PROKRASTINACE
Původ slova prokrastinace pochází z latinského spojení „pro-crastinus“ = patřící zítřku.
Prokrastinace je chronická a často výrazná tendence odkládat plnění povinností, činností a úkolů na pozdější dobu. Může představovat i rizikový fenomén pro duševní zdraví jedince.
Prokrastinaci nelze zaměnit s leností nebo odpočinkem. Při prokrastinaci jedinec ztrácí energii a poté pociťuje vinu a úzkost (v dnešní době hlavně vinu ze ztráty času, jelikož lidé stále někam pospíchají a nic nestíhají). Bez energie pak není člověk schopný s důležitými činnostmi ani začít a dostává se do „začarovaného prokrastinačního kruhu“.
Prokrastinací „trpí“ nejvíce studenti a mladí lidé v zaměstnání. Někteří dokonce prokrastinují až tak radikálním způsobem, že nedělají vůbec nic… Místo např. úkolů do práci či do školy spí, leží, koukají na TV a podobně a tím právě ztrácejí svůj drahocenný čas, který jim poté v jistých situacích a momentech chybí. Někteří lidé by si přáli, aby měl den nejméně 30 hodin, a dělají pro to maximum. Jiní mají času „až až“ a stejnak ho efektivně nevyužívají. Někteří jedinci si ani svůj čas nedokáží naplánovat tak, aby o něj právě nepřicházeli…
S tím, abychom si uměli najít na práci pravý a dostatečný čas, nám mohou pomoci i různé knížky či pořady na internetu. Například knížka Konec prokrastinace od Petra Ludwiga.
Záhorová Markéta 4.E