Divadelní adaptace známého, stejnojmenného norského filmu
režiséra Bårda Breiena. Silný příběh doprovázený muzikou
Johnyho Cashe a prvky černé komedie.
Švandovo divadlo se
ujalo adaptace známého filmu s bravurností. Hru režíroval Daniel Hrbek.
Jedná se o příběh třicetiletého Geirra, který měl před dvěma
lety nehodu. Po ní zůstal na vozíku. Jeho manželka se, ve snaze zlepšit jeho
psychické rozpoložení a zachránit jejich skomírající vztah, rozhodne pozvat skupinu
postižených, kterou vede pozitivní a až příliš vyrovnaná psycholožka. Geirr
však místo přistoupení na terapii vyrazí do útoku. Účastníci skupiny, snažící
se o pozitivní přístup ke svému nelehkému životu, se během noci plné převratů,
alkoholu a lehkých drog naprosto změní. A tak během jedné noci dochází k pokusu
o sebevraždu, nedobrovolný skok z okna či hraní ruské rulety. Hlavně ale
všichni účastnící kurzu poznají sami sebe. Postaví se svým strachům a pokusí se
řešit své problémy, které nejsou nutně spojené pouze s jejich postižením. A
právě to je nakonec to hlavní, co může pomoci jejich nešťastným duším.
I přes na první pohled pochmurný děj se při hře často i
zasmějete. Nejsou to ale klasické vtipné situace, jedná se
převážně o velmi sarkastický černý humor.
Herci podali skvělé výkony. Především Michal Dlouhý v hlavní
roli Geirra a Zuzana Onufráková v roli další vozíčkářky.
Hra mě opravdu nadchla. Střetává se zde jak lidské drama s
poutavým a emočním příběhem, tak reálný humor každodenního života.
Pokud máte rádi divadlo, nad jehož příběhem musíte ještě
dlouho poté přemýšlet, co nejrychleji navštivte Švandovo divadlo a užijete si
skvělou zábavu.
Lucka Koníčková
