Hlavním tématem bylo zamyšlení
předních ekonomických odborníků nad druhou nejdůležitější světovou měnou –
eurem. Otázky rozšiřování eurozóny, politický a hospodářský význam jednotné
měny, přínos k fungování evropského hospodářství, současný vývoj a stabilita
měny v eurozóně.
Hosté ochotně odpovídali i na
dotazy publika, přičemž jeden zazněl i z našich řad. Kristýna Baborová se
formou papírového dotazníku, který měl každý k dispozici, zeptala,
kdy Česká republika přijme evropskou společnou měnu. Dostalo se nám odpovědi od
pana guvernéra ČNB, že to v nejbližších letech nevidí jako reálné.
Poznamenal, že možný termín bude v roce 2018. Dále se tím ale nemíní
zabývat - s odůvodněním, že mu skončí funkční období.
Podle guvernéra ČNB Miroslava
Singera v minulosti mnoho členských zemí eurozóny nevyužilo příznivých
hospodářských podmínek, kdy měly upevnit své rozpočty. Eurozóna po svém vzniku
zažívala úspěšné období a rozvíjela obchod. Za další problém považuje absenci
institutu, pomocí kterého by bylo možné z euro zóny vystoupit.
Předpokládalo se, že vlády budou odpovědné a disciplinované. Ve výsledku se
však ukázalo, že i přesto, že jsou zařazeny do euro zóny se zodpovědně
nechovají.
Eurozóna je území EU, na kterém se užívá společná evropská měna euro. Členské státy EU jsou zavázány vstoupit do eurozóny. Z této povinnosti jsou vyvázány pouze
Spojené království, Dánsko a Švédsko. Zbylých sedm států Evropské unie prozatím euro jako svou měnu nezavedlo. Jsou jimi Bulharsko, Česko, Litva, Lotyšsko,
Maďarsko, Polsko a Rumunsko.
Tomáš Hoznauer
Žádné komentáře:
Okomentovat