pondělí 20. ledna 2014

Lehké jogurtové lívanečky

Ingredience: 
400 g hustého bílého jogurtu
200 g hrubé mouky
2 vejce
1/2 prášku do pečiva
špetku soli
podle potřeby trochu mléka
olej na smažení

Postup: V míse smíchejte jogurt, hrubou mouku prosátou s kypřicím práškem, vajíčka a sůl. Množství mouky tak trochu závisí na jogurtu, který použijete – čím je řidší, tím více mouky budete muset přisypat. Podle potřeby těsto můžete naopak trochu rozředit 2–3 lžícemi mléka. Na pánvi nebo lívanečníku rozpalte kapku oleje a lívance na něm z obou stran osmažte a můžete nandavat na talíř!
Podávat je můžete s ovocným jogurtem, bílým jogurtem a ovocem nebo třeba jen obalené ve vanilkovém či skořicovém cukru. Tady už můžete nechat pracovat svou fantazii a chutě.

Vošická, 4.C

neděle 19. ledna 2014

Kouzlo zimních kabátů

Sníh se nám sice ještě neobjevil, ale chlad už vystrkuje růžky.
A nejlepší ochranou před studenými dny jsou kabáty. Ale nemyslím jen tmavé černé, ale krásné kabáty různých barev i stylů.


Kabátek vypadá krásně a je rozhodně nepřehlédnutelný. Dejte si však velmi záležet
při výběru kalhot a bot, ať nepůsobíte komicky.

Velice elegantní a střídmý kabátek. Zaujme svým vzorem a hodí se téměř ke všemu.

Žlutý kabátek se po éře červených stává "must have". Tudíž utíkejte zapátrat v obchodech :)

Nebojte se ani barev, jako je růžová. Vyniknete v davu a upoutáte na sebe pozornost. Nebuďte jen nudná černá.

Modrým kabátkem stoprocentně zazáříte, protože v ulicích je nevšední.

Bílý kabátek je klasika, ale musíte si dávat pozor na případné nehody a následné zašpinění kabátu.

Zkuste i různé vzory, knoflíky i mašličky. Cokoliv zajímavého je vítáno :)
(Samozřejmě s mírou)


Psala jsem sice o barevných kabátech, ale tento černý si nemůžu odpustit. Když nedáte dopustit na klasický černý kabát, hledejte takový, který nikdo jiný nemá.


Samozřejmě nezapomeňte na ladící botky a vyrazte do ulic zpestřit nám pochmurné dny! :)
Hošková

čtvrtek 16. ledna 2014

MENSTYLE - JARO/LÉTO 2014

Pokud jste se našli ve stylu 20. až 50.let minulého století, užijete si ho dostatečně i příští jaro a léto. Americká značka Brooks Brothers představila novou kolekci, která se opět nese v klasickém duchu. Zdrojem inspirace se značce stali velikáni americké literatury jako Ernest Hemingway, William Faulkner...co si budeme lhát i Francis Scott Fitzgerald. Současně krejčí Brooks Brothers hledali v archivech a pátrali po stylu oblékání umělců, intelektuálů a příslušníky smetánky, kteří mezi lety 1920 a 1950 žili Connecticutu, na Kubě nebo na Azurovém pobřeží.
BB_SS_14-26BB_SS_14-27BB_SS_14-17BB_SS_14-33

Součástí kolekce je i sportovní sekce, která elegantním stylem doslova vybízí všechny gentlemany k aktivně strávenému času mimo kancelář nebo univerzitní kampus.
BB_SS_14-15
BB_SS_14-12BB_SS_14-47

       Lucie Sekuličová, 3.D

Čokoláda a štíhlá linie? Jde to!


Podle vědců je možné, že ten, kdo má rád čokoládu, je štíhlejší!

Dnes jsem si přečetla článek na internetu, kde jsem se dozvěděla, že pravidelná konzumace čokolády může vést  ke štíhlejší postavě. Přišlo mi to absurdní, ale co když na tom něco bude?
Američtí vědci se to snažili dokázat a sledovali asi tisícovku lidí a porovnávali u všech stravovací návyky, kalorický příjem a BMI.

Zjistili, že lidé, kteří čokoládu jedli několikrát týdně, byli v průměru štíhlejší než ti, kteří si ji dopřávali jen příležitostně. Záleží prý hlavně na tom, jak často ji jíme, s množstvím studie neměla žádnou spojitost.
Přesto, že čokoláda je kalorická potravina, obsahuje i látky, které mohou napomáhat poklesu hmotnosti, uvádějí vědci.

Beatrice Golombová se svým týmem usoudila, že čokoláda obsahuje antioxidační složky, tzv. katechiny, které mohou posílit svalovou hmotu a snížit váhu. Přinejmenším o tom svědčí výzkumy prováděné na hlodavcích. U myší, kterým byl podáván 15 dní epikatechin, přítomný také v tmavé čokoládě, se zlepšily fyzické výkony a kvalita jejich svalů.
Ještě je třeba provést klinické zkoušky i u lidí, aby se zjistilo, zdali to funguje stejně. Vědci ale upozorňují, že je v této oblasti ještě spousta nezodpovězených otázek.

Přestože jsem se od vědců dozvěděla, že čokoláda může pomoci ke štíhlejší linii, nebudu na to spoléhat a raději se zakousnu do zeleniny nebo nějakého ovoce. Ovšem když budu na čokoládu mít chuť, proč se na tento článek nevymluvit, že hubnu :-D
Bára Dolejšová 3.B

středa 15. ledna 2014

Pololetní šílenství

S novým rokem přichází i konec prvního pololetí ve škole, takže začínají bláznit jak studenti, tak učitelé. Všichni si potřebujeme zlepšit známky na poslední chvíli nebo si ještě vylepšit absenci, protože předtím jsme na to měli dost času a nechtělo se nám nic dělat. Všichni shánějí zápisky, jelikož vlastní nemají, a vznikají tím i nová předsevzetí o psaní sešitů do nového pololetí a o průběžném učení. Jak dlouho nám to ale vydrží?

Učitelé mají zase mylnou představu o počtu našich známek a zkouší a zadávají testy jako o život. Proto od nich slyšíme jejich tak oblíbenou a známou větu: „Tak si příští hodinu napíšeme test." Dále nás začínají informovat o naší vysoké absenci a o tom, jak vlastně nic neděláme.

Nebudu tady psát, že se my všichni předřeme a sedíme nad učením od rána do večera, když všichni víme, že to tak není, ale možná by to chtělo i více “práce“ ze strany učitelů. V posledním týdnu se nám v bakalářích objevují známky, na které jsme již dávno zapomněli, a pak si musíme vylepšovat průměr na poslední chvíli. Přitom by stačilo dávat tam známky včas a vracet nám opravené testy dříve než za tři týdny.


Takže se nám všem (žákům i učitelům) vše nahromadilo v posledních dvou týdnech, protože předtím jsme na to měli “jen“ nějakých pět měsíců.
                                                                                                            Ehrenbergerová 3.B

neděle 12. ledna 2014

Prokrastinace

Prokrastinace je jinými slovy chorobné odkládání úkolů a povinností. Vzniklo z latinského slova pro-crastinus což znamená patřící zítřku.
Až třetina studentů trpí chorobným odkládáním povinností. Nejde přitom o lenost, prokrastinátoři nedokážou dokončit ani jednoduché úkoly, což je omezuje v pracovním i osobním životě. Jde o problém v rozhodovacích dovednostech, neumí si naplánovat, realizovat a dokončit úkol.Tento problém postihuje nejvíce lidi kolem dvaceti let, rozšířený je zejména mezi vysokoškolskými studenty, kteří si studijní povinnosti plánují z velké míry sami. Prokrastinací trpí podle odborníků stále více lidí, její výskyt úzce souvisí se zvyšujícími se požadavky společnosti na výkonnost práce.Chorobné odkládání povinností je někdy spojeno se závislostí na internetu, plnit úkoly často lidem zabraňuje také třeba deprese. Zájemci se mohou na webu adiktologické poradny otestovat, jak jsou na tom s různými druhy závislostí, odborníkům zároveň mohou poslat dotaz či si přečíst rady, jak se závislostí bojovat.V případě prokrastinace se doporučuje odstranit u pracovního stolu všechny rozptylující prvky, rozdělit si úkol na menší části a po splnění každé z nich si dát krátkou pauzu nebo si určit malou odměnu za splnění určité povinnosti.       


                                                                                                                                    Šmejkalová

Trénink hýždí aneb "zadek k nakousnutí"

Při cvičení jakékoli tělesné partie je nejlepší zapojit do cvičení celé tělo. Jako při každém posilování nesmíte zapomenout i na aerobní aktivitu (optimálně 3x týdně posilování a 2x týdně aerobní aktivita), přičemž při posilování musíte posilovat komplexně celé tělo, ne pouze jednu partii. Přeci jen pokud je pro vás některá partie obzvlášť důležitá, můžete ji věnovat větší péči.

Pevné hýžďové svalstvo je nejen centrem pozornosti, ale i určitý znak našeho zdraví. Špatné hýžďové svalstvo se může podílet např. na bolestech v bedrech. Při cvičení se vyhněte nevhodnému zapojování bederních vzpřimovačů, nesprávného držení zad (kulacení nebo prohýbání), přetěžování kloubů a špatnému dýchání. Nezapomeňte posilovat i dolní část hýžďových svalů. Pokud chcete hýžďové svalstvo pouze zpevnit, cvičte pomalu a tahem. Pokud chcete i přibrat na objemu, cvičte intenzivně a se zátěží.
 
Hýždě se samozřejmě dají posilovat jak na strojích v posilovně, tak s vlastní vahou. Pokud trénujete samostatně pouze dolní polovinu těla, je ideální cvičit 40minut. Pokud budete jednotlivé cviky opakovat, můžete postupně přidávat buď délku cvičení, nebo například závaží. Z uvedených cviků si vyberte jen některé, nebo je postupně střídejte dle libosti.  Téměř všechny cviky jsou zaměřené nejen na hýžďové svaly, ale také na stehna.

Pro dosažení maximálních změn je třeba zkombinovat cvičení a správnou stravu. Správné cviky se musí sestávat z posilovacího tréninku a intervalového tréninku. Posilovací trénink slouží ke zpevnění postavy a získání svalové hmoty. Za nejúčinnější cviky pokládám cviky s vlastním tělem – kliky, zdvihy, dřepy, výpady, shyby, přítahy nebo sklapovačky a lehsedy.
 
Samotné zpevnění těla nestačí, pokud nás trápí tučné břicho nebo široké boky. Tuk se zpravidla usazuje v problémových partiích, jako jsou břicho, boky, hýždě a stehna. Ale posilovací cviky nejsou příliš účinné při spalování těchto tuků, i když posilování v supersériích je efektivnější než kardio cvičení. Nejúčinnější známou metodou je intervalový trénink. Na rozdíl od kardio cvičení je velice krátký (do 20min), ovšem mnohem intenzivnější. Výsledky za první měsíc dva však budou mluvit za vše. Důležité je důsledné dodržování cvičebního plánu. Ten obsahuje jak intervalový trénink, tak posilovací cvičení.

        10 TOP CVIKŮ

  • Zanožování
  • Unožování
  • Dřepy s činkou 
  • Výstup na stupínek
  • Zvedání pánve
  • Tisknutí hýždí
  • Výpady
  • Zakročení
  • Kroužení
  • Klesání
                                                                               
                                                                                      Lucie Sekuličová, 3.D


čtvrtek 9. ledna 2014

Aktuálně na Resslovce - aneb od studenta pro studenta (Prosinec a Leden 2013)

Asi před měsícem na škole probíhala soutěž O nejlepší Vánoční výzdobu, vítězná třída měla obdržet 3000 korun, což opravdu není málo a dalo by se z toho koupit přesně 230 párků v našem bufetu. Všechny třídy se tedy horlivě pustily do zdobení. Některé  třídy vypadaly jako svatební oltář, veřejný dům a konkrétně ta naše vypadala, jako kdyby v ní vybouchl odpadkový koš s vánočními ozdobami všeho druhu. Kostlivec a rozhlas převlečený za Santu a koule na stromečku větší než globus na mě ale udělaly dojem, a proto si myslím, že příští rok se budeme prát ještě víc!!
 
Zdá se, že vánoční prázdniny opravdu každý prožil válením u televize s cukrovím na klíně. Učebnice a sešity jsme poslední školní den před Vánocemi zahrabali hodně hluboko, a přestože už je za námi první školní týden v novém roce, stále se nám nepodařilo je najít. Přívaly testů nám nahrazují přívaly sněhu, které se u nás ještě neukázaly. Snad se nám vrátí vědomosti stejně rychle, jako se na naší Resslovku vrátí závěje sněhu.
 
Jak jste si jistě všimli, do naší školy byly zakoupeny nové židle. Opravdu jsem nepochopila smysl nákupu, když v těch starých si člověk připadal jako v posteli, zato v těch nových to je jako sedět na pařezu. Někteří studenti si však se změnou hlavu nelámou a konstatují, že na nových židlích je daleko větší „dojezd“ než na těch starých. O hodině si ale moc nezajezdíme, a tak pohodlí je u nás pořád na prvním místě, promiňte, paní ředitelko.
 
Náš tajný školní spolek „zhasínačů světel“ se opět vrátil! Dokonce tato tajemná skupina inspirovala spoustu jedinců a tma je v naší šatně čím dál tím častěji. Nedávno jsem byla svědkem, jak jedna studentka s potřebou jen projít do šatny v plné rychlosti narazila do dveří, až se otřásl i školníkův  párkovač. Stále se nepodařillo vypátrat, kdo za tím vězí, ale zdá se, že pracují ve skupinkách. Znám dokonce i slečnu, která má ve skřínce baterku pro případ nouze. Takže, pozor na cestu!
 
Nedávno zavedená sebezpytovna v naší škole měla studentům pomoci vyjádřit své emoce po vyučování, a to přímo na papír anebo promluvou s konkrétním učitelem. Pro některé žáky to však byla příležitost, jak v 18ti letech použít větu „Dneska nejdu ven, jsem po škole“. A nemyslet to jako vtip. Znám pouze jeden případ, který se v sebezpytovně ocitl, a myslím si, že žádná změna se nedostavila. Nakonec to dopadlo tak, že své svědomí skoro zpytoval učitel. Milí profesoři, myslíte to vůbec vážně? J
                                                                                                      Kristina Lekešová,3.F

Žít, či nežít - to je, oč tu běží!!!

           Ve čtvrtek 5.10. jsme se vydali s Mediální a jazykovou kulturou na exkurzi do Mladé fronty, jejíž sídlo se nachází na Smíchově. Byla to dlouho očekávaná událost, proto jsme byli všichni zvědaví, jak to bude vypadat. Cestou si někteří z nás koupili kávu, neboť byl velmi chladný den.
Na recepci si pro nás přišla jedna z redaktorek, aby nám ukázala, jak to v takové novinové redakci „chodí“. Měli jsme jedinečnou možnost vidět, jakým způsobem jsou rozdělená jednotlivá oddělení Mladé fronty. Naše průvodkyně byla velmi milá a při každé příležitosti se nám snažila exkurzi obohatit o osobní zážitky. Systém rozmístění byl velmi důmyslný, neboť oddělení, která byla nějakým způsobem pracovně propojena, se nacházela u sebe. Při procházení areálu jsme dokonce potkali člověka, který měl právě dovolenou, ale protože si potřeboval připravit nějaké materiály, byl i přesto v práci.
V druhé části exkurze se k nám přidal zástupce šéfa sportovního oddělení, který exkurzi okořenil o vtipné historky z života v Mladé frontě. Exkurzi vedl velice zajímavým způsobem. Všechny naše dotazy okamžitě směroval zpět k nám nebo chtěl vědět, co si o námi nastíněném problému myslíme my. Dozvěděli jsme se mnoho nových informací o životě novináře, který není zrovna jednoduchý. Jen málokdo ví, že pokud se stane nějaká zásadní událost, nezáleží na tom, kde jste a co děláte, musíte okamžitě běžet napsat článek!
Myslím si, že být novinářem není lehká práce a můžou ji dělat pouze lidé, kteří jsou ochotni obětovat svůj čas ve prospěch novin nebo časopisu, protože toto zaměstnání velice zásadně ovlivní soukromý život člověka.
 

 

Lucie Hrušková


Další akce? ANO!


 V pondělí 9.12. jsme se v rámci semináře Mediální a jazyková kultura opět vydali do terénu zkoumat nové možnosti a nabírat cenné zkušenosti. Navštívili jsme totiž jako žáci čtvrtého ročníku naší školy, spolu s žáky třetího ročníku, kteří nás doplnili do počtu, Vyšší odbornou školu publicistiky.

Přednáškou nás prováděl zkušený profesor a řečník, tudíž byl jeho výklad podaný  velmi profesionálně,  zajímavě a zábavně. Jako téma přednášky jsme si z nabízených možností vybrali „Jak reklama prodává“. Téma jako takové nám bylo velmi hezky interpretováno, jak z pohledu teorie, tak z pohledu praxe. Pan profesor nás aktivně zapojoval do svého výkladu, ukázal nám spoustu typových reklam na dané téma a výklad ukončil stručnými a obecnými informacemi o škole.

Když byla přednáška panem profesorem ukončena, provedl nás ještě po budově, tudíž jsme měli možnost vidět náhravací studia i některé učebny, které slouží k výuce. Dokonce nám předvedl, jak se různé nahrávky zkracují, přetvářejí a  jak vůbec vzniká veškerá praktická práce studentů.

Tato akce byla velmi poučná. Obohatila nás o informace týkající se medií a reklamy, které jsme na naší škole nenabyli, anebo naopak už pozbyli,  a mohla některým potencionálním zájemcům do budoucna pomoci s výběrem vysoké školy, v tomto případě vyšší školy odborné.

Tereza Mrázková