středa 14. října 2015

Český rozhlas od počátků do současnosti

7. 10. 2015 studenti semináře Mediální a jazyková kultura navštívili budovu Českého rozhlasu. Hlavní budova Českého rozhlasu, která je chráněnou architektonickou památkou České republiky, sídlí na Vinohradské třídě v Praze, nedaleko Národního muzea na Václavském náměstí.

Seminaristi měli možnost shlédnout zajímavou prezentaci, a vyposlechnout si od průvodkyně důležité informace o začátcích Českého rozhlasu, jeho postupném rozvoji a vývoji, ale i o krušných chvílích, které rozhlas zažíval například při okupaci vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. V jejich malém muzeu se vyskytuje mnoho přístrojů, které byly v minulosti vynalezeny pro potřeby vysílání a umožňovali přenos radiových vln do domácností, nacházejí se zde i dary od posluchačů v podobě starých radiopřijímačů a telekomunikačních jednotek. Vše je doplněno stručnými popisky, které informují návštěvníky, jak daný přístroj fungoval, i jaké kratochvíle museli posluchači prožívat, aby si mohli vyposlechnout novinky ze světa. Po prohlídce muzea se seminaristi přemístili přes vstupní halu, která byla zrekonstruována při generální rekonstrukci v roce 2007, do dalších pater Českého rozhlasu, a to pomocí legendárního točitého výtahu Páternoster. V horních patrech rozhlasu se vyskytují kanceláře všech pracovníků rádia, kteří se starají o pravidelný přísun informací pro posluchače. Seminaristi měli možnost se podívat i do studia, kde se právě připravoval na svůj vstup moderátor Jan Kovařík, který je již několik let aktivním pracovníkem Českého rozhlasu. Po shlédnutí se všichni přesunuli do auly, kde se pravidelně pořádají tiskové konference. Ke konci prohlídky jsme měli možnost zahlédnout dva zajímavé pracovníky Českého rozhlasu. Lucii Výbornou, která je snad nejznámější moderátorkou Českého rozhlasu, a Tomáše Černého, kterého si můžete spojit s linkou C pražského metra, kde hlásí stanice.

Závěrem mohu říct za všechny seminaristy Mediální a jazykové kultury, že prohlídka Českého rozhlasu byla velmi zajímavá a poutavá.

Adam Hejda, 4.E