Anna Karenina, film,
který byl uveden do kin před Vánocemi, byl jedním z nejvíce očekávaných
filmů, především u milovníků románů od Lva Nikolajeviče Tolstého. Režii vzal do
svých rukou Joe Wright. Velmi obratně zapracoval začátek pasáží na divadelní
jeviště, z něhož se pak divák dostává ven, do skutečného světa, kde se
odehrává další děj. Na druhou strana je však nutné podotknout, že pokud bych
neznala knihu, nebo alespoň hlavní zápletku, byla bych v první třetině
filmu úplně ztracená. Z představování velkého množství postav, s dlouhými
složitými jmény, hned na začátku filmu, může být divák zmatený. Až po uplynutí
dlouhé doby je schopen přiřadit kam nebo ke komu ta či ona postava vlastně
patří. Není tedy divu, že pro některé je tento film spíše jen další, ne moc
povedený, román o milostném trojúhelníku. Když však člověk pochopí pravý smysl,
pozná, že se jedná o opravdovou klasiku a ne jen další frašku plnou nevěr a
hříchů. 
Hlavní postavu Anny
ztvárnila Keira Knightly, která byla pro tuto roli zřejmě stvořená. Její výkon
byl obdivuhodný. Role paničky, která se vytrhne ze středověké společnosti a
postaví se pravidlům, jí rozhodně sedla. Jude Law, jenž hraje Annina manžela a
vysoce postaveného úředníka, který však stojí v cestě Anně a jejímu
milenci. Toho si mistrně zahrál Aaron Taylor-Johnson. I když Annina manžela
nelze považovat za zápornou postavu, z jeho postoje divák nabývá
dojmu, že s ním Anna nemůže být šťastná, a vzbuzuje v něm pocit, že
on je příčinou problémů. Není tedy divu, že jen málokdo by Anně zazlíval, že se
rozhodla pro svého milence.
Kateřina Vošická
Žádné komentáře:
Okomentovat