Vánoční dárky podle znamení

Berani jsou spontánní, přímí, upřímní a zajímá je vše kolem sebe. Mívají rádi sport, a proto je pro ně vhodná široká škála dárků od sportovního náčiní a výbavy, přes oblečení, až po permanentky do fitness. Berana – potěší akční video nebo počítačová hra, žena ocení vše, co zvýrazní její osobnost (šminky, parfém, přeliv na vlasy). Beranům uděláte radost historickou knihou, románem, encyklopedií či filmem. Ocení také mikroskop nebo dalekohled.

Býci rádi žijí v estetickém prostředí – pořiďte jim něco pro zútulnění domácnosti, stačí třeba hezký svícen nebo váza, případně obrázek. Neznáte-li dobře styl zařízení jejich bytu, vsaďte na býčí lásku k přírodě a darujte jim pokojovou rostlinu nebo něco na zahrádku. Snad největší radost uděláte Býkovi, když ho obdarujete stříbrem či zlatem. Při výběru vánočního dárku pro Býka nehleďte na cenu.

Blíženci, jelikož jsou přehnaně zvědaví, budou se těšit na cokoliv pěkně zabaleného. Rádi komunikují, plánují a sbírá nové informace. Ideálním dárkem je proto například adresář, diář či psací potřeby, radost uděláte i mobilním telefonem. Chcete-li jít s dobou, podarujte vašeho Blížence počítačovým vzdělávacím programem. A dárek opravdu originálně zabalte.

Raci mají ze všeho nejraději svou rodinu a cítí se tam v bezpečí. Rádi se otáčejí v kuchyni, a jsou pro ně tudíž vhodné kulinářské speciality – kořeněné oleje, cizokrajně vyhlížející ochucovadla nebo dárková balení pravých italských těstovin. Vhodné jsou pro ně samozřejmě i kuchařské knihy. Protože jsou Raci zároveň citlivé duše, doplňte svůj dar nějakou maličkostí z lásky, třeba perníkovým srdíčkem.

Lvi si potrpí na okázalost; ať jim koupíte cokoliv, nesmí to vypadat lacině. Chcete-li Lva opravdu potěšit, asi budete muset udělat průvan v peněžence. Radost jim udělá výrazný šperk, drahý parfém, luxusní pero nebo cokoliv, co je právě v módě (nejdokonalejší mobilní telefon, MP3 přehrávač apod.). Pokud se vám nechce utrácet za exkluzivní parfémy, belgické pralinky či aktovky z pravé kůže, můžete využít skutečnosti, že každý Lev je v hloubi své duše věčným dítětem, a nadchne ho proto třeba společenská hra, puzzle, hlavolam nebo obyčejné plyšové zvířátko.

Panny se vyznačují puntičkářstvím, šetrností, přesností a spořádaností, jsou stálé a spolehlivé. Dárek pro ně musí být účelný. Mile překvapit je můžete novými hodinkami nebo budíkem. Osoby ve znamení Panny potěší vše, co jim pomůže udržet pořádek a přehled (plánovací kalendář, kapesní počítač, kabelka, pořadač na dokumenty apod.). Chybu neuděláte, ani když je obdarujete knihou či přístrojem pro zlepšení jejich zdraví.

Váhy mají podobně jako Býci smysl pro estetiku a umění.
Potěšíte je hudebním cédéčkem, sbírkou básní nebo vkusným předmětem z keramiky či porcelánu. Váhy bývají společenské, a tak jim uděláte radost i vstupenkou do divadla nebo na ples. Radost jim udělá šperk, obraz, nebo nějaká praktická věc Kupte jim věc, nad jejíž koupí váhají už poměrně dlouho, zorganizujte letní či zimní dovolenou.

Štíři jsou velmi vytrvalé a energické osoby, které přitahuje tajemno, a uvítají proto každou drobnost, která může navodit tajemnou atmosféru. Vonné tyčinky, aromalampa nebo kniha s horoskopy. Potěší je i drobný talisman pro štěstí. Nadšení budou i z poukazu na parašutistický výcvik či na potápění v moři.

Střelci mají rádi exotiku a lidi okolo sebe. V myšlenkách se zaobírají dálkami pozemskými i duševními, a potěší je proto například kniha o filosofii nebo cestopis, případně turistické potřeby. Uvítají i nejrůznější předměty typické pro cizí kraje – určitě se pro ně něco najde v obchodech s etnickým zbožím.

Kozorozi si často z šetřivosti kupují nejlevnější druhy zboží, ač s nimi nejsou úplně spokojeni. Tak ať se chvilku rozmazlují. Darujte jim něco, co by si sami nekoupili – pravou italskou kávu, archivní víno, značkové oblečení. Kozorohům zajisté uděláte radost vánočním dárkem jako je pěkná kniha, permanentka do solária, či poukaz na kosmetiku nebo gelové nehty.... Na škodu by určitě nebyl poukaz na aktivní dovolenou u moře nebo lázeňský pobyt.

Vodnáři  nejvíc potřebují mít životní cíl. Jejich životnímu stylu přizpůsobte i vánoční dárky. Vodnáři bývají nápadití a tvořiví, a uvítají proto dárky, které si budou moci dotvořit sami. Technicky zaměřené typy potěší například skládací model letadla, Vodnáře s uměleckým sklonem třeba barvy s plátnem. Lidé v tomto znamení si také obvykle libují v elektronických novinkách.

Ryby by měl dárek především zahřát u srdce. Je-li dotyčná Ryba vaším protějškem, dejte jí prstýnek, přívěsek ve tvaru srdíčka. Pokud jste s ní v jiném vztahu než intimním, vyberte jí jemně vonící parfém, pěnu do koupele. Nic nezkazí dárek v podobě přírodní kosmetiky, ale svetr či župan. Ryby potěší rovněž kniha nebo film s romantickou zápletkou, stejně tak kniha se spoustou informací, jako je třeba encyklopedie. Radost jim udělají vonné tyčinky, relaxační koupele a olejíčky nebo CD s jejich oblíbenou hudbou

 Kristýna Tesařová

 

Kritika mě nemůže rozhodit!

Jana Čertíková, Eleonora Maksymovych, Kristýna Řečínská

Hned na počátku školního roku nás poctila návštěvou spisovatelka Petra Soukupová. Měli jsme možnost s ní strávit dvě hodiny a ptát se jí na otázky, které nás zajímaly. A teď pár slov o ní: Petra Soukupová (1982)  je spisovatelka a scénáristka. Získala cenu Jiřího Ortena za knihu K moři a Magnésiu Literu za nejlepší knihu roku za Povídky zmizet. Její poslední vydaná kniha se jmenuje Marta v roce vetřelce a nyní pracuje na další. Také se podílela na scénářích k seriálům Comeback a Ulice.

Co Vás motivovalo k tomu, abyste napsala knížku K moři?

Dlouho jsem přemýšlela o tom, že chci být spisovatelkou, ale nějak jsem se k tomu nedokopala, až jednou přišel zlomový moment, kdy jsem potkala jednoho člověka, který mi přišel neuvěřitelně příšerný, a tomu vyšla knížka. Tak jsem si řekla, když on, proč bych to nedokázala já.

Baví Vás více psát knížky, nebo scénáře?

To se nedá tak jednoduše říci. Scénář je lehčí a baví mě víc, ale potom ten výsledek… V tom je lepší ta kniha.

Kterou knihu jste psala nejdéle?

Tak určitě Martu v roce vetřelce. K Moři bylo psáno v dobrém období mého života a hlavně je krátké. Marta už v dobrém období psána nebyla, ale vlastně jsem ji taky nepsala tak dlouho.

Máte někoho, s kým svá díla konzultujete?

Tak první člověk, který to vidí, je muž, se kterým momentálně žiju. Teď to mám tak, že když to dopíšu, ukazuju to ještě třem lidem. Kamarád, kamarádka a kamarádka. Od jedné čekám, že mi řekne věci k stylistice, od další čekám, že mi to jen pochválí. Z rodiny to není nikdo, ti to čtou, až když je to vydané.

Chtěla jste být vždycky spisovatelkou?

No, tak ze začátku na základce jsem si myslela, že bych mohla být výtvarnice, ale nakonec se ukázalo, že v tom nejsem tak dobrá, i když jsem to měla hrozně ráda. Pak asi spisovatelka. Byl to spíš sen, nic jsem pro to nedělala, až na FAMU a tam jsem šla jen pro to, že jsem nechtěla být Filozofické fakultě, kde jsem studovala předtím.

Vy jste zmínila, že vaše díla jsou hodnocena převážně kladně. Ale jak snášíte negativní kritiku?

Kritici tak velkou moc nemají. Jediný, kdo by mě mohl ovlivnit je asi nejspíš můj přítel a potom zčásti ta jedna kamarádka. Když někdo napíše o mé knize něco ošklivého, tak mě to zas tolik nemrzí.

Největší problém jsem měla asi s jednou kritikou na Zmizet, která v sobě měla spoustu věcných nepřesností. Což mě hrozně štve, protože to znamenalo, že to musel přečíst narychlo. To mě tenkrát opravdu naštvalo.

 

Co děláte ve volném čase?

Ráda čtu, ale to mi časově nevychází, dále mám ráda televizi, různé seriály a filmy. Docela dost ráda chodím ven a ráda jsem běhala.

Kdybyste mohla někam odjet, ať na dovolenou nebo napořád, kam by to bylo?

To je složité, protože hrozně nerada cestuju a hlavně bych tam musela mít všechny ty lidi, co mám zde v ČR. Ale jestli jde o to, které země se mi nejvíce líbí, tak je to Švédsko, Norsko, mám ráda sever, lesy…

Vybavujete si nějakého středoškolského nebo vysokoškolského učitele, na kterého si vzpomínáte?

Myslím, že na střední škole to nebyl nikdo, měla jsem ráda zeměpisářku, byla to taková vtipná paní, která hrozně hezky mluvila o zeměpise.

A na výšce si myslím, že bych třeba dva mohla jmenovat, ale nemůžu říct, že to jsou lidi, které bych nějak bezvýhradně obdivovala. Ale asi je to moje vina. Ve svém životě nemám moc lidi, které bych vyloženě obdivovala.

Bavila vás vůbec literatura ve škole?

Ne, moc ne. Bavilo mě číst, ale nebavilo mě biflovat se ty životopisy. Na střední jsem měla učitelku literatury, která mě nesnášela, vždycky jsem měla radši jazyk.

Byla jste ve škole spíše miláček, nebo rebelka ?

Spíše ta rebelka.

Vy jste se zmiňovala, že se pokoušíte psát nějakou novou knížku.

Ano, je to vlastně o sestrách a celá knížka je o cestě v autě. Nevím, jestli bych o tom měla mluvit. Jako ráda bych to dopsala, ale ještě nemám ani polovinu.

Vymýšlíte název knížky jako první, nebo až na konec?

Snažím se to nechávat až na konec, jako za odměnu. To je taková nejhezčí složka té práce.

Kterou knihu máte z těch, co jste napsala, nejraději?

Zmizet. Myslím, že je nejlépe vymyšlená i napsaná. Člověk, když se na to podívá po nějaké době, tak tam vidí ty chyby, ale zatím mi to přijde pořád dost dobrý.  Je srandovní, že ta nejsmutnější kniha mi přijde nejlepší a mám na ni nejlepší vzpomínky.

Jak trávíte svátky?

No, nemám ráda Vánoce a asi vůbec nemám ráda tyhle věci. Žiju v nějaké ne úplně jednoduché situaci, takže to vlastně musíme řešit, jak co bude a všichni se snažíme, aby to nějak tak vyšlo.

 

 

V Ulici píšete scénáře?

Ne, já jsem dramaturg, takže jen opravuju. Kdysi jsem psala postavu pro seriál Ulice panu Hejlovi, ale to už je dávno.

Jak vnímáte posun od tištěných knih  ke čtečkám, k elektronickým knihám ?

Mně to nevadí. Já čtečku mám a čtu z ní. Je to pohodlnější, hlavně když člověk jede na dovolenou. Nebo třeba když je ta kniha moc tlustá, tak ji nechci sebou tahat, ale samozřejmě pokud se mi ta kniha líbí nebo mi přijde zajímavá, tak ji chci mít doma jako takový ten předmět. Je to daleko hezčí věc než to číst elektronicky.

Myslela jste si někdy předem o nějaké klasické knížce, že je pro vás ,,mrtvá“, a pak vás příjemně překvapila?

Ano, určitě. Ale to je takhle se vším na střední škole, když si vzpomenu na svůj přístup k matematice, tak je mi to teď vážně líto. Zdarma ten čas, který jsem tomu mohla věnovat, jsem radši přemýšlela o svých věcech. Teď neumím z matiky nic a mrzí mě to, protože si myslím, že je v životě důležitá. Teď by mi to přišlo zábavné, chodit do školy a všechno se tam učit. Takhle to chodí i v literatuře.  Například nedávno jsem to četla Jana Skácela, který mě zaujal a na střední si pamatuju, že mě to úplně minulo.

 

Bylo zajímavé hovořit s Petrou Soukupovou o jejích knihách, jejich vytváření, o jejím životě a úspěších, které získala. Jsme rádi za její návštěvu a doufáme, že se na naší škole budou i nadále dít další akce spojené s výukou.

 

Aktuálně na Resslovce aneb od studenta pro studenta!

Naše milovaná střední škola je nejen místem vzdělávání, ale také místem, kde se dějí nejrůznější kuriozity a kde se skládají zajímavé příběhy. Škola jako samotná je místem, kde trávíme spoustu času, a tak je pro nás její prostředí zásadním podnětem, díky kterému se tady cítíme dobře. Tudíž si myslím, že aktuality ze světa školy se týkají každého z nás, a proto vám tedy přináším článek, ve kterém se dočtete mnoho zajímavých informací ze školního prostředí!

· V našem školním bufetu už od začátku září trvá akce párek a Pepsi za 23 korun. Někteří studenti tedy asi dali stop všem dietám, takovému pokušení se přece nedá odolat!

· Pokud jste si všimli, na naší škole se už měsíc na všech záchodech vyskytuje toaletní papír. Buď se škola rozhodla učinit zásadní krok v nákupu potřebných věcí, nebo student, jenž toaletní papír skladoval ve sklepě svého domova, odešel.

· Minulý školní rok na naší škole řádila parta, která neustále zhasínala světla v prostorách šatny, tudíž někteří studenti neúmyslně prožili čelní náraz přímo s dveřmi v šatně nebo si prostě museli hledat věci ve skříňce potmě. V měsíci září se však situace uklidnila a žáci se nemusí tmy bát. Vrátí se k nám nebezpečí ještě?

· Facebook, který na naší škole na konci školního roku fungoval, je opět zablokovaný a místo něj se na nás opět usmívá vzkaz: „Tyto stránky jsou svým obsahem neslučitelné se studiem na této škole, a proto byly zablokovány ! Přeji příjemný den :-) Váš milovaný správce Karel.“ Studenti si tedy musí doma více nabíjet své telefony. J

· Pokud jste si všimli, do naší školy přišla nová fronta mladých „pytláků“ s kalhotami, u kterých máte strach, že každou chvílí spadnou. Jsem zvědavá, kolik z nich do roka změní styl a bude nosit třeba oblek. :-)

Kristina Lekešová, 3.F

ROZHOVOR S NAŠÍM MILOVANÝM PANEM ŠKOLNÍKEM!!!

Minulý týden jsme na Mediální a jazykové kultuře dostali od paní profesorky Michálkové úkol, abychom se zamysleli nad vhodným tématem článku (rozhovoru), který by zaujal studenty naší školy. Po celkem dlouhém přemýšlení nás napadl jasný cíl, kterým byl náš pan „školník-bufetář“, o němž si alespoň my dvě myslíme, že je velice významná a hlavně zajímavá osobnost naší školy. Tento rozhovor si díky němu přečte určitě velká spousta lidí. Každý ho známe jen z bufetu, ale nás osobně zajímá i jeho mimoškolní život, tím máme na mysli jeho záliby a koníčky. Po krátkém přemlouvání nakonec svolil, že s námi udělá krátký rozhovor, a zde je ukázka toho, co jsme se od něj vlastně dozvěděly.

1)      Naše první otázka Vás zjevně zaskočí, ale jak že se vlastně jmenujete? Všichni Vás totiž znají pod pseudonymem bufetář, školník nebo dokonce i Karel J.

Otázka je sice osobnější a moc se mi vám na ni odpovídat nechce, ale jmenuji se Michal.

2)      Jak jste se dostal k práci v bufetu, nastoupil jste původně jen jako školník?

Za totality bufety ve školách nebyly, takže vám může být hned jasné, že jsem nastupoval pouze na pozici školníka.

3)      Když už jsme u bufetu, co se nejčastěji prodává?

Prodává se úplně všechno. Nejvíce ale asi pití, pizzarohlík a samozřejmě párek.

4)    Prodává se víc párek s kečupem, nebo hořčicí?

To je tak padesát na 5padesát. Ale řeknu vám to takhle, kluci chtějí více párek s hořčicí a holky s kečupem.

5)      Co Vás přimělo, abyste vytvořil akce, jako je párek a Pepsi za 23 Kč?

Někdo s žádným nápadem nikdy nepřišel a tohle se mi zdálo jako dobrý nápad.

6)      Co Vás baví mimo školu?

Ve volném čase rád jezdím na motorkách.

7)      Měl Váš syn slevy v bufetu?

Když vám rodiče přinesou jídlo, chtějí po vás snad, abyste si to odpracovala nebo zaplatila?

8)      Jak dlouho pracujete na Resslovce?

Na Resslovce jsem od revoluce, takže od roku 1989.

9)      Baví Vás tato práce, je to ta práce, jakou jste si představoval?

Nic jiného bych nedělal.

10)  Hrajete někdy s panem vrátným ping pong ve školních prostorách?

Ping pong nehraji ani s panem vrátným, který je tu dopoledne, ani s tím, který je tu odpoledne.

                                                                                           Kovaříková, Ehrenbergerová 3.B 

Opět po 10 letech přichází…

Nejzábavnější česká komedie všech dob od Jiřího Trošky!

Kameňák 4

Nemohli jste se dočkat obsahu filmu Kameňák?  V našem časopise Vám ho velmi rádi představíme!

Ve filmu představují oblíbení hrdinové městečka Kameňákov v plné parádě. Pepanovi (V.Vydra) odjela žena Vilma do Austrálie za jejich dcerou a Pepan se synem Pepíkem tak žijí v ryze mužské domácnosti, kde není navařeno a vyžehleno a kde vybuchují vajíčka v mikrovlnné troubě. Kolem Pepana usilovně krouží učitelka Vlasta (D. Morávková), která vycítila příležitost zaplnit místo po Vilmě.

Pepan je však zcela zaneprázdněn novou budoucností – stal se starostou Kameňákova. Po svém předchůdci zdědil přizpůsobivého tajemníka Bohouše (B. Klepl). Jejich první společnou misí na radnici je založení městské policie, protože, jak známo, příjmy z udělených pokut jdou rovnou do městské kasy. Náčelníkem se stane místní Rambo, Franta Cloumal (M.Dejdar), čímž konečně stoupne v očích jeho ženy (A.Bendová). Šetřílek Bohouš musí ještě stihnout levně zařídit jeden pohřeb...V místní čínské restauraci mezitím dojde k nečekanému objevu. Kuchař Lojza (J.Pomeje) zalévá své marihuanové „bylinky" známým Modrým pramenem, který v minulých dílech povzbuzoval sexuální apetýt. Když si ubalí „jointa" z takto zavlažovaného výpěstku, propadne nekonečné pravdě a všeobjímající lásce.

Ve filmu hrají známí herci např.- Václav Vydra nejml., Dana Morávková, Josef Laufer, Hana Čížková, Lucia Molnárová, Jan Skopeček, Lubomír Lipský st., Václav Glazar, Lenka Vacvalová, Bohumil Klepl, Sára Milfajtová, Milan Pitkin, Zdeněk Srstka,

Film měl premiéru 10.10.2013,která sklidila velký úspěch.Tisíce lidí se o víkendu vypravilo  shlédnout komedii s velikou dávkou humoru a zábavy.Film má vysokou sledovanost a to je v kinech pouze pár dní po premiéře.

 

Štěpánková

Nesvítí někde zbytečně?

Přichází k nám nejeden signál, že festival světla se blíží!!!

Praha se zařadila po bok světových metropolí a bude hostit unikátní kulturní událost podzimu.

KDY: 17.- 20. října 2013
KDE: veřejná místa v Praze
ZA KOLIK: zdarma, platí se pouze za komentované plavby.

Historické srdce Prahy se na čtyři dny stane centrem nových technologií, uchvacujících nápadů a nespoutané kreativity. Festival SIGNAL oživí dobře známá i tajemná a skrytá místa Prahy výtvory známých českých i zahraničních audiovizuálních umělců. Nabídne to nejlepší z této dynamické umělecké disciplíny.

Na návštěvníky čekají venkovní světelné instalace, workshopy a noční plavby za světlem po Vltavě. Veřejný prostor se vrací ke svým počátkům - dějišti kulturního života a hledišti umění.

Myšlenka ozářit historické centrum a architektonicky zajímavé budovy oslovila mnoho umělců, domácích i zahraničních.

Celkem jsou připraveny 4 videomappingové a 25 světelných instalací.

KDO KDE SVÍTÍ:

• Kostel sv. Ludmily – The Macula
• Michnův palác – Sila Sveta
• Divadlo Hybernia – Romain Tardy z Antivj visual label
• Staroměstské náměstí – 1024 architecture
• Kampa park – František Skála
• Václavské náměstí – Michal Cimala
• Muzeum Kampa – SPAM
• Metronom Letná – V. K. Novák
• Karlův most – Milan Cais
• U Lužického semináře – Jakub Nepraš
• Štupartská – Urbanvoid
• Náplavka / Hergetova Cihelna – Caitlindr.c. Brown &Wayne Garrett
• Petřín – Krištof Kintera
• Kostel sv. Martina ve zdi – Rony Plesl
• Vojanovy sady – Prokop Bartoníček
• Klementinum – Andre Boleslavský
• Náměstí Jana Palacha – festivalové centrum
• Piazzeta Národního divadla – A. Široký
• Řetězová ulice – V. Křupka
• Ovocný trh – Tichý koncert
• Muzeum Karla Zemana – koncerty pod širým nebem
• Náměstí Franze Kafky – Preciosa
• Můstek, metro – Josef Šafařík
• Kostel sv. Michala v Jirchářích – Pavla Beranová
• Náplavka – Volvo mapping
• Arcibiskupský palác – Telenoika

Doprovodný program

Muzeum Karla Zemana dva koncerty skupiny Clarinet Factory pojaté jako jedinečný audiovizuální zážitek pod širým nebem. Koncerty se odehrají na hladině pražského vodního kanálu Čertovka. Magický genius loci tohoto krásného místa bude podtržen instalací tisíců svíček a plovoucím ohněm. Laguna Čertovky viditelná přímo z Karlova mostu bude zabydlena nejrůznějšími motivy z filmů Karla Zemana.

Skupina Clarinet Factory odstartovala svou hudební dráhu vítězstvím v soutěži International Songwritting Competition 2005 (USA). Kromě úspěšných vystoupeních na nejrůznějších českých i zahraničních festivalech (Jazz Peak Sofia (BG), Mitte Europa (D), Inalfa festival (NL), Struny podzimu (CZ), Colours of Ostrava (CZ) nebo Jazzlent Maribor (Slo)  si je ke svému vůbec prvnímu pražskému vystoupení přizval americký vokalista a performer Bobby McFerrin. Členové skupiny jsou také tvůrci hudební složky expozice Muzea Karla Zemana.

Koncerty se konají 19. a 20. října od 19:30 do 21:00. VSTUP VOLNÝ!

Signal festival na kole:

Předveďte svůj světelně vyšperkovaný bicykl a přijeďte si rozsvítit „signální“ obrázky !!!

Ve čtvrtek 17. října již v 18:15 z náměstí Jiřího z Poděbrad vyrazí pravidelná cyklojízda, letos tematicky nazvaná Ride the Light !

Barbora Kotyzová, 3.D

České světové rekordy v atletice

Lidé jsou už od přírody soutěživý. Chtějí vytvářet rekordy poté se je snaží pokořit a to pořád dokola.

 Atletika patří ke sportovnímu odvětví k těm náročnějším, proto spousta rekordů patří k stále nepřekonaným. Například nejstarší atletický rekord, který stále nepokořen, patří nadlidský výkon Jarmily Kratochvílové z Mnichova v roce 1983, kde v běhu na 800 metrů zaběhla čas 1:53,28. Nejvíce se tomu to rekordu přiblížila Jolanda Čeplaková s časem 1:55,82.

V kategorii žen není Jarmila Kratochvílová sama, patří k ní také Barbora Špotáková. Té se podařilo hodit oštěpem (nový typ) 72,28 metrů při atletickém finále ve Stuttgartu. Barboře Špotákové se nejvíce přiblížila Maruja Abakumovová s hodem 71,99 metrů na mistrovství světa v atletice v Jižní Korei v roce 2011.

Hod oštěpem patří také k disciplíně mužů a to konkrétně držitel rekordu hodu oštěpem (nový typ) v kategorii muži je Jan Železný. V roce 1996 hodil 98,48 metrů na mítinku EAA v Jenu.

Daniel Vodička 3.D

Mind-blowing

Pomocí nové rubriky, kterou později založím, bych se chtěla podělit s ostatními o výroky, citáty či jen úryvky z knih, které mě zaujaly, a proto si myslím, že by mohly něčím upoutat i vás.

..."s pocitem nejhlubšího smutku, který jsem nedovedl srovnat s žádnou náladou tohoto světa, leda se sněním poživače opia, oním beznadějným, hořkým skokem do denního života poté, co závoj snu ohavně spadne. Ze všeho tu zíral chlad, zádumčivost, ošklivost - jakási nerozluštitelná myšlenková pustina, kterou žádným vzletem fantazie nebylo možné proměnit ve vznešený obraz."

*Edgar Allan Poe - Jáma a kyvadlo (z povídky "Zánik domu Usherů")








  ...„Větší radost na nebesích bude pro jediný slzami skropený obličej kajícníkův než pro bílá roucha sta spravedlivých. Neodejdete-li z místa utrpení a hoře s myšlenkami nenávisti a hněvu k lidem, vycházíte-li odtamtud s myšlenkami laskavými, smířlivými a mírumilovnými, jste lepší než kdokoliv z nás."

*Victor Hugo - Les Misérables

...„Nevědomé poučujte, jak jen sami dovedete, společnost chybuje, neposkytne-li jim poučení zadarmo : je odpovědna za temno, které zaviňuje. Duše nepoučená je plná stínu, v němž se daří hříchu. Vinen není ten, kdo hřeší, ale kdo způsobil temnotu."

*Victor Hugo - Les Misérables









...„Nezabráníš myšlence, aby se nevrátila, jako nezabráníš moři, aby se nevrátilo ke břehu. Námořník to nazývá přílivem, viník výčitkami svědomí."

*Victor Hugo - Les Misérables











...„Všichni ustavičně ztrácíme něco důležitého... Důležité šance a možnosti, city, které se nedají ničím nahradit. To už je jeden ze smyslů lidské existence. Ale někde ve svých hlavách, aspoň já myslím, že v hlavách, máme každý takový malý pokojík, kam ukládáme vzpomínky na všechny ty ztracené věci. Takovou nějakou místnost s regály, jako máme tady v knihovně. A v jednom kuse vyplňujeme katalogizační lístky, abychom se ve své vlastní mysli ještě vůbec vyznali. Musíme v té místnosti zametat, větrat, vyměňovat květinám vodu. Jinými slovy: žiješ pak na věky ve své osobní knihovně."

*Haruki Murakami - Kafka na pobřeží       

 

„Lidi, jediní opravdoví lidi, co znám, jsou blázni, blázni do života, ukecaní blázni, cvoci k spasení, ti, kteří chtějí mít všechno - a hned!, kteří nikdy nezívají a neříkají věci-co-se-sluší, ale hoří, hoří, hoří jako ta báječná rachejtle, co se rozprskne a vystřelí tisíce pavoučích noh proti hvězdám, jen namodralá světluška zůstane uprostřed a všichni vzdychnou "Jůůů!".“

*Jack Kerouac

„Snažím se milovat život víc než jeho smysl.“

*Fjodor Michajlovič Dostojevskij














           

 Mikaela Rotaru

Házená, to je to přes síť? NE! 

V dnešní době existuje mnoho sportů, takže chápu, že je těžké rozeznat mezi nimi rozdíl, ale alespoň mezi kolektivními sporty to je možné. Jistě každý zná hokej, fotbal - národní sporty, kterým se věnuje půlka naší země. Mezi nimi  je značný rozdíl, což každý s určitostí ví.

Jakožto aktivní sportovec házené se často setkávám s tím, že valná část lidí opravdu neví, o čem je řeč. Nejčastěji se setkávám s lidmi, kteří házenou přirovnávají k volejbalu, což je úplně jiný sport.

Často se mě lidé ptají, jakto, že mohu hrát házenou, když jsem malá, že ta síť, přes kterou se hraje, je na mě moc vysoká. Vždy mi dá značné úsilí jim vysvětlit, že to, co si myslí, že je házená, je ve skutečnosti volejbal a tam jsou sítě maximálně v bráně, aby míče nepropadávali skrz na skrz.

Hlavním rozdílem, mezi těmito sporty je ten, že házená se hraje na dvě brány, na hřišti 40x20 metrů a volejbal se hraje přes síť na hřišti s rozměry 18x9. Chápu, že velikost hřiště je v tomto nepodstatná, ale ostatní aspekty jasně mluví o tom, že jsou to úplně rozdílné sporty.

Navíc, házená je sport kontaktní, tudýž se tam setkáváte s obranou přímo na tělo, s fauly, zákroky, nad kterými občas kroutíme i my, hráčky, hlavou. Přitom při volejbale tomu tak vůbec není, tam nikdy neběžíte ke svému protihráči a nesnažíte se mu vytrhnout míč z rukou a pak  s ním dát gól.

Její historie sahá až do Starého Řecka, kdy sloužila jako forma odreágování a zábavy, nebo jako obřady pro děti, taková zkouška dospělosti.

Házená není jedním z nejznámějších sportů, tedy u nás v České republice ne, ale v zahraničí (Německu) je populární stejně jako např. fotbal. Říká vám něco jméno FILIP JÍCHA? Možná jste o něm už někdy slyšeli, jelikož se stal v roce 2010 nejlepším házenkářem světa a získal i mnoho dalších ocenění (Házenkář roku ČR v roce 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012, nejlepší střelec ligy mistrů 2009 a 2010, vítěz ankety týdeníku Handballwoche o nejlepšího hráče bundesligy v letech 2009 a 2010, Nejužitečnější hráč, nejlepší střelec a člen All Star týmu na mistrovství Evropy v Rakousku v lednu 2010. Dále získal cenu pro nejlepšího sportovce Kielu 2010.)

Také se setkávám s lidmi, kteří si pevně stojí za tím, že házená není vůbec tvrdý sport, přitom se házená řadí k jednomu z nejtvrdších sportů na světě.  Mnoho lidí tvrdí, že fotbal je tvrdší, přitom v házené do sebe lidé jdou mnohem více tvrději, než v ostatních sportech. Také je zde velké riziko zranění, což bohužel neovlivníme.( Například v týmu, kde hraji já má valná část hráček operovaná kolena, nebo problémy s kotníky.)

Tímto doufám, že alespoň z malé části chápete rozdíl mezi těmito sporty, jelikož je mezi nimi obrovský rozdíl!

Valentová Eliška 3.B