Pomlázka

K pletení pomlázky je nejvhodnější vrba bílá. Je to keř se světlehnědou kůrou, má olivově zelené výhonky, které jsou pružné a nelámou se.
Kvalitu proutku si můžeme ověřit ihned na místě à přehněte proutek a pokud nevydrží ohnutí na 90 stupňů a láme se, je pro pletení pomlázky nevhodný. K řezání používejte ostrý nuž nebo nůžky na stříhání větví stromů. Prut držte levou rukou, u země mírně ohnutý a stříhejte co nejníže.
Před vlastním pletením si namočte proutky na 20 až 40 minut do studené vody, získají tak větší vláčnost a nelámou se. Můžete je například položit do vany a zatížit tak, aby zůstaly celé pod hladinou.

První krok , který je velmi důležitý je vyrobit si pevné držadlo na pomlázku. Vezměte si proutek a omotejte jím připravený svazek na silnější straně a to tak, že vložte silnější konec svazujícího proutku mezi proutky svazku, asi 3 cm od konce, 2-3krát obtočte pod vyčnívajícím koncem svazek, a pak pevně ovinujte vzhůru. Tenký konec zapleťte mezi proutky svazku. Držadlo je potřeba poměrně kvalitně utahovat, neboť jeho kvalita nám usnadní další pletení a ovlivní životnost upletené pomlázky.

Druhy pomlázek
1) Pomlázka ze šesti proutků pletená do kulata:
        Proutky rozdělte tak, že máte v každé ruce po třech. Vrchní proutek č.1 z levé strany provlékněte kolem středního proutku č.5 na pravé straně a vraťte na nejspodnější pozici zpět na levou stranu. Totéž udělejte s pravým horním proutkem. Nyní proutek č.2 obtočte kolem proutku č.5 a vraťte mezi proutky č.1 a č.6. Střídavě pokračujte z každé strany až ke konci délky proutků. Na konci svažte proutky provázkem, případně tenkým vrbovým proutkem.

2) Pomlázka z osmi proutků do čtyřhranu:
        Do každé ruky si vezměte 4 proutky. Proutek č.1 z levé ruky provlékněte horem mezi proutky č.6 a č.7 a spodem vraťte před proutek č.4. Proutek č.8 z pravé ruka horem provlékněte mezi proutky č.3 a č.4 a spodem vraťte mezi proutky č.1 a č. 5 v horní části. Dále vezměte proutek č.2 z levé ruky a horem provlékněte mezi proutky č.5 a č.6 a spodem umístěte mezi proutky č.1 a č.8. Postupujte dále střídavě z pravé a levé strany až dopletete ke konci proutků. Nesmíte zapomenout citlivě dotahovat. Na konci svažte proutky provázkem, případně tenkým vrbovým proutkem.

 

 

Nikola Lišková

Džíny, jak je neznáte: Zkuste barvy i potisky!

Padnoucí džíny v klasickém provedení by ve vašem šatníku chybět neměly, pokud ale hledáte něco originálnějšího, vsaďte na netradiční barvy a vzory.

Natálie Dušková

Vtipy na měsíc Březen

Pan Vodička je na návštěvě a po dobrém obědě se zeptá, jestli si může zapálit. "Ale ano, chovejte se jako doma." Mlčky se zvedne, se smutkem v očích típne cigaretu a jde do kuchyně mýt nádobí.

„Pepíčku, skloňuj slovo chléb."
„Kdo, co? - Chléb."
„S kým, s čím? - Se salámem."
„Komu, čemu? - Mně."
 

Byli dopadeni dva zloději, kteří po dlouhá léta úspěšně pracovali společně:
"Kde a za jakých okolností jste se seznámili?" ptá se vyšetřující.
"V autobuse. Já mu ukradl hodinky a on mně peněženku."
 

V květinářství.
On: Poraďte mi jaké květiny mám koupit své dívce.
Prodavačka: Pokud ji chcete hladit, tak růže, pokud ji chcete líbat, tak narcisy.
On (zamyšleně): Hmm, tak mi dejte kaktus.

 

Novomanžel se rýpe v jídle a ptá se: "Miláčku, to jídlo je zase z plechovky?"
A jeho blonďatá manželka odpovídá: "Ano drahý, byl na ní takový krásný pejsánek a nápis "Pro Vašeho miláčka"..."

 

Leží moucha na zádech a třepe nožičkami. Letí kolem druhá a ptá se "Aerobik?"
A ta druhá: "Ne, Biolit"
 

 

Holčička udiveně pozoruje maminku, jak si nanáší pleťovou masku.
„Proč to děláš?” vyzvídá.
„Abych byla krásná,” odpoví maminka.
Po chvíli si začne krém stírat.
„Co se děje?” nechápe holčička. „Vzdáváš to?”

 

Tereza Strouhalová

Recenze - Hrdý Budžes

Helenka Součková, vlastně Freisteinová, je osmiletá holčička, která žije za normalizace. Chodí do 2.třídy základní školy v Ničíně a trpí tím, že je tlustá a všichni se jí smějí. Taky hrozně ráda poslouchá co si dospělí povídají, ale ještě raději o tom vypráví ostatním, tedy nám. Bydlí s maminkou, které neřekne jinak než Kačenka, nevlastním tatínkem a malým nevlastním bráškou Pepíčkem. Maminka Kačenka i nevlastní tatínek Pepa jsou herci v Ničínském divadle a nemají rádi komunisty.

No jo, ale kdo to vlastně ten hrdý Budžes je? Helenka jednou zaslechne ze školního rozhlasu básničku o hrdém Budžesovi. Pánovi, který je hrozně statečný a vytrvá i když má různé potíže, a protože Helenka má také potíže, hlavně kvůli své tloušťce, tak se rozhodne, že bude jako on. Nakonec ale Helenka zjistí, že hrdý Budžes nebyl ani indián ani partyzán, jak si myslela. Zjistí, že hrdý Budžes byl...! 

Hrdý Budžes je podle mého názoru skvělá kniha. Vtipně zachycuje náladu a poměry v komunistickém režimu očima dítěte. Tato kniha je i v podání divadelního představení, kde Helenku hraje Bára Hrzánová, která se na tuto roli krásně hodí. Kniha je velmi vtipná a čte se „sama“. Jelikož ji ve třetím ročníku máme i jako povinnou četbu, tak opravdu mohu jen doporučit. Opravdu stojí za přečtení.

Úryvek: „Pepa s Kačenkou mi dovolili chodit na Jiskřičky... Kačenka se mi zdála ubrečená a mluvila dost sprostě, já si ale myslim, že Jiskřičky nejsou vůbec žádný zasraný a že to bude príma.“

Mrázková

Rozhovory s několika žáky ze 3.D

Pavel Tichý (vodní pólo)

Jak ses k tomuto sportu dostal?

„K tomuto sportu jsem se dostal tak, že jsem prvně závodně plaval. Ale pak jsem uviděl jeden inzerát na nábor do vodního póla a začal jsem dělat tento sport.“

Jak dlouho již tento sport děláš?

„S tímto sportem jsem začal v osmé třídě.“

Jaký je tvůj velký vzor?

„Mým velkým vzorem je Vanja Udovičič, který je výborným srbským pólistou.“

Máš nějaké medaile nebo ocenění?

„Několikrát jsem se umístil ve starším dorostu na stupních vítězů, nejčastěji na 3. místě.“

Martin Bělčický (fotbal)

Jak ses k tomuto sportu dostal?

„Asi v pěti letech jsem hrál tenis, který byl hned vedle fotbalového hřiště, kam jsem vždy rád nakukoval. Nakonec mě k tomu přivedl táta a přihlásil mě tam.“

Jak dlouho již tento sport děláš?

„Od pěti let. Takže 14 let.

Jaký je tvůj velký vzor?

„Mým obrovským vzorem už od mládí je Ronaldinho. Je to technický hráč, baví lidi a také je velice inteligentní.“

Máš nějaké medaile nebo ocenění?

„Mám spoustu medailí z různých soutěží, turnajů a lig.“

Petra Rambousková (krasobruslení)

 

Jak ses k tomuto sportu dostala?

„Maminka a babička bruslily, a tak tam moje maminka přihlásila i mě, když mi bylo asi 5 let.“

Jak dlouho již tento sport děláš?

„Něco přes 13 let.“

Jaký je tvůj velký vzor?

„Můj vzor je Stephan Labiel, který je několikanásobný mistr Evropy. Obdivuji ho už řadu let.“

Máš nějaké medaile nebo ocenění?

„Ano, mám celkem dost medailí, převážně z dětských let.“

 

 Tereza Benešová 3.D

Chcete být naštvaní každý den? Těšte se na přípravy ohledně maturitního plesu!

Jak to vše začalo? Poklidně jsme si odchodili 3 roky na této škole a s nadšením i hrůzou jsme se dostali do 4. ročníku. To jsme však nevěděli, co vše nás bude čekat.

První společná hádka byla ohledně předtančení třídy, kdy jsme se nemohli dohodnout, v jakém duchu naše předtančení vůbec bude. K našemu zděšení se o každém návrhu muselo hlasovat, takže po desátém hlasování byla už třída tak znechucená, že už o předtančení radši ztratila zájem. Co bylo důvodem tolika hlasování? Vždy se našel někdo, kdo se nechal přemluvit, nebo dokonce neměl svůj názor, a tak jeden den hlasoval pro názor A a druhý den pro názor B. A tento stav vám vydrží až do plesu. Máme zhruba 14 dnů do našeho dne „D“ a ejhle! ZMĚNA!

Další hádky se týkaly šerp. Na barvě jsme se vlastně shodli, proběhly jen 2 hlasování (a to je sakra velký úspěch – maturanti pochopí), horší to bylo s mottem. Tisíce hlasování, tisíce návrhů a nakonec se můžete těšit na neotřelé a silně agresivní otázky: „Ty už po mně zase něco chceš? Je mi to jedno!“ To jsme nakonec také zvládli a sami na plese můžete posoudit, jakým způsobem.

Jediné, na co se můžete podle nás těšit, je volba květin. Alespoň u nás jsme se na tom jednohlasně shodli. Stejně tak to bylo i s oblečením na předtančení.

Poslední věc, která se týká jen třídy, je dárek pro třídní učitelku. „Co jí udělá radost? Bude to originální? Nebude to dávat jiná třída? Nebude to drahé? Vyrovná se to dárku její předchozí třídy? Jak dlouho bude platnost tohoto dárku ve formě poukazu? Bude to něco hmotného…“ Po vtipných i naprosto neoriginálích nápadech jsme se rozhodli pro formální dárek, který, jak doufáme, neurazí, ale potěší.

Jako třešnička na dortu je společné předtančení všech čtvrtých ročníků. Toho si také ještě užijete. Aby se domluvilo třicet lidí ve třídě, je problém, ale nevyrovná se to domlouvání zhruba 180 lidí. Každý chce vymyslet něco originálního, ale každý má bohužel jiný vkus. My jsme se na společném předtančení dohodli až 3 týdny před plesem. Vedení z nás má hrůzou postavené vlasy na hlavě a už nám málem vyhrožovalo, že budeme mít něco, co se nám ani za mák nebude líbit.

Doufáme, že nám se to nakonec povedlo a vám přejeme hodně štěstí v následujících letech, ať to zvládnete lépe než my.

Kristýna Baborová, Markéta Krčová, 4.C

Apríl

                                  Apríl je označení pro první dubnový den - 1. duben. Apríl je spojen s různými žertíky a drobnými zlomyslnostmi, např. u novinářů pak dovoluje tradice překročit rámec serioznosti a vypustit tzv. kachnu. Problém pak nastává, že lidé neberou vážně ani některé vyloženě seriózní články. Předpokládá se, že svátek vznikl jako reakce na změnu ročního období ze smutné zimy na veselejší jaro.

                                  Nejedná se o typický, původní český svátek, ale přišel do Česka ze zahraničí a rychle zdomácněl. První písemná zmínka v Česku apríl zmiňuje v roce 1690. V dřívějších dobách se jako oběti žertíků stávali známí a příbuzní, kterým se posílaly nápady na nákupy neexistujících věcí jako např. modré z nebe, hodinky s vodotryskem.

 

Monika Faltusová