Kurz negativního myšlení (divadelní hra) - recenze

     Divadelní adaptace známého, stejnojmenného norského filmu režiséra Bårda Breiena. Silný příběh doprovázený muzikou Johnyho Cashe a prvky černé komedie.

     Švandovo divadlo  se ujalo adaptace známého filmu s bravurností. Hru režíroval Daniel Hrbek.

Jedná se o příběh třicetiletého Geirra, který měl před dvěma lety nehodu. Po ní zůstal na vozíku. Jeho manželka se, ve snaze zlepšit jeho psychické rozpoložení a zachránit jejich skomírající vztah, rozhodne pozvat skupinu postižených, kterou vede pozitivní a až příliš vyrovnaná psycholožka. Geirr však místo přistoupení na terapii vyrazí do útoku. Účastníci skupiny, snažící se o pozitivní přístup ke svému nelehkému životu, se během noci plné převratů, alkoholu a lehkých drog naprosto změní. A tak během jedné noci dochází k pokusu o sebevraždu, nedobrovolný skok z okna či hraní ruské rulety. Hlavně ale všichni účastnící kurzu poznají sami sebe. Postaví se svým strachům a pokusí se řešit své problémy, které nejsou nutně spojené pouze s jejich postižením. A právě to je nakonec to hlavní, co může pomoci jejich nešťastným duším.

     I přes na první pohled pochmurný děj se při hře často i zasmějete. Nejsou to ale klasické vtipné situace, jedná se  převážně o velmi sarkastický černý humor.
     Herci podali skvělé výkony. Především Michal Dlouhý v hlavní roli Geirra a Zuzana Onufráková v roli další vozíčkářky.

      Hra mě opravdu nadchla. Střetává se zde jak lidské drama s poutavým a emočním příběhem, tak reálný humor každodenního života.

      Pokud máte rádi divadlo, nad jehož příběhem musíte ještě dlouho poté přemýšlet, co nejrychleji navštivte Švandovo divadlo a užijete si skvělou zábavu.

 

 

Lucka Koníčková