Dřív jsem si
myslela, že střední škola se liší od základní školy ve všech možnostech, které
jsou možné, ale není tomu tak. Ano, je těžší, už je to zaměřené na různá
témata, profesoři se k nám nechovají tak ohleduplně jako na základce, mají
větší požadavky, snaží se nás nasměrovat správným směrem a naučit nás něco víc,
než tomu bylo dřív. Základní škola byla procházka růžovou zahradou oproti
tomuhle. Jistě, to nejtěžší jsme se museli naučit už v první třídě, ale
teď se už řadíme k té „starší“
vrstvě, od které se očekávají nějaká očekávání, něco víc…
Ale jedna
věc se nezměnila, možná dokonce je to horší. Jistě víme, že základní škola byla
jedna velká „drbárna,“každý řešil kdo
s kým, kde a co, bylo to ale víc rodinné, znalo vás tam víc lidí, někdy i
celá škola a pomluvy se týkaly jen okrajově toho člověka, ostatní byl spíš
smyšlený výplod našich fantazií.
Od přechodu
ze základní školy na střední jsem očekávala to, že tohle přestane, že si zde
lidé budou více všímat svých věcí, neřešit ostatní a nezajímat se, ale šeredně
jsem se mýlila. Ano, lidé se zajímají o svoje věci, ale jsou občas natolik
zahledění sami do sebe, že je to až nesnesitelné, ale i s tím řeší věci,
do kterých by jim nemělo co být.
Řekla bych, že hodně toho vzniká na sociálních
sítích, především na facebooku, který má v dnešní době snad skoro každý
(až na výjimky), kde je možné se dočíst věci, nad kterými občas člověk
nechápavě kroutí hlavou. Díky facebooku lidé mají možnost shlédnout fotky
ostatních lidí na škole, najít si cokoli a pak stačí prostě najet na stránku: „Pomluvy Resslovky,“ kde má každý
možnost někoho veřejně, avšak anonymně pomluvit, napsat to, co si o něm myslí a
ostatní jen mohou hádat, kdo to napsal.
Jsem
studentkou školy, takže ani mně se tohle nevyhnulo, taky vím o lidech, které
znám jen od pohledu, co se o nich říká, co s kým, kde měli a občas je to
opravdu otravné, když přijdu do třídy a první co se dozvídám, jsou další drby o
ostatních lidech, kteří nemají ani tušení, že jsou zrovna žhavým tématem
v té a té třídě. Nejvíc se všechno řeší po víkendu, kdy se konala
například tzv. „Andyho Party.“ Bývalý
student naší školy rád pořádá party, kde se vždycky něco pikantního stane a to
je pro lidi, co pomluvami žijí naprostá slast. Vyžívají se v tom, dolaďují
si to podle toho, jak potřebují, jak se jim to zrovna hodí.
Podle mě
lidé, co se tolik vyžívají v pomlouvání ostatních, řešení jejich životů,
vlastní život skoro nemají a tohle je jediné, co mohou dělat, když jejich život
je tak nudný a nic se v něm neděje.
Jenže je člověk bytost zvídavá, tudíž vždy chce vědět co nejvíc detailů,
pikantností, prostě všeho.
Takže
docházíme k závěru, že pomluvy se s námi táhnou už od základní školy,
jen stále narůstají na rozměrech a sami uvidíme, jak se to časem posune a co se
bude dít dál.
Eliška Valentová 3.B