Uh, jako maturanti jsme v jednom kole. V momentě, kdy za vámi přijde profesorka a oznámí vám, že za 10 týdnů budete maturovat, zděšeně kroutíte hlavou.
A horší situace nastává, když vám to spolužáci oznámí až teď a profesorka to říkala před týdnem. To máte z 10 týdnů pouhých devět.
Někteří jen mávnou rukou, že to je přeci ještě dost času. Ten zbytek (většinou pilný zbyteček) si začne uvědomovat, že je vlastně v pytli. Stanovuje si termín, kdy se bude učit (nejčastěji jarní prázdniny) a hodí si k němu ještě zpracování angličtiny, společenských věd, matiky a dalších.
Aby toho nebylo málo, myšlenky se nám začínají stáčet k vysokým školám. Kdo ji hledá teprve teď, zjišťuje, že neměl být tak líný a začít dříve. Pročítáme si, co po nás vlastně školy chtějí a dozvídáme se, že na tom perfektním oboru, co stoprocentně chceme dělat, jsou přijímačky i z toho, co jsme dávno vypustili.
Takže si k angličtině, společenským vědám a matematice zapisujeme na prázdniny další předměty. Nejhůře na tom jsou ti, kteří chtějí na humanitní a sociální vědy a začali ve čtvrťáku na matiku kašlat. Po přečtení přijímacích zkoušek horlivě nakupují učebnice na matematiku a po nocích si ji pod peřinou čtou. Ano, matematika je prostě všude.
A i když jsou v přijímačkách předměty, které známe ze školy, zjišťujeme, že naše informace jsou nedostačující. Scházíme se s kamarády a diskutujeme nad tím, kdo že to vlastně může zvládat, protože tohle se tu ani támhle neučí. Sháníme další učebnice a v noci už vůbec raději nechodíme spát.
Říkáte si, že jsme se zbláznili a jsme šílení. Ano, na některých školách jsou přijímačky až v červnu, ale zbytek se nebojí dát si je teď, či mezi maturitou.
Rychle hledáme informace o otevřených dveřích a kvapně píšeme emaily do škol. Dozvíme se, že na některé školy jsou již přihlášky dávno uzavřené a máme smůlu. Navštěvujeme výstavy vysokých škol a ve zmatku si stejně nabereme jen letáky na školy, které nepotřebujeme.
Do toho všeho na nás tlačí ve škole i z nematuritních předmětů. Píšeme testy, děláme úkoly a jsme zkoušení.
Studenti, co po celé roky nechodili do školy najednou začínají poctivě chodit. Zřejmě uvážili to, že mají jen tři měsíce a skoro žádný čas na vylepšení známek či dopisování. Proto často vídáme ve škole napůl spící studenty, kterým chybí pravidelný spánek.
Někteří si již začínají chystat oblečení, domlouvají doučování na všechny možné předměty a zkouší si projev před zrcadlem.
A tak se ptáme sami sebe, kdy to vlastně máme všechno stihnout?
A horší situace nastává, když vám to spolužáci oznámí až teď a profesorka to říkala před týdnem. To máte z 10 týdnů pouhých devět.
Někteří jen mávnou rukou, že to je přeci ještě dost času. Ten zbytek (většinou pilný zbyteček) si začne uvědomovat, že je vlastně v pytli. Stanovuje si termín, kdy se bude učit (nejčastěji jarní prázdniny) a hodí si k němu ještě zpracování angličtiny, společenských věd, matiky a dalších.
Aby toho nebylo málo, myšlenky se nám začínají stáčet k vysokým školám. Kdo ji hledá teprve teď, zjišťuje, že neměl být tak líný a začít dříve. Pročítáme si, co po nás vlastně školy chtějí a dozvídáme se, že na tom perfektním oboru, co stoprocentně chceme dělat, jsou přijímačky i z toho, co jsme dávno vypustili.
Takže si k angličtině, společenským vědám a matematice zapisujeme na prázdniny další předměty. Nejhůře na tom jsou ti, kteří chtějí na humanitní a sociální vědy a začali ve čtvrťáku na matiku kašlat. Po přečtení přijímacích zkoušek horlivě nakupují učebnice na matematiku a po nocích si ji pod peřinou čtou. Ano, matematika je prostě všude.
A i když jsou v přijímačkách předměty, které známe ze školy, zjišťujeme, že naše informace jsou nedostačující. Scházíme se s kamarády a diskutujeme nad tím, kdo že to vlastně může zvládat, protože tohle se tu ani támhle neučí. Sháníme další učebnice a v noci už vůbec raději nechodíme spát.
Říkáte si, že jsme se zbláznili a jsme šílení. Ano, na některých školách jsou přijímačky až v červnu, ale zbytek se nebojí dát si je teď, či mezi maturitou.
Rychle hledáme informace o otevřených dveřích a kvapně píšeme emaily do škol. Dozvíme se, že na některé školy jsou již přihlášky dávno uzavřené a máme smůlu. Navštěvujeme výstavy vysokých škol a ve zmatku si stejně nabereme jen letáky na školy, které nepotřebujeme.
Do toho všeho na nás tlačí ve škole i z nematuritních předmětů. Píšeme testy, děláme úkoly a jsme zkoušení.
Studenti, co po celé roky nechodili do školy najednou začínají poctivě chodit. Zřejmě uvážili to, že mají jen tři měsíce a skoro žádný čas na vylepšení známek či dopisování. Proto často vídáme ve škole napůl spící studenty, kterým chybí pravidelný spánek.
Někteří si již začínají chystat oblečení, domlouvají doučování na všechny možné předměty a zkouší si projev před zrcadlem.
A tak se ptáme sami sebe, kdy to vlastně máme všechno stihnout?
A rada pro nižší ročníky? Čím dříve začnete, tím lépe.
Ano, myslíme to vážně. Co my bychom dali za to, kdybychom se připravovali třeba od třeťáku. Dělejte si přehled o tom, jaká škola by váš bavila a koukněte se na to, co budete dělat za přijímačky. Některé školy chtějí například přečíst deset a více knížek, což s povinnou četbou není zrovna ideální. Ve čtvrťáku budete dohánět všechno to, co jste ve škole prospali a navíc studovat další materiály, které přesahují rámec vaší výuky. Víme, zní to šíleně a nechce se vám. Ale ve čtvrťáku si vzpomenete, že jsme vám to říkali.
Hošková