Už je to zase tady

Vánoce. V některých toto slovo vzbuzuje nepříjemné pocity a stres, že se vánoční období opět blíží, ale já se každý rok těším.

Dnes ráno jsem šla po Václavském náměstí, byla ještě tma a všechny stromy byly ozdobeny světelnými řetězy a dřevěné trhy jen čekaly na nával turistů, kteří si dají svařené víno s trdelníkem. To je asi znamení, že jsou Vánoce opravdu za dveřmi.

Pamatuji si, jak jsem si jako malé dítě tvořila papírový kalendář na odpočet dní do Štědrého dne a jak jsem nadšeně každé ráno otevírala okénka od čokoládového kalendáře. Maminka vždy prvního prosince udělala výzdobu a začala péct cukroví, které provonělo celý byt. Ale tak to dělá dodnes. Pak už jen stačilo dvacátého ozdobit stromeček a mohli jsme očekávat příchod Ježíška.

Líbí se mi, že u nás doma zůstaly Vánoce svátkem, který rádi slavíme. Upečeme cukroví, uděláme výzdobu a těšíme se na Štědrý den, až se všichni sejdeme, dáme si řízek s bramborovým salátem, přejíme se cukrovím a užijeme si vánoční pohodu. Škoda jen, že k tomu mnohdy chybí sníh.

Osvětlené stromy na Václavském náměstí.

Kristýna