středa 15. února 2012

KAM JEZDÍTE NA HORY?


Blíží se nám jarní prázdniny a tak jsme se zaměřili na dovolenou na horách. Nejvíce z nás zůstává věrných českým horám, hodně navštěvované je také Rakousko a Itálie. Mohli jsme zaslechnout státy jako Amerika a Rusko.  Pobavil nás komentář studenta, který na otázku: „A co znamená zahraničí?“ odpověděl: „To je stát mimo ČR.“

KOLIK STOJÍ STUDENT ZA ROK?


Je zde mnoho faktorů, jež se podílí na celkových nákladech státu na jednoho studenta. Například výše platů učitelů, délka výuky, počet vyučovacích hodin, náklady na učební pomůcky a zařízení.

V celkové sumě, kolik stojí student, je zahrnuto primární, sekundární a terciární vzdělání (základní, střední a vysokoškolské vzdělání), přičemž nejvíce peněz je soustředěno do terciárního vzdělání. Primární a sekundární vzdělání je v přímé závislosti mezi výdaji na studenta a HDP na obyvatele. V případě terciárního vzdělání je tato závislost slabší.
 V obecné míře ve světě platí, že na terciární vzdělání je vydáváno dvakrát více než na primární. Tak je tomu i u nás. Porovnání s dalšími zeměmi, kolik dávají jednotlivě na jednoho studenta za rok, se ukazuje, že Česká republika je mezi těmi podprůměrnými. Nejvyšší příčky dosahovaly státy, jako jsou USA nebo Švýcarsko, kde se za rok vydalo na jednoho studenta přibližně 15 000 USD. Následovány Rakouskem, Dánskem, Irskem, Norskem, Nizozemskem, Spojeném království a Švédskem, kde celkové sumy na studenta dosahovaly částky více než 10 000 USD. Naopak Argentina, Chile, Indonésie, Čína nebo Brazílie se nacházely na nejspodnějších hranicích, kde celková suma nedosahovala ani 4 000 USD.  Státy ze zbylých 34 zemí, s dostupnými daty, jež zde nebyly uvedeny, mají výdaje na studenta od primárního do terciárního vzdělání kolem 7 000 až 10 000 USD.

Česká republika vydá ročně na žáka a studenta od primárního do terciárního vzdělání celkem 5 898 USD.

Každá země má své priority v přerozdělování finančních prostředků. Každý stát jinak financuje primární, sekundární nebo terciární vzdělání. Například Kanada nebo USA mají jedno z nejdražších financování terciárního vzdělání. Opakem jsou státy s nejmenšími náklady na terciární vzdělání, jako je Čína nebo Argentina. 

HISTORIE PLESŮ


Za pár dní se nám blíží maturitní ples a vás všechny jistě zajímá, odkud již tradiční rozloučení s maturanty pochází.
 Ples je společenská událost, která je spojena s tancem a nepostradatelnou hudbou. Do 19. století byly výsadou bohatých, tudíž šlechty. V 19. století se však i plesy, stejně jako spousta dalších šlechtických výsad, staly součástí života obyčejných lidí. A známe je i pod názvem bál. Pořádaly je občanské spolky, vždy k nějaké významné události, týkající se jejich oboru (například spolek dobrovolných hasičů uspořádal hasičský bál).
Zvláštní kategorii pak tvořily samy o sobě maškarní bály, kde jsou všichni v škraboškách. Hlavní záminkou bylo smazat rozdíly mezi lidmi, protože v maskách nebyl nikdo poznat.
V dnešní době plesy pořádají různé společenské instituce a organizace, zejména pak školy. Střední školy obvykle pořádají každoročně maturitní ples na památku ukončení středoškolského studia.

pátek 30. prosince 2011

VÁNOČNÍ TRADICE A JEJICH PŮVOD


Nejprve něco o Vánocích

Vánoce patří mezi nejstarší a nejvýznamnější křesťanské svátky, avšak jejich počátek pochází z pohanského svátku. Tento svátek oslavoval zimní slunovrat. V této době si pohané mysleli, že se znovu rodí bůh Slunce, a díky tomu, že se prodlužuje den a krátí noc. Tento pohanský svátek byl časem vytlačen a nahrazen církevním oslavováním narození Ježíše Krista. Některé z pohanských zvyků se však zachovaly a staly se součástí Vánočních rituálů mnoha rodin. Jako například krájení jablka, schovávání šupin z kapra nebo kladení mince pod talíř.


Historie Vánočního stromečku

Tradice zdobit vánoční stromeček má dlouhou historii a pochází ještě z dob pohanských magií a kouzel. Svaté noci byly původně oslavovány tancem pod stromy, který byl ozdoben svíčkami a ovocem. Na počátku se však zdobily stromy ve volné přírodě v okolí lidských obydlí.



Koledování a Vánoční koledy

Koledování je tradiční staročeský zvyk, kdy chodí koledníci domů a zpívají vánoční písničky, za které dostávají dárky. Za hlavní období koledování se považuje čas mezi Štědrým dnem a svátkem Tří králů, tedy mezi 24. prosincem a 6. lednem.

čtvrtek 29. prosince 2011

UCTĚME PAMÁTKU


NEVĚRA


Všichni jistě víte, co slovo nevěra znamená. Nutno podotknout, že u lidí promiskuitních je nevěra celkem tolerovaná, zatímco u lidí puritánských bychom slovo nevěra slyšeli jen výjimečně. Tudíž by se dalo říct, že nevěra je souzená dle charakteru, staří a stavu člověka a též doby. Takže odpustíš nevěru? Jsi puritán? Nebo máš sklon k promiskuitě?

            Žárlíš? Kontroluješ SMS zprávy v mobilním telefonu partnera? Vidíš za partnerovými překvapivými skutky okamžitě nevěru? Často i takové činy nevěru vyvolávají. Čí nevěra je obhajitelnější? Mužská, či ženská? Myslím, že žádná. A proč se vlastně podvádíme? Většinou jde o sexuální nedorozumění.

Ale i tato všednost je přece projevem vnitřní nespokojenosti. Výsledkem je to, co zraňuje city našeho partnera. Podvádění, nezačněte si vyčítat, co jste udělali špatně, nepřemítejte o tom, co jste mohli udělat jinak, a nepřesvědčujte se o tom, že chyba je na vaší straně. Někdy je problém v obou, někdy v jednom z nich (podvádějícím).
            Bohužel vím, že ani u nás ve škole není nevěra výjimkou.

             Skoro pokaždé je to takový trojúhelník, partneři a milenec či milenka. Prosím zamyslete se nad tím, co pro svého partnera znamenáte, co znamená on pro vás a jestli se to nedá vyřešit jinak. Lepší než dlouhodobá nevěra je rozchod. Proč tak raději neučiníte?!

PEČEME S TÝNKOU


Co bude potřeba:
20 dkg hladké mouky
  7 dkg moučkového cukru
13 dkg másla
   1 žloutek
  ½ vanilkového cukru 





Vše zpracujeme v hladké těsto. Dáme minimálně na 3 hodiny do ledničky odležet.








Potom vyválíme placku a vykrajujeme různé tvary.







Po upečení a vychladnutí slepíme marmeládou.

Před podáváním můžeme pocukrovat.

NAŠE ŠKOLA OSLAVÍ 140. VÝROČÍ

Českoslovanská akademie obchodní, založená roku 1872 českými vlastenci obchodního spolku zvaného Merkur (odtud také logo naši školy), byla ve své době průkopnicí obchodního školství. Inspiraci v ní nacházely i jiné školy. Za celým projektem tehdy stál jednatel Merkuru, knihkupec a nakladatel Jan Otto. Ale nebyl jediný, kdo zřídil a vydržoval ČAO. Mezi dalšími si jmenujme například František Palacký, Dr. Karel Sladkovský a další.


Celkově se s výukou začalo 7. října 1872 při dvouletém studiu s jedním přípravným rokem. Avšak tehdy se učilo v pronajatých prostorách budovy Na Malém náměstí na Starém Městě pražském. Zdejší počet místností nevyhovoval, a proto obec Pražská darovala sboru parcelu ležící na Novém Městě na místě bývalé Svatováclavské trestnice v dnešní Resolově ulici. Dvoupatrový komplex školy byl vybudován za pouhý jeden rok. Při rozšíření do Václavské ulice bylo zkonstruováno ještě další patro a škola se dostala do dnešní podoby.


Postupně se studium posunulo ze dvou ročníků na tři, následně na čtyřleté studium. Zajímavé je že zpočátku na škole studovali pouze chlapci, dívkám byla zpřístupněna až od roku 1906.


Na ČAO působilo mnoho slavných lidí. Kromě Josefa Václava Sládka, básníka a překladatele, jenž zde učil 28 let angličtinu, můžeme jmenovat i spoustu spisovatelů jako je Ferdinand Schulz, Antonín Bernášek, František Hampl, literární historik Josef Hanuš, překladatel Zpěvů sladké Francie Hanuš Jelínek, hudební skladatel Otakar Ostrčil, nebo ministr orby Albín Bráf. Přesto nejvýznamnější osobností j je Dr. Edvard Beneš, po němž od roku 1937 nese naše akademie jméno. Profesor Beneš, druhý prezident Československé republiky, vyučoval francouzštinu a národní hospodářství. 


Název ČAO Dr. Edvarda Beneše byl po roce 1949 ochuzen o jméno slavné osobnosti. A po několik desítek let ČAO fungovala nejprve jako vyšší hospodářská škola, poté hospodářská škola, nakonec ekonomická škola.


V květnu roku 1990 obnovil tehdejší ministr školství, mládeže a tělovýchovy střední ekonomické škole v Praze 2, Resslova 8, historický název Českoslovanská akademie obchodní Dr. Edvarda Beneše.

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ - ”DOD”

    Den otevřených dveří proběhl ve středu 7. 12. 2011 a setkal se s velkou návštěvností potencionálních uchazečů o studium na naší škole. Od 15 hodin vrcholily přípravy všech učitelů, kteří chtěli nějakým způsobem představit svou katedru. Bylo vidět, že to všichni brali velmi vážně a své třídy vyzdobili, jak nejlépe uměli.

     Opravdu velkou návštěvnost zažila Literární kavárna,  profesoři českého jazyka a literatury zkrášlili učebnu 305 jako opravdovou kavárnu, kde jste si mohli nechat nalít jasmínový čaj a prohlédnout si práce našich žáků. V učebně S3 si účastníci mohli pod vedením prof. Herzové vyzkoušet psaní všemi deseti na slepé klávesnici, což se setkalo také s velkým úspěchem.

   Všeobecný optimismus udržoval pan prof. Hladík. Ten svými vtipy a širokým úsměvem zodpovídal rodičům i potencionálním žákům jejich všetečné dotazy a lákal je do své třídy zeměpisu. Tam si každý mohl vyzkoušet, zda má přehled v zemích Evropy a jestli dokáže správně zařadit orgány do lidských útrob.

   Za zmínku ovšem stojí i katedra cizích jazyků, mnohé překvapilo, že zde se dokonce vyvařovalo! Ve třídě, kde se účastníkům ”DOD” představoval ruský jazyk, bylo totiž možné ochutnat pravé ruské pochoutky. Katedra přírodních věd v učebně 304 zase lákala ty, co si rádi lámou hlavu nad hlavolamy a skládačkami, tu ovšem někteří rodiče „odsoudili“ za to, že to na ně celé působí jako škola hrou.

   Obecně podle průzkumu chyběli uchazečům lidi, kteří by jim poskytli obecné informace o přijímacím řízení, způsobu výuky atd. Tváře potencionálních uchazečů byly naprosto nečitelné, tudíž nelze s jistotou říci, koho škola zaujala natolik, že by se k nám rád přihlásil. Počkejme si do začátku dalšího školního roku.

FUNHOUSE


O Vánocích přijde klučina za tatínkem a zajímá se: „Tati, proč se u nás Ježíšek svléká?”
„Prosím tě, jak tě to napadlo?”
„No, když jsem včera přišel domů, maminka v ložnici říkala: Ježíši, rychle se obleč a vyleť oknem. Manžel přišel!”


Ve škole: „Děti, je zemská přitažlivost stále stejná?”
 „Ne, pane učiteli, na Silvestra je největší.”


Rodiče mají dvě děti - jednoho pesimistu a druhého velkého optimistu. Na Vánoce chtějí rodiče děti vyzkoušet. Pesimistovi vykoupí obchod s hračkami a optimistovi dovezou do pokoje kopu koňského hnoje. Zazvoní na zvonec a děti běží do pokoje podívat se na dárky. Z pokoje pesimisty se ozývá pláč. "Tolik dárků, všichni mi budou závidět, hračky se budou kazit a tolik baterek do nich." Z pokoje optimisty se ozývá smích. Když přijdou do pokoje, optimista se přehrabuje v hnoji a říká: "Tolik hnoje, to tu musí být někde koník!".