 17.- 20. října 2013
KDE: veřejná místa v Praze
ZA KOLIK: zdarma, platí se pouze za komentované plavby.

Historické srdce Prahy se na čtyři dny stane centrem nových technologií, uchvacujících nápadů a nespoutané kreativity. Festival SIGNAL oživí dobře známá i tajemná a skrytá místa Prahy výtvory známých českých i zahraničních audiovizuálních umělců. Nabídne to nejlepší z této dynamické umělecké disciplíny.

Na návštěvníky čekají venkovní světelné instalace, workshopy a noční plavby za světlem po Vltavě. Veřejný prostor se vrací ke svým počátkům - dějišti kulturního života a hledišti umění.

Myšlenka ozářit historické centrum a architektonicky zajímavé budovy oslovila mnoho umělců, domácích i zahraničních.

Celkem jsou připraveny 4 videomappingové a 25 světelných instalací.

KDO KDE SVÍTÍ:

• Kostel sv. Ludmily – The Macula
• Michnův palác – Sila Sveta
• Divadlo Hybernia – Romain Tardy z Antivj visual label
• Staroměstské náměstí – 1024 architecture
• Kampa park – František Skála
• Václavské náměstí – Michal Cimala
• Muzeum Kampa – SPAM
• Metronom Letná – V. K. Novák
• Karlův most – Milan Cais
• U Lužického semináře – Jakub Nepraš
• Štupartská – Urbanvoid
• Náplavka / Hergetova Cihelna – Caitlindr.c. Brown &Wayne Garrett
• Petřín – Krištof Kintera
• Kostel sv. Martina ve zdi – Rony Plesl
• Vojanovy sady – Prokop Bartoníček
• Klementinum – Andre Boleslavský
• Náměstí Jana Palacha – festivalové centrum
• Piazzeta Národního divadla – A. Široký
• Řetězová ulice – V. Křupka
• Ovocný trh – Tichý koncert
• Muzeum Karla Zemana – koncerty pod širým nebem
• Náměstí Franze Kafky – Preciosa
• Můstek, metro – Josef Šafařík
• Kostel sv. Michala v Jirchářích – Pavla Beranová
• Náplavka – Volvo mapping
• Arcibiskupský palác – Telenoika

Doprovodný program

Muzeum Karla Zemana dva koncerty skupiny Clarinet Factory pojaté jako jedinečný audiovizuální zážitek pod širým nebem. Koncerty se odehrají na hladině pražského vodního kanálu Čertovka. Magický genius loci tohoto krásného místa bude podtržen instalací tisíců svíček a plovoucím ohněm. Laguna Čertovky viditelná přímo z Karlova mostu bude zabydlena nejrůznějšími motivy z filmů Karla Zemana.

Skupina Clarinet Factory odstartovala svou hudební dráhu vítězstvím v soutěži International Songwritting Competition 2005 (USA). Kromě úspěšných vystoupeních na nejrůznějších českých i zahraničních festivalech (Jazz Peak Sofia (BG), Mitte Europa (D), Inalfa festival (NL), Struny podzimu (CZ), Colours of Ostrava (CZ) nebo Jazzlent Maribor (Slo)  si je ke svému vůbec prvnímu pražskému vystoupení přizval americký vokalista a performer Bobby McFerrin. Členové skupiny jsou také tvůrci hudební složky expozice Muzea Karla Zemana.

Koncerty se konají 19. a 20. října od 19:30 do 21:00. VSTUP VOLNÝ!

Signal festival na kole:

Předveďte svůj světelně vyšperkovaný bicykl a přijeďte si rozsvítit „signální“ obrázky !!!

Ve čtvrtek 17. října již v 18:15 z náměstí Jiřího z Poděbrad vyrazí pravidelná cyklojízda, letos tematicky nazvaná Ride the Light !

Barbora Kotyzová, 3.D

České světové rekordy v atletice

Lidé jsou už od přírody soutěživý. Chtějí vytvářet rekordy poté se je snaží pokořit a to pořád dokola.

 Atletika patří ke sportovnímu odvětví k těm náročnějším, proto spousta rekordů patří k stále nepřekonaným. Například nejstarší atletický rekord, který stále nepokořen, patří nadlidský výkon Jarmily Kratochvílové z Mnichova v roce 1983, kde v běhu na 800 metrů zaběhla čas 1:53,28. Nejvíce se tomu to rekordu přiblížila Jolanda Čeplaková s časem 1:55,82.

V kategorii žen není Jarmila Kratochvílová sama, patří k ní také Barbora Špotáková. Té se podařilo hodit oštěpem (nový typ) 72,28 metrů při atletickém finále ve Stuttgartu. Barboře Špotákové se nejvíce přiblížila Maruja Abakumovová s hodem 71,99 metrů na mistrovství světa v atletice v Jižní Korei v roce 2011.

Hod oštěpem patří také k disciplíně mužů a to konkrétně držitel rekordu hodu oštěpem (nový typ) v kategorii muži je Jan Železný. V roce 1996 hodil 98,48 metrů na mítinku EAA v Jenu.

Daniel Vodička 3.D

Mind-blowing

Pomocí nové rubriky, kterou později založím, bych se chtěla podělit s ostatními o výroky, citáty či jen úryvky z knih, které mě zaujaly, a proto si myslím, že by mohly něčím upoutat i vás.

..."s pocitem nejhlubšího smutku, který jsem nedovedl srovnat s žádnou náladou tohoto světa, leda se sněním poživače opia, oním beznadějným, hořkým skokem do denního života poté, co závoj snu ohavně spadne. Ze všeho tu zíral chlad, zádumčivost, ošklivost - jakási nerozluštitelná myšlenková pustina, kterou žádným vzletem fantazie nebylo možné proměnit ve vznešený obraz."

*Edgar Allan Poe - Jáma a kyvadlo (z povídky "Zánik domu Usherů")








  ...„Větší radost na nebesích bude pro jediný slzami skropený obličej kajícníkův než pro bílá roucha sta spravedlivých. Neodejdete-li z místa utrpení a hoře s myšlenkami nenávisti a hněvu k lidem, vycházíte-li odtamtud s myšlenkami laskavými, smířlivými a mírumilovnými, jste lepší než kdokoliv z nás."

*Victor Hugo - Les Misérables

...„Nevědomé poučujte, jak jen sami dovedete, společnost chybuje, neposkytne-li jim poučení zadarmo : je odpovědna za temno, které zaviňuje. Duše nepoučená je plná stínu, v němž se daří hříchu. Vinen není ten, kdo hřeší, ale kdo způsobil temnotu."

*Victor Hugo - Les Misérables









...„Nezabráníš myšlence, aby se nevrátila, jako nezabráníš moři, aby se nevrátilo ke břehu. Námořník to nazývá přílivem, viník výčitkami svědomí."

*Victor Hugo - Les Misérables











...„Všichni ustavičně ztrácíme něco důležitého... Důležité šance a možnosti, city, které se nedají ničím nahradit. To už je jeden ze smyslů lidské existence. Ale někde ve svých hlavách, aspoň já myslím, že v hlavách, máme každý takový malý pokojík, kam ukládáme vzpomínky na všechny ty ztracené věci. Takovou nějakou místnost s regály, jako máme tady v knihovně. A v jednom kuse vyplňujeme katalogizační lístky, abychom se ve své vlastní mysli ještě vůbec vyznali. Musíme v té místnosti zametat, větrat, vyměňovat květinám vodu. Jinými slovy: žiješ pak na věky ve své osobní knihovně."

*Haruki Murakami - Kafka na pobřeží       

 

„Lidi, jediní opravdoví lidi, co znám, jsou blázni, blázni do života, ukecaní blázni, cvoci k spasení, ti, kteří chtějí mít všechno - a hned!, kteří nikdy nezívají a neříkají věci-co-se-sluší, ale hoří, hoří, hoří jako ta báječná rachejtle, co se rozprskne a vystřelí tisíce pavoučích noh proti hvězdám, jen namodralá světluška zůstane uprostřed a všichni vzdychnou "Jůůů!".“

*Jack Kerouac

„Snažím se milovat život víc než jeho smysl.“

*Fjodor Michajlovič Dostojevskij














           

 Mikaela Rotaru

Házená, to je to přes síť? NE! 

V dnešní době existuje mnoho sportů, takže chápu, že je těžké rozeznat mezi nimi rozdíl, ale alespoň mezi kolektivními sporty to je možné. Jistě každý zná hokej, fotbal - národní sporty, kterým se věnuje půlka naší země. Mezi nimi  je značný rozdíl, což každý s určitostí ví.

Jakožto aktivní sportovec házené se často setkávám s tím, že valná část lidí opravdu neví, o čem je řeč. Nejčastěji se setkávám s lidmi, kteří házenou přirovnávají k volejbalu, což je úplně jiný sport.

Často se mě lidé ptají, jakto, že mohu hrát házenou, když jsem malá, že ta síť, přes kterou se hraje, je na mě moc vysoká. Vždy mi dá značné úsilí jim vysvětlit, že to, co si myslí, že je házená, je ve skutečnosti volejbal a tam jsou sítě maximálně v bráně, aby míče nepropadávali skrz na skrz.

Hlavním rozdílem, mezi těmito sporty je ten, že házená se hraje na dvě brány, na hřišti 40x20 metrů a volejbal se hraje přes síť na hřišti s rozměry 18x9. Chápu, že velikost hřiště je v tomto nepodstatná, ale ostatní aspekty jasně mluví o tom, že jsou to úplně rozdílné sporty.

Navíc, házená je sport kontaktní, tudýž se tam setkáváte s obranou přímo na tělo, s fauly, zákroky, nad kterými občas kroutíme i my, hráčky, hlavou. Přitom při volejbale tomu tak vůbec není, tam nikdy neběžíte ke svému protihráči a nesnažíte se mu vytrhnout míč z rukou a pak  s ním dát gól.

Její historie sahá až do Starého Řecka, kdy sloužila jako forma odreágování a zábavy, nebo jako obřady pro děti, taková zkouška dospělosti.

Házená není jedním z nejznámějších sportů, tedy u nás v České republice ne, ale v zahraničí (Německu) je populární stejně jako např. fotbal. Říká vám něco jméno FILIP JÍCHA? Možná jste o něm už někdy slyšeli, jelikož se stal v roce 2010 nejlepším házenkářem světa a získal i mnoho dalších ocenění (Házenkář roku ČR v roce 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012, nejlepší střelec ligy mistrů 2009 a 2010, vítěz ankety týdeníku Handballwoche o nejlepšího hráče bundesligy v letech 2009 a 2010, Nejužitečnější hráč, nejlepší střelec a člen All Star týmu na mistrovství Evropy v Rakousku v lednu 2010. Dále získal cenu pro nejlepšího sportovce Kielu 2010.)

Také se setkávám s lidmi, kteří si pevně stojí za tím, že házená není vůbec tvrdý sport, přitom se házená řadí k jednomu z nejtvrdších sportů na světě.  Mnoho lidí tvrdí, že fotbal je tvrdší, přitom v házené do sebe lidé jdou mnohem více tvrději, než v ostatních sportech. Také je zde velké riziko zranění, což bohužel neovlivníme.( Například v týmu, kde hraji já má valná část hráček operovaná kolena, nebo problémy s kotníky.)

Tímto doufám, že alespoň z malé části chápete rozdíl mezi těmito sporty, jelikož je mezi nimi obrovský rozdíl!

Valentová Eliška 3.B

 

Wayne Gretzky? Ne, Hertl, Tomáš, Hertl!

Wayne Gretzky? Ne, Hertl, Tomáš Hertl!

   Není to dlouho co začala nová sezóna NHL, ve které se objevilo opět pár českých jmen . A právě jedním nich je supertalent Tomáš Hertl.

   Že toto jméno slyšíte poprvé? Není divu, Tomášovi je pouhých 19 let a minulou sezónu válel za HC Slavia Praha. Letos přestoupil do zámořského týmu San Jose Sharks a ukázalo se, že to byl výborný krok jeho kariéry.

   Ve svém debutu v NHL zaznamenal Tomáš hned svou první asistenci a posunul svůj tým k zisku tří bodů nad Vancouverem po výhře 4:1. Hertl se ukázal i ve svém druhém zápase, kdy zaznamenal dva góly, které opět pomohly k výhře  4:1 nad Phoenixem. A pokud se ptáte co přišlo v dalším zápasu, tak Vás jistě bude zajímat, že San José srazilo New York Rangers na kolena výsledkem 9:2 a jakou mírou se na tom podílel Pražský rodák ze San José? Ten poslal za záda Lundquista hend čtyry „banány“ a za zmínku stojí obzvlášť ten poslední, který se zapíše do dějin NHL. Tomáš si při svém úniku přes celé hřiště neznervóznil a těsně u brankáře si posunul puk mezi nohama a poslal puk přímo do šibenice.

   Za svoje výkony Tomáš nyní sklízí velkou chválu, bodeť ne, když vede kanadské bodování celé zámořské soutěže, ale pronásledují jej ostřílený matadoři jako jsou Ovečkin a bratři Sedinové.

   Uznání získává i od významných českých osobností jako jsou Jaromír Jágr, Tomáš Berdych a třeba i Václav Kadlec .

   Věříme, že Tomáš svou formu neztratí a bude pokračovat ve své famózní jízdě napříč NHL a pomůže nám na olympiádě v Sochi.

[Jaroslav Štola, 3.F]

Diana! Propadák, nebo úspěch ?

Nový snímek Diana, jenž se soustřeďuje na poslední dva roky života britské princezny, která zemřela při dopravní nehodě v Paříži před 16 lety, kritici jen pár hodin po premiéře naprosto rozcupovali. Hlavní roli v kontroverzním snímku hraje australská herečka britského původu Naomi Wattsová.

Snímek vychází z knihy Kate Snellové z roku 2001 Diana: Her Last Love, která líčí známost Diany s londýnským kardiochirurgem pákistánského původu Hasnatem Khanem. Podle ní Dianina aféra s Dodim Al-Fayedem, která v létě 1997 skončila smrtí obou milenců při nehodě v Paříži, měla v Khanovi jen vyvolat žárlivost.

 

Naomi Wattsová v hlavní roli… dobrá, nebo špatná volba?

Britský list The Times ocenil Wattsovou, že "předvedla to nejlepší, co mohla v rámci hrozně trapného scénáře", nicméně film je i tak "otřesný a vlezlý".

"Chudák princezna Diana," napsal kritik

Naomi Wattsová přišla na londýnskou premiéru společně s britsko-indickým hercem Naveenem Andrewsem, který hraje na plátně jejího milence. V rozhovorech s novináři připustila, že šla do rizika, když souhlasila s rolí princezny Diany.

Někteří kritici se zmiňují také o tom, že Wattsová se Dianě ani moc nepodobá – a na natáčení musela mít umělý nos. V obsazení filmu je ale jedinou známou hvězdou. Andrews se zatím nejvíc zapsal rolí v televizním seriálu Ztraceni, i když si před 17 lety zahrál také ve filmu Anglický pacient. V České republice je film Diana uveden  od 19. září.

Hodnocení

Ačkoli se tento film neuchytil ani ve světě a všichni ho označují za propadák, najdou se i jedinci, kterým se tento film líbí, sám režisér si nechce připustit, že je to spíše propadák. Sice tvrdí, že se film uchytil skvěle, ale opak je pravdou.

Kristýna Tesařová

 

            Kam o prázdninách či volném víkendu?

 

Blíží se konec října a s ním i podzimní prázdniny.

Bude to sice jen pár dní ale i tak se dají podniknout různé výlety do přírody nebo i za kulturou. Kdo ještě nemá žádný plán, nejede nikam na pár dní třeba na chatu nebo k prarodičům a měl by chuť si udělat nějaký výlet do přírody, můžu vám dát pár typů.

V České republice existuje totiž spousta zajímavých míst, která stojí za to navštívit.

Pokud počasí ukáže svou vlídnější stránku a vám se nebude chtít příliž daleko od domova rozhodně doporučuji výlet do pražského Šáreckého údolí. Je to první lokalita v Praze, která byla vyhlášena přírodní rezervací. Nachází se na skalnatých úbočích Šáreckého potoka. Za pozornost určitě stojí fakt, že nedaleko od turistické cesty se nachází letecký kryt z doby 2. světové války. Jak se tam dostat? Tramvaj číslo 26 jezdí od stanice mestra "A" Dejvická. Další super výlet v Praze by mohl být návštěva letohrádku obory Hvězda. Oboru lze samozřejmě procházet libovolně, nejkratší cesta k letohrádku vede rovně po hlavní přímé cestě. Od brány k letohrádku je to nejkratší cestou asi kilometr. Lidé tam chodí na procházky se psy, projít se nebo zaběhat si v přírodě.

Kdo by se nebál vzdálit se z pražského okolí doporučuji celodenní výlet s návštěvou hradu Karlštejn a nedalekým zatopeným lomům na Americe.

Karlštějnský hrad i nedaleké lomy patři k nejpřitažlivějším turistickým cílum v této oblasti. Délka trasy cca 10 km je z většiny vedena po turistickém značení mimo silnice. Mam pro vás i tajný typ, v Karlštejně můžete kromě hradu navštívit například muzeum voskových figurín nebo muzeum betlémů.

Blíží se i zimní prázdniny

Jako "vášnivá" lyžařka doporučuji všem, kdo mají stejnou zálibu aby navštívili jeden z nejmodernějších ski areálů u nás. Ski areál Klínovec. Každý si zde najde sjezdovku podle svých dovedností, od modré až po černou. Dále je zde připravený snowpark světových rozměrů, velká U-rampa a další skoky a atrakce. V Krušných horách je i spouty možností ubytování v horských chatách nebo hotelích. Myslím, že oslavit takový Silvestr na horách s partou přátel nebo příbuzných může být skvělý a nezapomenutelný zážitek.
                                                                                                      Grauová Dagmar 3.B

Líčení, které z vás udělá hvězdu večera!

Chystáš se v pátek ven s kamarády, a nevíš jak se nalíčit? Už ti došla inspirace, jak se líčit? Nebaví tě neustále jen tužka a řasenka? Zkus něco nového a odvážnějšího!

Základem každého dobrého líčení je dobře vybraný make-up. Make-up by neměl mít jiný odstín, než má tvoje pleť. Na líčka si nanes tvářenku libovolného odstínu.

Jak na oči?  

     1.     Jako základ na oči použij světlé stíny.

2.    Potom nanes světle hnědé stíny na vnější stranu víček a vystínuj tmavšími hnědými stíny.

3.    Pro lepší zvýraznění očí namaluj černé nebo hnědé oční stíny.

4.    Nakonec nanes řasenku.

 

 

 

 

 

Telváková Stefanie, 3.B

Spisovatelka Petra Soukupová na „Resslovce“

Již týden jsme byli celí nesví z očekávaného setkání s Petrou Soukupovou. Měli jsme připravené otázky, které známé současné spisovatelce položíme, ale i pohoštění. Sešli jsme se (žáci Mediální a jazykové kultury) se studenty předmětu “Literatura netradičně“ a napjatě čekali na Petru Soukupovou. Napětí se ještě zvýšilo, když pět minut po zvonění stále nepřicházela. Najednou se otevřely dveře a Petra vstoupila, k velkému překvapení nás všech i se svou fenkou boxera Pulou. Snad právě díky přítomnosti Puly byla atmosféra v místnosti mnohem uvolněnější.

Po krátkém úvodu pana profesora Macury přišel čas na otázky. Zprvu jsme byli všichni trochu stydliví a nikdo se nechtěl ptát jako první. Nakonec jsme se však uvolnili a ptali jsme se na její život a kariéru. I přesto, že Petra působila na začátku velmi nervózně a uzavřeně, se nakonec přece jen trochu uvolnila a rozpovídala. Po pětiminutové přestávce, kdy jsme si mohli dát lehké občerstvení, jsme pokračovali s otázkami.

Dozvěděli jsme se spoustu informací o  životě Petry Soukupové, kde se jí nejlépe píše, jak to vypadá s její televizní tvorbou, a další zajímavé informace o tom, jak se stát spisovatelkou a co všechno spisovatelská dráha obnáší. Nakonec jsme Petře předali květinu a rozloučili jsme se s ní. Pro nás všechny to byla obrovská zkušenost.