Hazardní hry mezi námi: Proč byste měli být opatrní?

 

Hazardní hry mezi námi: Proč byste měli být opatrní?

Hazardní hry už nejsou jen záležitostí dospělých v kasinech nebo sázení u televize. Díky internetu a moderním technologiím se stávají čím dál více dostupnými mezi mladými, často už i na středních nebo základních školách. Tento fenomén, známý pod názvem gambling, zahrnuje různé aktivity, kde člověk sází peníze nebo jiné cennosti na výsledek, který je většinou náhodný. Patří sem sázení na sportovní zápasy, online kasina, ale také populární „loot boxy“ ve videohrách, které fungují jako malé loterie.

Mladí lidé jsou k hazardu obzvlášť náchylní. Je to především proto, že válcové automaty vypadají jako zábava a zároveň slibují rychlé peníze nebo vzrušení. Stačí mít mobil a připojení k internetu a můžete začít sázet nebo otevírat virtuální bedničky s náhodnými odměnami. K tomu se přidávají reklamy a influenceři, kteří hazard prezentují jako něco „cool“ a zábavného. Bohužel mnoho mladých často neumí odhadnout rizika, která s sebou gambling nese.

Problém je v tom, že hazardní hry mohou rychle přejít z nevinné zábavy do závislosti. Ze závislosti se tak nejen vyklubají finanční ztráty, ale také problémy ve škole, doma a může způsobit psychické potíže jako úzkost nebo depresi. Mladiství pak často lžou svým blízkým, protože se stydí přiznat, že mají problém. Loot boxy ve hrách pak fungují jako „maskovaný“ hazard, protože ani nemusíš sázet přímo peníze, stačí utrácet za hry a přesto se dostáváš do podobného rizika.Jak se chránit? Nejdůležitější je být informovaný a vědět, že hazardem nevyděláte, ale naopak, že je to riskantní hra, která může hodně bolet. Pokud máte pocit, že se hazard stává problémem Vám nebo někomu blízkému, nebojte se o tom mluvit. Rodiče, učitelé nebo odborníci jsou tu od toho, aby pomohli. Mluvení o problému je první krok k tomu, aby Vás gambling nepohltil.

Na závěr je dobré si uvědomit, že skutečné štěstí a naplnění nepřichází z hazardních her, ale z opravdových zážitků, přátelství, sportu nebo koníčků. Proto je dobré vážit si svého času i peněz. Musíte mít na mysli to, že hazard je jen hra, která často nevyhrává Vám, ale sobě.

Šimon Pišl,  Kryštof Voborník, Filip Kocábek. 3.D

 

Top 5 tipů, co dělat o prázdninách, aby návrat do školy nebyl šok

Bojíš se, že o prázdninách vypadneš ze svého ustáleného režimu? Nezoufej, máme pro tebe 5 tipů, které ti zaručeně pomůžou.

1. Čti si

Možná tě první napadne: "Čtení? V létě? Ani náhodou!" Ale než tuhle myšlenku zavrhneš, zamysli se – čteš vlastně pořád. Příspěvky na Instagramu, Tiktoku, zprávy na WhatsAppu a kdo ví, co všechno. Tak proč to trochu neposunout? Najdi si knížku, která tě fakt baví, např. fantasy, detektivku, komiks nebo třeba životopis slavného sportovce. Klidně i audioknihu. Hlavní je, že zůstaneš v kontaktu s jazykem, rozšíříš si slovní zásobu a možná zjistíš, že čtení vůbec není tak otravné, jak se to tváří ve škole.

2. Piš si

Nemusíš každý den sedět a psát romány nebo dlouhé stránky o tom, co jsi během dne dělal. Zkus si jen jednou za pár dní na chvilku sednout a zapsat pár vět - co jsi zažil, co tě naštvalo nebo naopak potěšilo. Můžeš si vést deník/blog nebo si to jen psát do telefonu. Psaní pomáhá třídit myšlenky, zlepšuje vyjadřování a navíc budeš rád, že máš z prázdnin něco, co ti pomůže si vzpomenout na všechny tvé zážitky.

3. Nepodceňuj vstávání

Prázdniny svádí k ponocování. Dlouho koukáš na Netflix, hraješ různé hry a chatuješ s kamarády do dvou do rána. A pak prospíš celé odpoledne. Což někdy neuškodí, ale zkus si aspoň pár dní v týdnu nastavit budík na „normálnější“ čas. Nemusíš vstávat v šest jako do školy, ale vstát třeba v devět a být trochu aktivní během dopoledne. Usnadní ti to návrat k běžnému režimu. Je to dobré pro tvé mentální zdraví a tělo ti jednou poděkuje.

4. Procvičuj svůj mozek

Někdo si myslí, že během prázdnin je potřeba mozek úplně vypnout. Ale stejně jako svaly, i mozek potřebuje pohyb. Nemusíš psát 2x denně testy z fyziky. Stačí logické hry, hlavolamy, strategické deskovky nebo sudoku. Můžeš zkusit třeba aplikace na trénink paměti nebo učení jazyků (třeba Duolingo). Mozek zůstane ve formě a ty se při tom i zabavíš.

5. Zopakuj sem tam něco ze školy

Nemusíš celé léto sedět nad učením, několik hodin denně. Občasné krátké opakování ale vůbec neuškodí. Třeba při cestě vlakem si zkus vzpomenout, co jsi probíral v matice nebo češtině. Můžeš si s kamarádem udělat „vědomostní kvíz“ z loňských poznámek. Existuje spousta zábavných aplikací, kde si můžeš učivo jen tak proklikat. Stačí párkrát za celé prázdniny a uvidíš, že učivo se ti vryje do paměti.

Závěr

Prázdniny si musí užít každý, ale když dodržíš tohle...Nikdo nechce trávit léto jako ve škole, to je jasné. Ale kdo se aspoň trochu udržuje „v provozu“, ten se pak ze všeho první školní týden nezblázní. Když do svého léta zařadíš trochu čtení, psaní, zdravého spánku a občasné mentální výzvy, budeš na září mnohem líp připravený – a hlavně bez stresu.

Tak si užij léto naplno – ale nezapomeň přitom úplně vypnout hlavu!

Vytvořily: Adéla Jandourková, Markéta Viktorie Vlčková 3.D

Jarní škola mediálních studií aneb když se studenti mění v novináře

Metropolitní univerzita si každoročně připravuje pro studenty středních škol interaktivní program, ve kterém je nechává nahlédnout do zákulisí přípravy reportáží a jejich samotného tvoření. Žáci 3. ročníku, kteří si vybrali za volitelný předmět mediální a jazykovou kulturu, se už téměř 6 let každoročně programu účastní a letos tomu nebylo jinak.

Ve středu 4. června se všichni sešli v ranních hodinách před Metropolitní univerzitou Praha na Jarově, kde už na ně čekali profesoři. Následně je odvedli do prostor, kde se samotný program odehrával. Zážitek jim byl zpříjemněn malým občerstvením od školy a mohlo se začít.

Čekala je zajímavá beseda od Mgr. Romana Bradáče, českého manažera a redaktora, který studenty seznámil s přípravou televizních novin. Poté se přesunuli k samotnému vybavení a seznámení s ním. Žáci se rozdělili do skupin po 4 lidech a rozdělili si mezi sebou role. Někteří natáčeli, další mluvili a ostatní vymýšleli podklady k jednotlivým záběrům.

Ve čtvrtek 5. června už se sešli všichni v terénu a šlo se naplno do natáčení. Bylo potřeba vytvořit dostatek záběrů. Jejich počet se měl pohybovat kolem 60, takže měli všichni napilno. Tuto práci televizní štáb musí standardně stihnout do 2 hodin. Studenti si museli vlastní materiál i sestříhat, což tvořilo nejtěžší část celého procesu. Nakonec si reportáže ukázali, profesoři je zhodnotili a všichni odešli s pocitem naplnění.

- Eliška Opičková, Sára Peterková

17. června 2025